Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nacistu Hesse zabili britští agenti, řekl Scotland Yardu jeho lékař

  7:01aktualizováno  7:01
Válečný zločinec a pravá ruka Adolfa Hitlera Rudolf Hess se nezabil sám, jak zní oficiální verze, ale zavraždili ho dva agenti britské tajné služby. V nedávno zveřejněné zprávě Scotland Yardu to tvrdí chirurg, který Hesse léčil. Podle něj se Británie bála, že by mohla vyjít najevo válečná tajemství. Pátrání britského státního zastupitelství to však neprokázalo.

Hitlera pravá ruka Rudolf Hess (úplně vpravo) v roce 1937. | foto: Profimedia.cz

Dva roky po Hessově smrti v roce 1987 vznikl tajný dokument, který líčí vysoce citlivé vyšetřování, jež se rozjelo na základě tvrzení britského chirurga, který kdysi léčil Rudolfa Hesse. Tvrdí, že si Hess nevzal život sám, ale byl zabit na příkaz Británie, aby zachoval válečná tajemství. Uvedl to server independent.co.uk.

Rudolf Hess

Narodil se roku 1894 v Egyptě, kde jeho otec působil jako obchodník. Do Německa se dostal až v roce 1913. Bojoval jako pěšák u Verdunu a u Yprů, byl několikrát zraněn a vyznamenán. Protože už nemohl sloužit v zákopech, prožil poslední měsíc války jako stíhač. Od roku 1920 byl souputníkem Hitlera, přepisoval jeho Mein Kampf, když s ním seděl ve vězení. V roce 1933 se stal šéfem NSDAP. Dne 10. května 1941 letěl do Británie s mírovou nabídkou. V roce 1946 byl odsouzen v Norimberku na doživotí, 17. srpna 1987 jej nalezli oběšeného ve vězení.

Podle oficiální verze spáchal Hess v roce 1987 ve svých 93 letech sebevraždu ve spojenecké věznici Špandava v Berlíně. Poslední vězněný válečný zločinec z Norimberka, jehož jako jediného vězně trestnice o rozloze 37 tisíc metrů čtverečních v berlínské Špandavě střežili Američané, Sověti, Britové a Francouzi, se měl oběsit na elektrické šňůře v zahradním altánu, který pro něj postavili.

Už dlouho se však spekuluje, že to mohlo být jinak. Rodina tvrdila, že to udělali Britové. Nově zveřejněná zpráva vrchního dozorujícího detektiva Howarda Jonese toto tvrzení podporuje.  V jedenáctistránkovém dokumentu tvrdí, že mu chirurg Hugh Thomas řekl jména dvou podezřelých agentů, která mu poskytl "státní zaměstnanec", který byl  za výcvik tajných agentů zodpovědný.

Vyšetřování vraždu neprokázalo

Částečně upravenou zprávu zveřejnila na základě zákona o svobodném přístupu k informacím po téměř 25 letech protiteroristická jednotka Scotland Yardu. Nejdříve to konzultovala se členy vlády a ministerstvem zahraničí.

Lavice obžalovaných. Vlevo si zakrývá obličej Hermann Göring, vedle něj Rudolf

Lavice obžalovaných při Norimberském procesu. Vlevo si zakrývá obličej Hermann Göring, vedle něj Rudolf Hess

Hitlerův zástupce odletěl do Británie 10. května 1941. Hned po svém seskoku nedaleko Glasgowa byl však zadržen a zbytek války strávil v britském zajetí. Při své tajné misi se chtěl údajně spojit se zástupci britské opozice a vyjednat s nimi mír, který by ukončil probíhající válku s Německem. Podle jiné teorie se s Churchillem skutečně sešel. Ten tehdy "zazdil" mírovou nabídku, a kdyby to neudělal, Británie nemusela válčit.

Na věznění Hesse za tvrdých podmínek trval Sovětský svaz. Obavy však způsobil Michail Gorbačov, který v době Hessovy smrti stál v čele Sovětského svazu a dal najevo, že oproti propuštění Hesse nic nemá. Jones ve zprávě napsal, že Hesse zabili, aby nemohla být vyzrazena válečná tajemství včetně plánu svrhnutí Churchilova kabinetu.

O sebevraždu se Hess pokusil třikrát

Jones zprávu předal s tím, že by měla být prošetřena, i když pro tvrzení chirurga nejsou žádné důkazy. Zprávu předložil státnímu zastupitelství v květnu 1989. Jestli se agenty podařilo vystopovat, není známo. O šest měsíců později vyšetřování skončilo. Tehdejší vrchní státní zástupce Allan Green prohlásil, že nepřineslo žádný přesvědčivý důkaz o tom, že by byl Rudolf Hess zavražděn a další vyšetřování není nutné.

Zastánci teorie o vraždě tvrdí, že Hess na sebevraždu neměl dost sil. Prý si nedokázal sám už ani zavázat tkaničky. Trpěl artritidou, takže nemohl zvednout ruce do výše ramen a se vším mu museli pomáhat ošetřovatelé.

Protiargumenty říkají, že kdyby ho Britové chtěli zabít, nedělali by to tak hloupě. Měli ho dokonale ve své moci a nebylo tudíž těžké ho sprovodit ze světa "přirozenou cestou", tedy odborně s pomocí lékařů. Nikdo by nemohl nic prokázat, u starce tak vysokého věku by se úmrtí nikdo nedivil. Hess navíc zanechal dopis na rozloučenou (byť i ten se dá podvrhnout) a o sebevraždu se pokusil předtím už třikrát. Jednou ještě za války v Británii, podruhé v roce 1959, potřetí v únoru 1977.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.