V českých médiích v uplynulých dnech rezonovala především návštěva Angely Merkelové v Praze, pro německou kancléřku však bylo tuzemsko jen jednou ze zastávek v náročném maratonu po Evropě.
Nejprve stručné shrnutí, co vše už kancléřka stihla tento týden:
V pondělí se na italském ostrově Ventotene potkala s italským premiérem Matteo Renzim a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. „Spousta lidí si říkala, že po brexitu bude s Unií konec. Nebude. Chceme psát budoucnost,“ hlásal podle agentury ANSA italský státník na společné tiskové konferenci.
Ve středu Merkelová navštívila Estonsko, kde podle televize Deutsche Welle probírala třeba možné bezpečnostní hrozby směřující z Ruska. „Hlavním tématem našeho setkání je budoucnost EU. Kam Evropa směřuje, které hodnoty si chceme udržet a chránit a jaká rozhodnutí musíme přijmout ve jménu silné a funkční Unie,“ uvedl premiér Taavi Rõivas.
Merkelová v Itálii jednala s Matteo Renzim a Francoisem Hollandem.
Německá kancléřka a estonský premiér Taavi Rõivas (22. srpna 2016)
Po čtvrteční zastávce v Česku (o té si přečtěte zde) zamířila kancléřka do Varšavy. Tam si s lídry Visegrádské čtyřky vymění - výrazně odlišné - názory na přijímání a rozdělování běženců v rámci EU.
A neodpočine si ani po návratu do Berlína, během dvou dnů tam hostí kancléře a premiéry hned sedmi zemí. Ještě v pátek po návratu z Polska stihne na zámku Meseberg přivítat zástupce Nizozemska, Finska, Švédska a Dánska. O den později má na programu jednání s rakouským kancléřem a šéfy vlád Slovinska, Bulharska a Chorvatska.
Merkelová chystá půdu pro setkání státníků v Bratislavě
Co je cílem tak nabitého kancléřčina programu? „Angela Merkelová v tuhle chvíli dělá to, co dělá po celou svou vrcholnou politickou kariéru. Funguje jako určitá zprostředkovatelka, mediátorka,“ řekl iDNES.cz analytik Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů.
Bohatá série zahraničních cest a jednání podle něj odpovídá významu neformálního evropského summitu, který se začátkem září koná v Bratislavě.
Bude to první setkání, na kterém budou lídři 27 zemí - tentokrát už bez Velké Británie - jednat o konkrétní podobě Evropské unie po brexitu.
Kancléřka chce před jeho zahájením připravit půdu pro společné jednání.
„V tuhle chvíli se Merkelová snaží mluvit s co nejvíce představiteli různých států, aby zjistila jejich celkový pohled na budoucnost EU a samozřejmě i na budoucnost její uprchlické politiky. Především jí jde o to, aby bylo možné připravit nějakou dohodu, která by v tom září mohla být prezentována jako krok dopředu,“ vysvětluje Eberle.
Státy se mají v řízení dialogu střídat, kancléřka hraje sólo
Angela Merkelová přitom evropskou mediátorkou být nemá. Pro jednání s politickými špičkami jednotlivých zemí a hledání společného hlasu si EU platí Donalda Tuska, kterého hlavy států a vlád zvolily „prezidentem“ celé Unie.
„Zajišťuje přípravu a kontinuitu jednání, usiluje o usnadnění soudržnosti a konsensu,“ píše se v Lisabonské smlouvě o poslání člověka, který má oficiálně titul stálého předsedy Evropské rady. Právě někdejší polský premiér Tusk bude z titulu své funkce řídit neformální jednání v Bratislavě.
