„Česká republika je suverénní stát, a pokud chce mít s Čínou vztahy, tak na férovém základě. Toto vyjádření mi přijde opravdu tak, že jsme vazalové Číny,“ komentoval čínské prohlášení Benešík. Poznamenal, že v případě prohlášení ústavních činitelů bylo Česko až moc vstřícné. „Myslím si, že jsme si měli zachovat trochu odstup a větší národní hrdost,“ uvedl.
„Chybí termín, do kdy musí Česká republika začít naplňovat činy, aby se Číňani nezlobili. Naši čtyři ústavní činitelé ponížili tuto zemi a teď ji nutí k tomu, aby přijímala toto ponižující prohlášení ze země nedemokratického režimu,“ řekl novinářům předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. Za způsob jak změnit servilní politiku považuje volby.
Šéf Poslanecké sněmovny Hamáček (ČSSD), který se minulý týden s prezidentem, premiérem a předsedou Senátu prohlášení vydal, má naopak odpověď Číny za neutrální. Odpověď z Číny pokládá za diplomatické vyjádření obdobné těm, které si například vyměňují země EU. Rozhodně to nepovažuje za vztyčený prst, jak tvrdí opozice. „Vnímám to jako reakci z čínské strany, která pouze bere na vědomí prohlášení,“ uvedl.
Snad sladíte svá slova a činy, zaznělo v úterý z Číny
Z Pekingu v úterý zaznělo, že Čína si cení závazků, které z vyjádření ústavních činitelů vyplývají, a čeká, že země dodrží své sliby. „Čína doufá, že příslušné země budou dodržovat politiku jedné Číny a opatrně zacházet s otázkami týkajícími se Tibetu, aby byl zajištěn zdravý vývoj bilaterálních vztahů,“ prohlásil podle serveru China.org mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lu Kchang (celé vyjádření čínské strany čtěte zde).
Zmíněná čtveřice ve svém prohlášení z minulého týdne, které reagovalo na setkání ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou, zdůraznila, že Česko „při naplňování své dlouhodobé politiky vůči Čínské lidové republice vychází z principů strategického partnerství mezi oběma zeměmi a ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí“ (celé vyjádření ústavních činitelů k Číně čtěte zde).
Peking pokládá dalajlámu za separatistu prosazujícího nezávislost Tibetu. Tuto oblast čínská armáda obsadila v roce 1950. V reakci na návštěvu dalajlámy v Praze minulý týden propukla i kauza týkající se údajného vydírání Hermana Hradem skrze vyznamenání pro jeho strýce, přeživšího Osvětimi a Terezína, Jiřího Bradyho (shrnutí celé kauzy najdete v tomto textu).
Ministr Herman odhaluje souvislosti svého setkání s dalajlámou:
21. října 2016 |
