Pokud se informace potvrdí, podařilo se tak urovnat svár mezi šéfy obou stran Angelou Merkelovou a Horstem Seehoferem, který bránil efektivnímu vyjednávání o nové německé vládní koalici.
Podle pozorovatelů je dohoda kompromisem, který má oběma politikům - kteří jsou kvůli špatnému volebnímu výsledku pod tlakem - pomoci zachovat si tvář. Na jedné straně sice stanoví limit pro příjem běženců a žadatelů o azyl, na druhou stranu ale nepočítá s tím, že by Německo žadatele o azyl odmítalo na hranicích. Dohoda také nepoužívá výraz „horní hranice“.
Do počtu 200 000 se mají počítat žadatelé o azyl, uprchlíci, lidé, kteří v Německu dostanou doplňkovou ochranu, rodiny běženců, kteří už ve spolkové republice jsou, nebo uprchlíci přerozdělovaní v rámci kvót. Odečítat se naopak budou běženci, kteří Německo dobrovolně opustí, nebo budou deportováni.
Dohoda počítá i s výjimkou pro zvláštní situace, v nichž by vláda a Spolkový sněm mohly limit zvýšit, nebo naopak snížit. Všichni noví žadatelé o azyl by do vyřízení svých žádostí čekali ve zvláštních centrech.
Právo na azyl pro politicky pronásledované je - jak Merkelová sama opakovaně zdůrazňovala - součástí německé ústavy. Na přistěhovalce, kteří do Německa jdou za prací nebo z dalších zemí Evropské unie, se dojednaný kompromis nevztahuje.
CDU a CSU nejsilněji rozdělovala právě otázka migrace. CSU kritizuje kancléřku Merkelovou za to, že v roce 2015 otevřela hranice pro téměř milion lidí prchajících před válkou a hladem na Blízkém východě, v Africe a Asii. Většina z nich do Německa přišla přes Bavorsko.
Od té doby CSU požaduje, aby Německo přijímalo nejvýš 200 000 uprchlíků ročně (psali jsme zde). Merkelová však stanovení hranice odmítala, protože to podle ní porušuje německý základní zákon, který zaručuje právo na azyl každému, kdo čelí politickému pronásledování. Nedlouho před zářijovými parlamentními volbami řekla: „Můj postoj k horní hranici je známý. Nechci ji. Zaručeně. Nepovažuji ji ani za realizovatelnou.“
Obě strany se podle DPA dohodly také na tom, že budou chtít téma migrace v budoucnu řešit celoevropsky. Shoda prý panuje i na základních obrysech zákona, která má umožnit snadnější přijímání pracovních sil ze zemí mimo EU.
Agentura Reuters v neděli napsala, že cesta ke koaliční dohodě může trvat měsíce a že investoři mají obavy z toho, že vývoj v Německu, které je největší evropskou ekonomikou, uvázne na mrtvém bodě.
„Urychleně musíme vytvořit vládu, nejde tu jen o nás,“ řekl v sobotu na shromáždění mládežnické organizace CDU ministr vnitra Thomas de Maiziére. Podle něho je dohoda s CSU možná.
Kompromis mezi CDU a CSU v otázce migrace, ale i dalších oblastech, o nichž zástupci obou stran dále jednají, je základním předpokladem, aby mohla začít jednání o nové vládní koalici. Výsledky zářijových voleb a rozhodnutí dosud koaličních sociálních demokratů (SPD) odejít do opozice, přitom nedávají jinou možnost, než vznik vlády CDU/CSU, FDP a Zelených.
