Mayová před členy parlamentu prohlásila, že má plán na nové zvláštní partnerství s Unií. S Bruselem chce mít „nový, speciální a hluboký vztah“. Premiérka vystoupila v Londýně s projevem ve chvíli, kdy jí podepsaná žádost o aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy doputovala k Tuskovi, čímž byl formálně zahájen proces vyjednávání o podmínkách brexitu (více zde).
Mayová dále uvedla, že respektuje, že není možné zůstat na evropském jednotném trhu, aniž by nebyl zároveň zachován volný pohyb občanů. „Až budu v příštích měsících sedět u jednacího stolu, budu zastupovat každého jednotlivce v celém Spojeném království,“ řekla premiérka s tím, že bude reprezentovat také „občany EU, jimž se tato země stala domovem“. S oficiálním spuštěním brexitu podle ní nastala doba, kdy by měli obyvatelé Británie držet při sobě.
V soudržnost a spolupráci doufá i předseda Evropské rady Donald Tusk. „Dnes mohu říct, že jednotní a rozhodní budeme také v budoucnu, při nadcházejících těžkých jednáních,“ vyjádřil se Tusk při středeční tiskové konferenci. „Už teď nám chybíte,“ dodal. Podle něj nemá smysl předstírat, že den spuštění brexitu je v Bruselu či v Londýně šťastný den.
Hollande: Brity bude odtržení bolet
K jednotě vyzvala po oznámení o zahájení vyjednávání také německá kancléřka Angela Merkelová. EU podle ní musí při jednání o brexitu zaujmout férový a jednotný postoj, Německo chce pak především minimalizovat dopady pro občany EU v Británii.
Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel vyjádřil politování nad směřováním Británie. Podle něj je těžko pochopitelné, jak si některá země může myslet, že na tom bude v těchto bouřlivých časech lépe, když bude o samotě. Soustředit se chce však na udržení jednoty zbývajících sedmadvaceti členů Unie. „Evropský projekt se musí dál rozvíjet a připravovat se na budoucí turbulence,“ řekl Gabriel.
„Spojené království samozřejmě zůstane partnerem, partnerem v NATO, partnerem jako země v Evropě a nadále platí, že se společně budeme potýkat s mnoha výzvami,“ doplnila mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová.
Skeptická k budoucnosti sousedního národa je hlava Francie. „Myslím, že to bude pro Brity bolestivé,“ komentoval formální zahájení procesu prezident François Hollande. Vyslovil také názor, že takzvaný brexit donutí Evropu posunout se vpřed. „Pravděpodobně různou rychlostí,“ dodal Hollande.
Podle favorita nadcházejících francouzských prezidentských voleb Emmanuela Macrona je však prioritou po spuštění procesu „ochrana Evropské unie a jejích občanů“. „Nejde o to potrestat Spojené království za to, jak hlasoval britský lid,“ prohlásil ve středu Macron. Evropská unie i Británie by se podle něj měly snažit rozhodnutí Britů hladce uvést do praxe. Jeho přáním je „jiný vztah“ Londýna s Bruselem.
Zaorálek: Britové si vybrali izolaci
Česká republika bude při vyjednáváních o odchodu Británie z EU hájit práva svých občanů žijících v Británii, ujistil v reakci na dopis Mayové premiér Bohuslav Sobotka. Prioritou je však podle něj také udržení obchodních vztahů, aby nebyl ohrožen vývoz a pracovní místa. Během jednání by si přál vytvořit co nejmenší příkop mezi oběma stranami.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek odmítl, aby byla Británie za odchod z EU trestána. „Británie bude požadovat něco na způsob dohody o volném obchodu, to znamená v podstatě jen omezení na tarify. Je to dohoda, která znamená naprosto novou situaci,“ uvedl Zaorálek. Pro Brity v takovém uspořádání podle něj bude všechno těžší, počínaje obchodem.
„Pro mě je to nepochopitelné rozhodnutí k izolaci v době, kdy je to opravdu jen izolace,“ uvedl dále ministr. Neumí si představit, že by byl odchod pro Brity komfortní. „Nezávidím to Britům, ale ani nám. Je to špatně pro nás, pro Čechy, pro Evropu. Toto není slavný den Evropské unie, je to den, který pokládám za neštěstí,“ dodal.
