Evropská komise ve středu podpořila úpravu Dublinského systému. V případě přetížení hraničních států EU by podle návrhu byli žadatelé o azyl přerozdělováni do dalších zemí (více čtěte zde). Jaký byl váš postoj na tomto jednání?
Komise rozhodovala nejen o přerozdělování, i když chápu, že to je hlavním předmětem zájmu. Návrh reformy zahrnuje řadu věcí, se kterými souhlasím, jako je zpřísnění podmínek pro žadatele o azyl, zodpovědnost zemí, které jsou na vstupu do Evropy, aby vedly azylové řízení a posílaly zpátky lidi, kteří nárok na azyl nemají. Celý systém se má zpřísnit, má se do něho vnést řád, aby se nestávalo, že po Evropě budou cestovat skupiny bezprizorných lidí. S tím souhlasím.
Komise kývla na bezvízový styk s Turky, rozhodnout musí členské státy |
Dlouhodobě mám ovšem výhrady vůči automatismu v přerozdělování žadatelů o azyl. V momentě, kdy počet přicházejících imigrantů do vstupních zemí EU překročí určitou míru, mají si podle tohoto systému další státy přerozdělit tyto lidi automaticky.
V čem vaše výhrady spočívají?
Mně se to nelíbí, protože mluvíme o reálných lidech, kteří mají také určité představy o tom, kde chtějí zůstat. Navíc státy musí mít možnost jasně říct, kolik lidí dokáží kvalitně integrovat. Tímto systémem budeme pouze distribuovat problém, ale nebudeme ho řešit. Podle dosavadní zkušenosti to nebude fungovat.
V Evropské komisi mám na starosti bezpečnostní záležitosti a integraci a musím se tedy samozřejmě ohrazovat proti jakýmkoli návrhům, které mohou přinést bezpečnostní rizika nebo problémy s integrací přicházejících lidí. Já tyto výhrady vznáším opakovaně z pozice svého portfolia. Role politika je i upozorňovat na rizika, která vidí z pozice své odbornosti, a myslím si, že toto je moje role. Nicméně jako celek ten návrh na reformu Dublinu prošel.
Měli někteří eurokomisaři podobné výhrady jako vy, nebo jste byla s tímto postojem osamocená?
Nemluvili k tomu všichni komisaři.
Jaký byl ovšem postoj komisařů zemí visegradské čtyřky, které dlouhodobě vystupují proti kvótám?
Buďto tam nebyli nebo se nevyjadřovali.
Eurokomisaři také kývli na možnost zrušení vízové povinnosti Turecka do zemí Evropské unie. Jaký byl váš postoj v této otázce?
Toto jednání mělo probíhat letos na podzim a bylo to uspíšeno. Já jsem se k tomu postavila tak, že budu trvat na tom, aby byla naplněna podmínka zajištění ochrany soukromých dat lidí. Ta je mezi několika kritérii, které Turecko zatím nesplnilo. Jinak jsem dnes ovšem neměla námitky proti tomu, aby se dal Turecku podmínečný souhlas a aby se dál pokračovalo v jednání. Budu ale určitě trvat na tom, aby Turecko naplnilo zmíněná kritéria.
