Podle dohody mezi finským prezidentem Saulim Niinistöm a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem budou smět po dobu sto osmdesáti dní překračovat hranici pouze občané tří států a jejich rodinní příslušníci, informovala agentura Reuters.
„Jen občané Finska, Ruska a Běloruska... budou smět překračovat hranici na přechodech Salla a Raja-Jooseppi na severu Finska,“ uvádí se v prohlášení kabinetu premiéra Juhy Sipiläa.
„Cílem omezení je předejít organizované nezákonné imigraci a vzniku nové migrační trasy,“ komentovala restrikce kancelář finského prezidenta. Finsko podle ní opatřením plní své závazky plynoucí z členství v Evropské unii.
Dohoda, která má platit šest měsíců, vstoupí v platnost až po jejím odpovídajícím potvrzení orgány obou zemí.
1 340 kilometrů dlouhá hranice mezi severskou zemí a Ruskem je zatím relativně snadnou cestou pro migranty, jíž se mohou dostat do schengenského prostoru. Jen během ledna a února ji překročilo na tisíc běženců, což je o tři sta víc než za celý minulý rok.
Finská vláda se navíc obává, že zlepšující se počasí a uzavření balkánské trasy způsobí prudký nárůst počtu migrantů, kteří budou hledat alternativní cesty do Evropy.
Hraniční přechody Salla a Raja-Jooseppi
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Na sever severozápadní trasou
První migrační trasa za polárním kruhem vedla přes Rusko do Norska. V roce 2015 začali norští pohraničníci registrovat zvyšující se počet migrantů, kteří přijížděli od Murmansku k přechodu Storskog. Protože Rusové zakázali pěší překonávání hranice, přijížděli migranti k přechodu na kolech. Jakmile překročili hranici, bicykl odložili a po krátkém pohovoru s policisty nastoupili do letadla směr Oslo (více čtěte zde).
Norům však došla trpělivost ve chvíli, kdy se ukázalo, že většina těchto migrantů žije již delší čas v Rusku a nejedná se tedy o uprchlíky před válkou. Oslo následně oznámilo, že začne migranty vracet zpátky do Ruska. Proud lidí tedy změnil tok a místo na kolech do Norska začali běženci jezdit v ojetých autech do Finska (psali jsme zde).
Černomořské migrační trasy
Zablokování balkánské trasy na začátku března a uzavření dohody o vracení běženců mezi Evropskou unií a Tureckem podle mnohých způsobí zvýšený zájem o trasy podél Černého moře a eventuálně přes Rusko na sever.
Severní trasa navíc skýtá pro migranty oproti té balkánské některé výhody – je v zásadě bezpečnější a také mnohem levnější. Ruští novináři uvádějí příklad jistého Syřana, který zaplatil za ruské vízum, let z Bejrútu do Moskvy a tranzit z Moskvy k norským hranicím celkem 2 400 dolarů (asi 60 tisíc korun). Trasa přes Řecko či Itálii prý migranty stojí až pětinásobek.
