Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Školačka postřelená za kritiku Tálibánu má šanci na Sacharovovu cenu

  10:30aktualizováno  10:30
Šestnáctiletá pákistánská dívka Malála Júsufzajová, kterou za její kritiku loni postřelili a těžce zranili tamní islamisté, je favoritkou letošních nominací Sacharovovy ceny. Obráncům lidských práv z celého světa ji každoročně uděluje Evropský parlament. Dalšími kandidáty jsou běloruští opoziční představitelé, vězněný ruský magnát Michail Chodorkovskij, ale třeba také Američan Edward Snowden.

Pákistánská dívka Malála Júsufzajová během svého vystoupení v OSN (12. července 2013) | foto: AP

Evropský parlament zveřejnil kandidáty na cenu v noci na úterý.

Malála si vysloužila nenávist extremistů, když prosazovala právo dívek na vzdělání a ve svém deníku popisovala praktiky hnutí Tálibán, které ovládlo její domovské údolí Svát, když jí bylo 11 let. Deník psaný pod pseudonymem zveřejňovala zpravodajská stanice BBC. V říjnu 2012 střelil tehdy 15letou dívku neznámý tálibánec do hlavy. Školačka se po vážném zranění léčila ve Velké Británii (jak se vrátila do školy s růžovou aktovkou, čtěte zde). Na cenu, která obnáší také částku 50 000 eur (1,3 milionu korun), ji nominovaly tři poslanecké kluby europarlamentu a přidali se i další poslanci, má tedy největší podporu.

Fotogalerie

Američana Snowdena, který poté, co zveřejnil informace o způsobu práce americké zpravodajské služby NSA, získal azyl v Rusku, na cenu nominovali levicoví europoslanci.

Nominována byla také trojice běloruských opozičních aktivistů: šéf organizace Vjasna Ales Bjaljackij, bývalý prezidentský kandidát Mikalaj Statkevič a mladý aktivista Eduard Lobau. Bjaljackij, šéf běloruské humanitární organizace Vjasna, byl předloni odsouzen na 4,5 roku vězení za údajný daňový únik. Přijímal peníze od západních dárců pro vězněné běloruské opoziční aktivisty, které režim odsoudil za účast v protestech proti prezidentu Alexandru Lukašenkovi. Prominentní odpůrce běloruského režimu byl letos navržen na Nobelovu cenu míru.

Výběr oceněných

1988 Nelson Mandela
1989 Alexander Dubček
1990 Aun Schan Su Ťij
1993 Oslobodjenje, redakce sarajevského deníku
1998 Ibrahim Rugova, kosovský aktivista, pozdější první prezident Kosova
2002 Oswaldo Payá Sardiñas, kubánský vůdce Křesťanského hnutí za osvobození
2003 generální tajemník OSN Kofi Annan a zaměstnanci OSN, kteří při své práci přišli o život
2005 Dámy v bílém, skupina manželek a dcer kubánských disidentů protestující proti jejich věznění
2009 ruské středisko pro lidská práva Memorial
2011 Pětice aktivistů tzv. Arabského jara. Jedním z nich je Tunisan Muhammad Buazízí, jehož smrt vlnu protivládních protestů rozpoutala.
2012 íránští aktivisté Nasrín Sotúde, obhájkyně lidských práv, a Džafar Panahí, režisér

Podporu europoslanců pro letošní ocenění získal také někdejší majitel ruského ropného kolosu Jukos Michail Chodorkovskij, který byl v roce 2005 po pozorovateli kritizovaném soudním procesu poslán na devět let do vězení. Podle textu nominace Chodorkovskij ruského prezidenta Vladimira Putina upozorňoval na systematickou korupci v zemi a prosazoval nezávislost justice a respekt k vládě práva.

Cenu by mohli získat také etiopští novináři Reeyot Alemuová a Eskinder Nega, kteří nyní v tamním vězení čelí obvinění z terorismu. Alemuová byla v lednu 2012 odsouzena poté, co v textech kritizovala vládu, Nega šel do vězení o půl roku později poté, co kritizoval zastrašování novinářů a psal o Arabském jaru.

Nominováni jsou také účastníci z červencových protestů na Taksimském náměstí v tureckém Istanbulu. Erdem Gündüz, který se na náměstí postavil jako první, a lidé, kteří jej následovali, se podle nominace stali symbolem mírového hnutí za liberální společnost respektující lidská práva.

Poslední nominaci získala akce televizní stanice CNN s názvem CNN Freedom Project. Jedná se o celosvětovou kampaň proti otroctví, obchodu s lidmi a dětské práci. Od roku 2011 televize v jejím rámci odvysílala přes čtyři stovky reportáží.

Z těchto kandidátů nyní 30. září vyberou výbory pro zahraniční věci, pro rozvoj a pro lidská práva europarlamentu tři finalisty. Vítěz bude oznámen 10. října ve Štrasburku, cenu by měl převzít tamtéž 20. listopadu.

Sacharovova cena za svobodu myšlení

Cenu, pojmenovanou po ruském vědci a disidentovi Andreji Sacharovovi, uděluje Evropský parlament od roku 1988. Ocenění je určeno osobnostem, skupinám a organizacím, které podle europoslanců dosáhly významného pokroku při obraně lidských práv, ochraně menšin nebo při prosazování mezinárodní spolupráce, demokracie, právního státu či svobody myšlení.

Poprvé se Sacharovova cena vyhlašovala v roce 1988, kdy ji získal Nelson Mandela; o rok později byl oceněn Alexander Dubček. V minulosti ocenění získali také barmská disidentka Do Aun Schan Su Ťij, předák běloruské demokratické opozice Alexandr Milinkevič anebo organizace Reportéři bez hranic.

Cena je spojena s finanční odměnou ve výši 50 tisíc euro, oficiálně se vyhlašuje v prosinci ve Štrasburku.

Pojmenována je po sovětském vědci a disidentovi Andreji Sacharovovi, který v roce 1970 spoluzaložil Moskevský výbor pro lidská práva. Stal se předním obráncem lidských práv v celém komunistickém Východním bloku. V roce 1975 získal jako první Rus Nobelovu cenu míru. Sovětský svaz mu nedovolil vycestovat, převzala ji jeho žena

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.