Nově zprovozněná trasa je součástí už více než sto let plánované a několikrát odložené Hedvábné železnice, tedy ideje propojit Dálný východ s tím Blízkým a dále s Evropou stejně, jako za starých časů sloužila Hedvábná stezka.
Již zprovozněný úsek je neocenitelný nejen pro obchodní aktivity válkou a nekonečným terorismem těžce zkoušeného Afghánistánu, ale i darem z nebes pro americkou armádu. Vzhledem k ochlazení diplomatických vztahů s Pákistánem a uzavření afghánsko-pákistánských hranic totiž USA hledá novou cestu, kudy zásobovat své jednotky.
První železnici začali v Afghánistánu stavět už Britové během druhé afghánsko-britské války, nebyla však dokončena před koncem konfliktu. Afghánistán od té doby žádnou železnici, která by ho spojila se sousedními státy, neplánoval, obával se totiž, že by ji mohly zneužít ruské či anglické jednotky k další invazi.
Stavba, která začala před dvěma lety, stála 170 milionů dolarů. Polovinu sponzorovala Asian Development Bank, samotná afghánská vláda investovala pět milionů dolarů.
Další plány by měly spojit zemi s Turkmenistánem. Zahraniční média navíc nedávno informovala, že by Indie ráda položila trať mezi vnitroasijskou zemí a východoíránským přístavem Herát (více zde), čímž by obešla konkurenční Pákistán při těžbě afghánských nerostů.
město Mazáre Šaríf (modrá) je nyní dostupné vlakem z uzbeckých hranic (červená).
