Německý imigrační úřad řešil před třiadvaceti lety zapeklitý problém: osud zhruba tříměsíční holčičky, která se objevila v Brémách bez jediného dokladu. Nikdo netušil, kdo jsou její rodiče, ani kde a kdy se vlastně narodila. Možná ji matka přivedla na svět v Libanonu, možná v Turecku.
V Německu žije půl milionu odmítnutých žadatelů o azyl, nejvíc z Turecka |
Příběh, na který v srpnu upozornilo veřejnoprávní Radio Bremen, vlastně dodnes nemá uspokojivé řešení. Bez dokladů dívka nemohla dostat povolení k pobytu, na druhou stranu není možné deportovat osamělé dítě. Úředníci nakonec přistoupili k provizornímu řešení, když vydali takzvaný Duldung.
Německý termín v překladu znamená strpění, řečí právníků jde o dočasné odložení deportace. Dočasnost však v případě zmíněné dívky trvá už celých 23 let. Nikdo ji nepustí do letadla bez cestovního pasu a navíc není jasné, kam by měla odletět. Nebo spíš „měly odletět“ - před rokem totiž žena porodila holčičku. Německé úřady ji teď rovněž jen trpí, občanství nedostala.
Nejtvrdší je k migrantům Bavorsko, ostatní oplývají tolerancí
Nešťastný osud mladé ženy z Brém byl dosud v Německu ojedinělým příběhem. Provizorních dokladů s nadpisem Duldung a varováním, že držitel má stále povinnost opustit Německo, však v posledních měsících výrazně přibylo. Odrazila se na tom uprchlická krize, přetížené úřady, váznoucí deportace i triky, kterými se někteří migranti snaží návratu do vlasti vyhnout.
Na konci června Německo oficiálně tolerovalo přítomnost 168 tisíc migrantů, kterým úřady již pravomocně zamítly azylovou žádost, ale zároveň jim nepřikázaly okamžitě odejít.
Počet „trpěných“ cizinců se tak vyrovná obyvatelstvu Plzně, čtvrtého největšího města v Česku. Více než milion běženců, kteří loni v Německu požádali o azyl, navíc od letošního ledna do srpna doplnilo dalších 564 tisíc nově příchozích. Dá se tedy očekávat, že až úřady jejich žádosti vyhodnotí, část z nich vedle příkazu k návratu obdrží i Duldung.
Ochota úředníků hostit v Německu přistěhovalce, kteří už nemají naději na azyl, se v jednotlivých spolkových zemích výrazně liší. Nejtvrdší přístup zvolilo Bavorsko - jako jediná spolková země „toleruje“ méně než tisícovku takových migrantů na milion obyvatel.
Naopak v Brémách, o nichž byla řeč v úvodu článku, jsou úředníci nejsmířlivější. Hanzovní město v červnu tolerovalo 3 213 běženců bez nároku na azyl - v přepočtu na milion obyvatel jde o bezkonkurenčních 4 590 lidí.
Kladný vztah tamní radnice k přijímání běženců ilustruje i to, že loni deportovala pouze 43 lidí - pouze jednoho z každých 73 běženců, kterým loni formálně nařídila vystěhování (psali jsme o tom zde).
