Předčasné volby byly v Kosovu vypsány poté, co poslanci v květnu vyslovili nedůvěru vládě. Po sečtení 99 procent odevzdaných volebních lístků má PDK 34 procent hlasů, informovala na svém webu centrální volební komise. Oficiální vyhlášení výsledků se očekává později v tomto týdnu.
PDK byla podle průzkumů veřejného mínění považována za favorita voleb. Haradinaj v předvolební kampani prosazoval méně vstřícný postoj nejen k Srbsku, ale i k Černé Hoře. Jde o muže s kontroverzní minulostí, který byl u soudu v Haagu obviněn z válečných zločinů, v roce 2008 jej však Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii překvapivě obvinění zprostil (více o Haradinajovi čtěte zde).
Uspěli i zastánci Velké Albánie
Druhé místo obsadilo opoziční hnutí Sebeurčení (Vetevendosje) s 27 procenty hlasů. Tato extremistická strana otevřeně volá po vytvoření Velké Albánie a dokonce odmítá kosovskou hymnu i vlajku. Poslanci Sebeurčení v roce 2015 v parlamentu použili slzný plyn, aby zabránili schválení kontroverzní dohody o hranicích s Černou Horou a také vytvoření společenství srbských obcí v Kosovu, jež by mělo autonomní ráz (psali jsme zde).
Kosovo nemá mít regulérní armádu, varují NATO i USA |
Až třetí místo zřejmě obsadila koalice vedená Demokratickým svazem Kosova (LDK) bývalého premiéra Isy Mustafy s podporou necelých 26 procent. Voleb se zúčastnilo jen 41,5 procent oprávněných voličů, což je nejnižší účast od vyhlášení samostatnosti Kosova v roce 2008.
Kosovský parlament má 120 křesel. Očekává se, že koalice kolem PDK obsadí 39 křesel, Sebeurčení 31 a koalice LDK 30. Dvacet mandátů je rezervováno pro národnostní menšiny, přičemž srbských deset poslanců bude zastupovat uskupení Srpska lista (Srbská kandidátka).
Vyjednávání o vládní koalici ale může podle expertů skončit fiaskem. PDK a LDK už před volbami daly najevo, že spolu do další vlády nepůjdou. Strana Sebeurčení, která překvapivě téměř zdvojnásobila počet svých zástupců v parlamentu a oběma původně vládnoucím stranám je nyní rovnocenným partnerem, vyčítá PDK a LDK odpovědnost za rozsáhlou korupci a trvající špatnou životní úroveň v zemi. Vstoupit do koalice s PDK nechce a pro LDK má řadu podmínek.
„Nemůžeme vyloučit další předčasné volby,“ řekl k tomu podle agentury Reuters politolog Imer Mushkolaj.
Dialog musí pokračovat, říká srbský premiér
Výsledek kosovských voleb dává špatný signál pro řešení komplikovaných sporů se sousedními státy. V sázce je pokračování rozhovorů se Srbskem a schválení další vzájemné dohody, v rámci které by srbská menšina v Kosovu měla získat více práv. Jde také o vymezení hranic s Černou Horou, problém, který vedl k pádu dosavadní vlády.
Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že zvolení zastánců tvrdé linie bude mít za následek „mnoho těžkostí a problémů“. Dodal, že členové PDK patří „k těm, kteří nejvíce vyhrožují Srbům“. Dialog mezi Kosovem a Srbskem, který zprostředkovává EU, však podle něj musí pokračovat.
Bývalá jihosrbská provincie Kosovo vyhlásila s podporou Západu jednostrannou nezávislost na Srbsku v roce 2008. Bělehrad ji ale nikdy neuznal a snaží si zachovat vliv zejména na severu země, kde žije početná srbská menšina. Vučić tvrdí, že kosovští vůdci chtějí na Srby v Kosovu zaútočit. Kosovský prezident Hashim Thaçi zase vyjádřil obavu, že Srbsko má v plánu obsadit část severního Kosova.
