Výzvy k Hessově propuštění na základě humanitárních důvodů v 80. letech sepsalo několik britských ministrů zahraničních věcí. V roce 1982 dokonce vznikl návrh dopisu, v němž se za propuštění starého nacisty měla u sovětského vůdce Leonida Brežněva přimluvit sama britská premiérka Margaret Thatcherová.
„Nenapadá mě žádný důvod, proč Hesse nadále držet ve vězení. Je mu 88 let, ve vězení strávil čtyřicet let. Posledních šestnáct let je vězněn zcela sám. Z humanitárního hlediska by nikdo neměl být vystaven takovému zacházení,“ stojí podle listu The Guardian v návrhu dopisu.
Britové od roku 1957 sepsali celkem jedenáct výzev k Hessově propuštění, další Sovětům adresovali společně s Francouzi a Američany. Moskva však byla neoblomná. Projev soucitu by považovali za zhanobení milionů sovětských obětí. Panovaly rovněž obavy, že by Hessovo propuštění podpořilo nárůst neonacismu.
Hess se nakonec v srpnu 1987 ve špandavské věznici oběsil. Bylo mu 93 let. Budova kriminálu, ve kterém byl vězněn zcela sám od roku 1966, kdy vyšli na svobodu další dva prominentní nacisté Albert Speer a Baldur von Schirach, byla po jeho smrti zbořena, aby se nestala poutním místem neonacistů.
„Jak se dnes má váš dvojník?“
Hess v nacistickém Německu zastával funkci vůdcova zástupce, mimo jiné je podepsán pod Norimberskými zákony. V roce 1941 na vlastní pěst odletěl do Skotska, protože věřil, že s vévodou z Hamiltonu může vyjednat mír mezi Británií a Německem. Po seskoku padákem byl okamžitě zatčen a po válce byl odsouzen na doživotí.
Špandavská věznice ležela v britském sektoru západního Berlína a společně ji spravovaly všechny čtyři vítězné mocnosti. Dokumenty zveřejněné ve čtvrtek britským Národním archivem pocházejí z pozůstalosti posledního britského správce věznice Tonyho Le Tissiera.
Více o Hessovi |
V odtajněných spisech ministerstva zahraničí se řeší řada dohadů, které Hessův úlet do Skotska dodnes obklopují. Diplomaté došli k závěru, že Hess jednal z vlastní iniciativy a žádná konspirace za tím nebyla. Jedním z prvních lidí, kteří Hesse po přistání vyslýchali, byl příslušník domobrany. Hess Britům neprozradil nic o útoku na SSSR, který byl zahájen o měsíc později.
V roce 1979 vyšla v Británii kniha nazvaná Vražda Rudolfa Hesse, v níž někdejší lékař ze špandavské věznice tvrdil, že „vězeň číslo 7“ není Hess. Nacisté se podle autora Hesse zbavili a do Skotska poslali jeho dvojníka. Mimo jiné to prý měla dokazovat absence Hessových jizev z první světové války na těle špandavského vězně.
Nově zveřejněné dokumenty ukazují, že přestože britská vláda na veřejnosti tato tvrzení rychle odbyla, sama se jimi hluboce zabývala. V tajnosti nařídila čtyři vyšetřování, aby se ujistila, že to není pravda. Sama Hessova žena ostatně po vydání knihy přivítala jednou Le Tissiera slovy: „Jak se dnes má náš dvojník?“