„Neformální“ summitHlavy států a vlád Evropské unie se 16. září sejdou v Bratislavě, aby probrali vývoj EU po plánovaném odchodu Velké Británie. Státníci i evropský „prezident“ Tusk o setkání hovoří jako o neformálním summitu. Důvod je prostý: na plnohodnotný summit by museli přizvat britskou premiérku Theresu Mayovou. Šéfka vlády Spojeného království navzdory svému jasnému výroku „brexit je brexit“ oficiálně neoznámila, že její země z EU vystoupí. Teprve poté, co formálně aktivuje článek 50 Lisabonské smlouvy, se Spojené království přestane podílet na rozhodování Unie. Zbytek EU však chce už teď plánovat strategii pro rozhovory o vystoupení, a tak uspořádal neoficiální summit, kam Mayová nedostala pozvánku. Předseda Evropské rady před summitem projíždí Evropu podobně jako Angela Merkelová. Už 18. srpna s kancléřkou povečeřel v Berlíně. Donald Tusk má v plánu schůzky s 12 státníky včetně Mayové nebo maďarského prezidenta Viktora Orbána. Návštěva Česka v plánu není. |
Než se tam však státníci vůbec sejdou, Berlín už bude mít o jejich postojích jasno. Oni budou naopak dobře vědět, co si o projednávaných tématech myslí kancléřka Merkelová.
Smlouva „prezidentovi“ zároveň zakazuje během mandátu zastávat jakoukoli vnitrostátní funkci, aby se do hledání konsenzu mezi 28 státy nepletly zájmy jeho vlastní země. To Merkelová coby německá kancléřka rozhodně zaručit nemůže, zradila by tím vlastní občany a voliče.
Úlohu „spravedlivého a nestranného prostředníka“ má v Evropě hrát také předsednická země, jejíž ministři zodpovídají za hledání společných řešení na úrovni svých resortů. Země si post předávají po půl roce, aby se ve vedení dialogu spravedlivě vystřídali.
Momentálně stojí v čele EU Slovensko. „Chceme se zaměřit na posílení pozice Evropské unie jako globálního hráče,“ plánoval na konci června šéf jeho diplomacie Miroslav Lajčák, který mezi priority slovenského předsednictví zařadil řešení migrační krize a neplánovaně i vypořádání se s brexitem.
Slováci tato témata v posledních dnech skutečně řeší, ne však z předsednické pozice. Premiér Robert Fico bude s Merkelovou jednat ve Varšavě coby člen Visegrádské čtyřky.
Miloš Zeman vítal kancléřku Merkelovou v Praze německy:
Analytik: Unie si volí slabé špičky, ty pak hrají druhé housle
Není to poprvé, kdy vzala Angela Merkelová evropskou politiku do svých rukou. Společně s Françoisem Hollandem dominovala třeba jednání o krizi na Ukrajině a sankcích vůči Rusku, ačkoli společná zahraniční politika EU měla být pod kontrolou unijní představitelky Catherine Ashtonové. Podobně se kancléřka zapojila do řešení migrační krize, pro celou Unii vyjednávala například dohodu s Tureckem.
„Představitelé velkých států, zejména Francie a Německa, do jisté míry vystupují navenek za celou Evropskou unii nebo se snaží urovnávat vnitřní neshody. Angela Merkelová teď možná zastínila i Françoise Hollanda,“ řekl iDNES.cz odborník na evropské právo Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky. Nepovažuje to však za žádnou novinku.
Angelina mise nevyšla. Čechy si kancléřka nezískala, píše německý tisk |
Už od vzniku EU se podle Kruliše do jejích institucí vybírají lidé, kteří mezi nejsilnější státníky rozhodně nepatří. „Z výběru osob, které nejsou v evropské politice esy, pak plyne, že leckdy hrají druhé housle,“ dodává analytik.
Silní představitelé největších států Evropy je podle něj logicky zastíní hlavně v otázkách, které jsou pro jejich zemi významné. Třeba během migrační krize tak Merkelová překročila pomyslný plot německého kancléřství a začala jednat jménem celé Evropy.
„Nemyslím si, že by to byla nějaká ofenziva - že by Merkelová chtěla udávat noty všem ostatním. Ale nějak takto zkrátka politika samovolně funguje,“ dodává Kruliš. Iniciativa Merkelové podle něj může být prospěšná pro nalezení konečného řešení, na kterém se celá Unie shodne.
Jako německá kancléřka sice upřednostňuje zájmy své země, alespoň však žene debatu dopředu. Konečné rozhodnutí pak padne u jednacího stolu.
