Mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva získal běloruský politický aktivista a bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. (30. září) | foto: ČTK

První Cenu Václava Havla získal běloruský vězeň Ales Bjaljacki

  • 20
Prvním držitelem Ceny Václava Havla za lidská práva se stal běloruský disident Ales Bjaljacki. Cenu za něj ve Štrasburku převzala jeho žena. Cenu za mimořádný přínos jednotlivce či nevládní instituce k ochraně lidských práv bude Rada Evropy udělovat každý rok.

Lukašenkův vězeň Ales Bjaljacki založil v Bělorusku organizaci Vjasna, která pomáhá obětem politické perzekuce ze strany tamního režimu. Jelikož je v současnosti ve vězení kvůli daňovým podvodům, zastupovala jej ve Štrasburku jeho manželka Natalija Pinčuková.

"Ales bojuje za lidská práva a demokracii již dlouhá léta. Tuto cestu si zvolil jako velmi mladý. I proto založil organizaci Vjasna. Nyní je na velmi dlouhou dobu ve vězení a není to pro něj vůbec snadné," uvedla podle ČTK dojatá Pinčuková s tím, že její manžel má vězení velmi těžké podmínky a dozorci mu neumožní ani kontakt s rodinou.

Do užší nominace na Cenu Václava Havla postoupila vedle Bjaljackého také skupina právníků z Gruzie, jejíž členové často zastupují příslušníky menšin. Třetí nominaci získala čínská Síť na obranu práv.

"Když jsou někde v ohrožení lidská práva, musíme reagovat. To také děláme," vysvětlil předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Jean-Claude Mignon. "Je však také potřeba podporovat a upozornit na ty, kteří se o ochranu lidských práv zasazují. To možná děláme poněkud méně. A právě proto existuje tato cena," dodává.

Ales Bjaljacki byl v listopadu 2011 odsouzen ke čtyřem a půl roku vězení, oficiálně za daňové úniky. Bjaljacki přijímal peníze od západních dárců pro vězněné běloruské opoziční aktivisty, které režim odsoudil za účast v protestech proti prezidentu Lukašenkovi. Nepřiznáním daně z příjmu údajně způsobil státu škodu přes 757 milionů běloruských rublů (1,8 milionu korun). Bjaljacki přijetí peněz nepopíral a prostřednictvím svých právníků se bránil tím, že přijaté peníze nebyly jeho osobním majetkem, a tudíž dani z příjmu nepodléhaly. Loni v lednu soud zamítl jeho odvolání. Proti zadržení Bjaljackého v roce 2011 protestovala kromě dalších zemí i česká diplomacie.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy cenu udělilo společně s představiteli Charty 77 a Knihovny Václava Havla. Vedle trofeje a diplomu získává její laureát i finanční částku ve výši 60 tisíc eur (asi 1,5 milionu korun). Cena Václava Havla nahradila dosavadní Cenu Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která se udělovala jednou za dva roky od roku 2007.

Běloruský disident Ales Bjaljacki je letos nominován i na prestižní Sacharovovu cenu. Tu uděluje Evropský parlament, taktéž za zásluhy v oblasti lidských práv. Společně s ním získala nominaci třeba pákistánská školačka Malalaj Júsufzaiová, kterou loni v říjnu postřelil stoupenec hnutí Tálibán (o dalších nominacích se dočtete zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video