„Asociální paraziti, kteří si násilím berou, co chtějí,“ píše se o žadatelích o azyl ve facebookové diskusi euroskeptické strany Alternativa pro Německo. Mezi desítkami příspěvků v podobném tónu se však tento poněkud vymyká.
Mladý odpůrce migrantů totiž na fotografii vedle svého komentáře pózuje s tureckou vlajkou, na sociální síti dokonce píše téměř výhradně turecky. Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung není jeho názor v komunitě německých přistěhovalců ani zdaleka ojedinělý.
Zastává ho třeba i Gürol Salk, lékař z porýnského Krefeldu. Rodilý Turek na internetu vyzývá k uzavření hranic - ať už plotem, zdí, policií nebo armádou. Do Německa podle svých slov utekl před postupnou islamizaci rodné země a bojí se, že ho teď dostihne i v novém domově.
I uvnitř samotného Turecka se často střetávají různé zvyky a tradice, upozorňuje Salk. Ženy v některých venkovských oblastech jsou svázány striktními islámskými pravidly, která by se v sekularizovaných městech jako třeba Izmir jen těžko setkala s pochopením.
„Když sem teď proniká kultura ze Sýrie nebo severní Afriky, jak cizí to musí být v první řadě pro Němce?“ ptá se lékař.
Migraci by omezilo 40 procent přistěhovalců
Hlasy nespokojených přistěhovalců, které ve čtvrtek citovali reportéři FAZ, odráží i starší průzkum týdeníku Welt am Sonntag. Migrační vlnu by podle něj chtělo omezit 40 procent lidí, jejichž rodiny do Německa přišly v minulých dekádách. Necelá čtvrtina oslovených přistěhovalců tehdy uvedla, že vláda by do země neměla pouštět už ani skutečné uprchlíky před válkou.
Podzimní průzkum ukázal, že postoj v otázce migrační krize na původu oslovených lidí nezávisí. Když se totiž výzkumníci ptali respondentů s čistě německými kořeny, výsledná čísla byla téměř stejná.
Uprchlická krizeERDOGAN: Můžeme otevřít brány do Evropy VYHOŠTĚNÍ: Deportace z Německa váznou PŘEHLEDNĚ: Jak Evropa zavírá dveře STUDIE: Evropa nerozumí pravidlům migrace DUNKERQUE: Běženci táboří na bývalých bojištích BERLÍN: Uprchlíci obsadili sídlo Stasi EUROPOL: V Evropě zmizely tisíce dětí NĚMECKO: Běžence z Maghrebu budeme vracet EXPERT: Plot na severu Řecka Evropě uleví CENNOSTI: Dánsko migrantům zabaví majetek |
Migrační proud chtělo omezit 45 procent z nich, s přijímáním uprchlíků by úplně přestala rovná čtvrtina. Nutno podotknout, že se průzkum uskutečnil měsíc před sérií sexuálních útoků během novoročních oslav v Kolíně nad Rýnem, Hamburku a dalších německých městech. V jejich důsledku se názor některých Němců mohl změnit.
Severoafričané u nás kradou boty, stěžuje si mešita
Podle Ahmeta Yaziciho z vedení Centrální mešity v severoněmeckém Hamburku není problém v lidech prchajících před válkou, ale v ekonomických migrantech ze severní Afriky.
Ti podle něj už delší dobu znepokojují obyvatele čtvrti St. Georg, kam se po desítky let stahovali zejména Turci. Afričané si prý neváhají přivydělat krádeží a národnost či náboženské vyznání obětí je přitom vůbec nezajímá.
„Mobil už ukradli dokonce i našemu imámovi a během modliteb pravidelně mizí boty návštěvníků,“ vylíčil Yazici. Mešita už kvůli nevítaným hostům koupila čtrnáct bezpečnostních kamer.
Právě přísun afrických migrantů se snaží omezit i vláda kancléřky Angely Merkelové. Nedávno připsala Alžírsko, Maroko a Tunisko na seznam bezpečných zemí, jejichž obyvatelé už nemají nárok na politický azyl. Se dvěma z nich už má uzavřenou takzvanou readmisní dohodu, která by měla urychlit návrat ilegálních migrantů do Afriky.
Jak ovšem v úterý upozornil deník Die Welt, většina odmítnutých migrantů stejně ještě dlouho po vyhoštění zůstává v Německu. Úřady loni vydaly přes 200 tisíc rozhodnutí o vyhoštění, jen desetina z nich však skutečně vedla k odchodu migranta ze země. Některým úřad deportaci oficiálně na čas promine, další se odletu vyhýbají třeba „ztrátou“ dokladů (více čtěte zde).
Velké napětí vyvolalo silvestrovské napadání žen v Kolíně nad Rýnem:
5. ledna 2016 |