| Spolková země | Populace | Tolerováno | Poměr | Nové žádosti |
|---|---|---|---|---|
| Severní Porýní - Vestfálsko | 17,9 mil | 46 080 | 2 574 | 138 163 |
| Bavorsko | 12,8 mil | 9 283 | 725 | 71 423 |
| Bádensko - Württembersko | 10,9 mil | 36 058 | 3 308 | 74 217 |
| Dolní Sasko | 7,9 mil | 15 143 | 1 389 | 68 121 |
| Hesensko | 6,2 mil | 7 887 | 1 272 | 37 122 |
| Porýní - Falc | 4,1 mil | 10 855 | 2 648 | 24 328 |
| Sasko | 4,1 mil | 5 752 | 1 403 | 20 152 |
| Berlín | 3,5 mil | 8 004 | 2 287 | 23 180 |
| Šlesvicko - Holštýnsko | 2,9 mil | 4 983 | 1 718 | 26 113 |
| Braniborsko | 2,5 mil | 4 506 | 1 802 | 15 914 |
| Sasko - Anhaltsko | 2,3 mil | 4 195 | 1 824 | 17 100 |
| Durynsko | 2,2 mil | 2 821 | 1 282 | 12 944 |
| Hamburk | 1,8 mil | 5 294 | 2 941 | 15 758 |
| Meklenbursko - Před. Pom. | 1,6 mil | 2 929 | 1 831 | 5 864 |
| Sársko | 1,0 mil | 1 209 | 1 209 | 5 977 |
| Brémy | 0,7 mil | 3 213 | 4 590 | 7 795 |
| NĚMECKO CELKEM | 81 mil | 168 212 | 2 076 | 564 506 |
Tabulka v kolonce „Poměr“ udává počet tolerovaných migrantů na jeden milion obyvatel dané spolkové země. Data jsou aktuální k 30. červnu, vycházejí ze statistik spolkové vlády převzatých deníkem Die Welt. Kolonka „Nové žádosti“ udává počet azylových žádostí podaných od ledna do srpna 2016, údaje zveřejnil Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF).
Deportace váznou. Migrantům stačí onemocnět či „ztratit“ pas
Důvodů pro „toleranci“ odmítnutého cizince může být hned několik. Příručka pro běžence, kterou vydala Uprchlická rada v Leverkusenu, zmiňuje například vážnou nemoc, jež by se v domovské zemi nedala vyléčit tak jako v Německu, případně pokud hrozí zhoršení zdravotního stavu během letu. Vyhostit se nedá rovněž osamělý nezletilec nebo člověk bez dokladů.
Dobře míněná pravidla se ovšem dají lehce zneužít. Nejrůznější občanská hnutí a internetové návody (třeba tento) běžencům radí, aby v případě nedobrovolné cesty na letiště hlasitě upozorňovali policisty, letušky i ostatní cestující, že jsou nemocní a do letadla by neměli být vpuštěni.
Někteří migranti také svévolně „ztrácejí“ cestovní pasy - buď už před vstupem do Německa, což hned na počátku azylového řízení znemožní jejich identifikaci, nebo až ve chvíli, kdy jim reálně hrozí cesta domů. Podle šéfa německých policejních odborů Rainera Wendta se v Německu rozmohl „celý průmysl, jehož cílem je deportacím zabraňovat“ (více v páteční MF DNES).
Průkaz o dočasném odložení deportace. „Toto není povolení k pobytu! Držitel má povinnost vycestovat,“ píše se v něm.
Drobné od státu, zákaz práce a žádná integrace
Možnost zabránit deportaci a nechat se v Německu „trpět“ je pro řadu přistěhovalců na první pohled lákavá. Časem mohou ovšem zjistit, že takzvaný Duldung není ve skutečnosti nic příjemného.
Cizinec v tomto režimu nemůže pracovat, zároveň však na rozdíl od azylantů nedostane podporu v nezaměstnanosti či sociální dávky.
Pokud žije sám, podle azylového zákona od úřadů dostane na měsíc jen 216 eur, v přepočtu asi šest tisíc korun.
Cizincům ubytovaným v uprchlických centrech se příspěvek ještě o 80 eur krátí - výměnou za jídlo, šaty a střechu nad hlavou.
Tolerovaný cizinec navíc žije v nejistotě. Každý měsíc hrozí, že jej úředníci pošlou domů. Nevztahují se na něj vládní integrační projekty, nemá tedy nárok na kurz němčiny ani rekvalifikaci. Úřad zajistí jen školní docházku dětí.
Sen o novém životě se tak „trpěnému“ migrantovi rychle rozplyne. Cizinci bez práce, peněz a vyhlídek do budoucna jsou přitom lákavou kořistí pro zločinecké gangy, obchodníky s lidmi nebo radikální islamistická hnutí.
Německo bylo loni pod náporem migrantů. Tak to vypadalo v Mnichově v září:
13. září 2015 |
