Rakousko dovedly k předčasným parlamentním volbám neshody v dlouholeté vládní koalici mezi Rakouskou lidovou stranou (ÖVP) a Sociálnědemokratickou stranou Rakouska (SPÖ). Stále čerstvý šéf lidovců Sebastian Kurz, který do čela strany nastoupil v červenci, inicioval jejich vypsání letos na jaře u sociálnědemokratického kancléře Christiana Kerna (více zde).
Jak se volí v Rakousku?Rakušané budou v neděli volit do takzvané Národní rady, která představuje jednu ze dvou komor rakouského parlamentu. Je volena na základě poměrného volebního systému. Právo volit mají rakouští občané, kteří nejpozději v den voleb dosáhnou věku alespoň 16 let. Právo kandidovat náleží rakouským občanům, kterým je nejméně 18 let. Kandidujícím politickým stranám jsou mandáty přidělovány postupně ve třech kolech: nejprve na úrovni jednotlivých regionálních volebních obvodů, kterých je 39, dále na úrovni devíti zemských volebních obvodů a nakonec na celostátní úrovni. Pro získání mandátu musí politické strany překonat čtyřprocentní klauzuli na celostátní úrovni, nebo obdržet alespoň jeden mandát v některém z regionálních volebních obvodů. Národní rada má 183 poslanců. Její funkční období je pětileté. |
V zemi se krátce po vypsání termínu předčasných voleb rozjela kampaň, která u jižních sousedů České republiky nemá obdoby. Střet až donedávna pevných koaličních partnerů zažehla kauza okolo očerňování Kurze na Facebooku, za kterým měli stát externí konzultanti najatí Christianem Kernem a SPÖ. Kurz na sociálních sítích sklidil nařčení z antisemitismu a speciální stránky také notně znetvořily jeho pohled na imigrační politiku.
Kauza nabrala na síle minulý týden, kdy jeden z údajných konzultantů prohlásil, že se ho lidé okolo Kurze pokusili přetáhnout a nabídli mu za to v přepočtu bezmála tři miliony korun, píše server Politico. Vedení ÖVP toto obvinění odmítlo. Následovalo vzájemné podávání žalob, které obsahovaly nařčení ze špionáže i rasistických útoků.
Jiskření v rakouské politice však není náhodné. Stačí se podívat na předvolební průzkumy. Pro vítězství si jde jasně ÖVP v čele s teprve 31letým Kurzem. Jeho partaj by mohla získat až 33 procent hlasů. O druhé místo svede boj SPÖ a protiuprchlická Svobodná strana Rakouska (FPÖ), kterým sondáže přisuzují okolo 25 procent.
Nejmladší kancléř v historii Rakouska?
Rýsuje se tak politický sňatek z rozumu mezi ÖVP a FPÖ, navíc s Kurzem v roli vůbec nejmladšího rakouského kancléře v historii. Kurz je zjevením rakouské politické scény posledních let. Vídeňský rodák vstoupil do politiky v roce 2009, kdy byl zvolen předsedou mládežnické organizace rakouských lidovců. V letech 2010 a 2011 byl radním Vídně.
V minulých parlamentních volbách jej zvolili do parlamentu, když získal ze všech poslanců nejvíce přímých hlasů. Už od roku 2011, kdy působil na postu státního tajemníka pro integraci, se zaměřil na problematiku integrace přistěhovalců do společnosti. Od roku 2013 je ministrem zahraničí. Netají se obdivem k Viktoru Orbánovi a Emmanuelu Macronovi.
Ve funkci se zaměřil zejména na řešení uprchlické krize. Stál například za iniciativou, která vyústila v uzavření hranic Makedonie a Srbska. V zásobě má také plán, jak zastavit migraci přes Středozemní moře. Inspiraci sbíral v Austrálii. Navrhuje, aby migranti zachránění ve Středozemním moři byli rovnou přepraveni do táborů v Tunisku a Egyptě.
V roce 2015 Kurz rovněž přednesl nový islámský zákon, který má podle něj omezit vliv radikálního islámu v Rakousku. Zákon zakazuje financování mešit a muslimských spolků ze zahraničí, ale také zavádí vysokoškolské teologické studium islámu v Rakousku. Rakouští muslimové budou mít podle něj i nově zaručená práva, například právo na duchovní péči v armádě, ve věznicích nebo v nemocnicích (více o Kurzovi zde).
Boj o moc a důvěra v demokracii
Případná povolební koalice s FPÖ se jeví jako logická cesta. Partaj založená v roce 1955 se dočkala největší slávy za dob předsednictví Jörga Haidera, který do čela FPÖ nastoupil v roce 1986. Přetvořil ji z liberálně-konzervativní strany na pravicově populistické hnutí, které se v posledních letech veze zejména na protiuprchlické rétorice.
KOMENTÁŘ: Hvězda rakouské politiky Kurz se inspiruje Macronem i Haiderem |
Právě FPÖ navíc může těžit z předvolebního boje dvou největších stran. Média plní vzájemné očerňování Kurze a dosluhujícího kancléře Kerna. FPÖ dlouhodobě prohlašuje, že velké politické strany jsou zkorumpované a lidé by jim neměli věřit. Aktuální kauza tomu může nahrávat. Uznávaný rakouský politolog Peter Filzmaier dokonce tvrdí, že předvolebním jiskřením neutrpí konkrétní strana, ale obecně důvěra Rakušanů v demokracii.
Soubojem o pomyslné stupně vítězů však volby nekončí. Do parlamentu se mohu dostat i další uskupení. Čtvrtí v závěsu se drží Zelení. V minulých volbách utržili solidních 12,3 procenta hlasů. Aktuální průzkumy jim však přisuzují velký propad a zisk okolo pěti procent.
Obdobný zisk může očekávat rovněž Nové rakouské a liberální fórum. Mladá strana založená v roce 2012 prosazuje přímou demokracii za použití referend. Poslední stranou, která má teoretickou šanci na úspěch, je Kandidátka Pilz, kterou řídí odpadlík od Zelených Peter Pilz (na vývoj průzkumů se můžete podívat zde).
Podívejte se na jednu z televizních debat stranických lídrů:
