Z čísel a plánů ministerstva obrany na rok 2017 plyne poměrně jasný vzkaz. Armáda bude zbrojit. A bude zbrojit nebývale hodně.
Ministr obrany Martin Stropnický na tiskové konferenci ke zhodnocení roku 2016 a představení priorit na rok 2017 uvedl, že rozpočet ministerstva meziročně stoupl o téměř 10 %. „Zemí, které mají podobnou dynamiku růstu, je v Evropě velmi málo,“ řekl.
Ne, že by Česko nemělo co dohánět. Když loni v červnu do Česka přijel šéf Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel - bývalý náčelník generálního štábu české armády - prohlásil, že alianční státy zbrojí pomalu a Česko se nachází „v poslední čtvrtině“ (více zde).
Spolupráce s Německem: "Jeho význam poroste"„Vzhledem k mezinárodní bezpečnostní situaci a politickému vývoji některých našich podstatných aliančních partnerských zemí bych rád zdůraznil, že pro obranu ČR je funkční, silná a dynamicky se rozvíjející NATO základním kritériem. Jakékoliv zpochybňování této skutečnosti je hazardováním s bezpečností naší země a našich občanů,“ řekl na bilanční tiskové konferenci ministr Stropnický. Česko podle něj také bude pokračovat v intenzivní vojenské spolupráci v rámci EU a především s Německem, jehož význam nyní podle Stropnického „bude stoupat“. Stropnický nicméně také podotkl, že chápe Trumpův tlak na to, aby členské země NATO dávaly na obranu prostředky, ke kterým se zavázaly. „Nejsou to nové hlasy, zněly už od bývalého prezidenta Obamy a generálního tajemníka NATO Stoltenberga,“ řekl ministr. |
O tom, v jakém kontextu se čísla ohledně zbrojení pohybují, svědčí mimo jiné Stropnického ujišťování, že ČR ještě „nevzdala“ cíl dosáhnout v roce 2020 1,4% podílu vojenských výdajů na HDP, přičemž alianční závazek (neplněný ale většinou členů) činí 2 %.
Odborníci k tomu často upozorňují i na nutnost investovat peníze především smysluplně a přou se, zda byl obranný rozpočet ČR vůbec mohl stoupat rychleji.
„Iráčané chtěli další L-159"
Ale když odhlédneme od této poněkud odtažité debaty, co konkrétního má armáda letos za sebou a co ji čeká?
Vojsko podle zástupců ministerstva dokázalo poněkud zvýšit stavy, zaznamenalo čistý přírůstek 1 300 vojáků a aktuálně jich má 23 200. „Štáby a jednotky jsou naplněné z 80 %“, uvedl na briefingu náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Počet příslušníků aktivní zálohy dosáhl téměř 1 500.
Ministerstvo obrany už se nemusí starat o dlouhodobě uskladněné L-159. „Ty, které jsme prodali Iráku, jsou velmi aktivní a účinně se podílejí na bojích o Mosul,“ zmínil ministr obrany Stropnický největší město v držení tzv. Islámského státu, jehož východní polovinu už dokázala osvobodit irácká armáda. „Iráčané žádali o další,“ podotkl ministr s tím, že Česko ale už žádné L-159 na prodej nemá.
Dosud uzavřené „klíčové zakázky“ ministerstva dosáhly objemu 42 miliard korun. Zhruba polovina této částky vychází na pronájem gripenů (více zde), uzavřený v roce 2014, pět miliard na munici všech typů, 11 miliard na servis a modernizaci letecké techniky. Dál sem spadá nákup útočných pušek BREN, pistolí, výstroje pro vojáky či dopravní techniky (více zde).
Nové pásové obrněnce: jasněji bude v létě
Jen v roce 2017 pak chce resort podle Stropnického uzavřít smlouvy v celkové hodnotě 26 miliard korun. Ministerstvo má v roce 2018 hospodařit s celkem 58 miliardami korun, velké zakázky bývají často rozložené do více let.
Část prostředků odčerpá nasazení vojáků do mezinárodních operací - loni v misích bylo celkem 860 vojáků, další dva tisíce pak bylo vyčleněno pro unijní či alianční hotovostní systémy, například síly okamžité reakce. Češi také budou do března pokračovat ve výcviku litevských vojáků.
Velké plány ministerstvaVelké plány ministerstva obrany přicházejí v době, která investicím do obranyschopnosti svědčí. Řadu zemí „probrala“ ruská anexe Krymu v roce 2014, Západ zasáhla série teroristických útoků inspirovaných či podnícených samozvaným „Islámským státem“. Nový americký prezident Donald Trump také dal najevo, že po evropských spojencích chce, aby se v rámci NATO už dále jen „nevezli“. |
Stropnického náměstek pro vyzbrojování Daniel Koštoval pak upřesnil, že prioritu v nových zakázkách budou mít pozemní síly.
Mezi nejdůležitější projekty, které mají být letos dokončené, zařadil dvacítku pandurů (psali jsme zde, výhledově se počítá i s nákupem dalších), 62 kolových obrněnců Titus, nejméně 40 lehkých obrněných vozidel určených k chemickému, biologickému, radiačnímu a nukleárnímu průzkumu, nové protiletadlové komplety RBS-70NG, jejichž starší verzi vojáci využívají, a modernizace 33 samohybných kanonových houfnic.
V chodu už je zakázka na pořízení mobilních izraelských radarů (psali jsme zde), nákup dvanácti víceúčelových vrtulníků - ministerstvo obdrželo nabídky z Francie, USA, Německa, Británie a Jižní Koreje - a servisní smlouva na stávající dopravní vrtulníky ruského původu.
Podívejte se, jak pálí samohybná houfnice DANA M1:
Připravovat se také budou projekty nové - pásová bojová vozidla pěchoty, které mají zájemci z řad možných dodavatelů předvést v červnu na testech ve Vyškově, protiletadlové komplety či pořízení děla ráže 155 milimetrů.
Ekonomický náměstek Pavel Beran pak uvedl, že prioritou je obhájit u ministra financí a ve vládě investiční programy rozvoje pozemních i vzdušných sil a logistiky v celkové objemu 180 miliard korun na 10 let.
Česká armáda koupí izraelské radary:
14. prosince 2016 |
