Při volbách do Dolní sněmovny Británie využívá takzvaný systém prvního v cíli (first past the post). Znamená, že kandidát, který v jednomandátovém obvodu získá největší počet hlasů, získá i poslanecké křeslo. Výsledky dalších kandidátů v daném obvodu nehrají pro výsledek voleb žádnou roli - jako by se ani nepočítaly.
Výhodou tohoto systému je, že díky němu vítězná strana obvykle získá v parlamentu většinu, nemusí tvořit koalici a utvoří jednobarevnou vládu.
Nevýhoda, na kterou si při každých volbách stěžují menší strany, je naopak ta, že výsledné rozdělení mandátů neodpovídá počtu hlasů, které strany dostaly.
V nynějších volbách tak například UKIP Nigela Farage získal celkem 12,7 % všech hlasů, ve výsledku se však musí spokojit s jediným křeslem ve Westminsteru. Skotská strana nezávislosti (SNP) naopak získala pouze 4,8 % hlasů, v Londýně ale zasedne hned 56 jejích zástupců. Zatímco UKIP má totiž podporovatele po celé Británii, příznivci SNP se koncentrují pouze ve Skotsku. SNP tak lokálně vítězí a získává poslanecké mandáty, zatímco UKIP končí na druhém místě v poli poražených.
Cameron by vyhrál, musel by však do koalice
Ačkoli veškeré průzkumy předpovídaly velmi těsný volební výsledek, v sobotu nakonec triumfovali konzervativci Davida Camerona. I s využitím poměrného systému by ve volbách zvítězili, museli by si však hledat koaličního partnera, aby získali většinu v 650členné Dolní sněmovně.
| Většinový systém | Poměrný systém | |
|---|---|---|
| Konzervativci | 331 | 242 |
| Labouristé | 232 | 199 |
| UKIP | 1 | 82 |
| Liberální demokraté | 8 | 51 |
| SNP | 56 | 31 |
| Zelení | 1 | 24 |
Jak spočítal britský Independent, při využití podobného systému, jaký využívá ve sněmovních volbách Česká republika, by konzervativci získali téměř o 90 mandátů méně a jejich vítězství nad labouristickými rivaly by nebylo tak drtivé. Namísto stovky mandátů by obě největší strany dělilo jen 43 (rozbor toho, jak funguje český volební systém, najdete zde).
Labouristický předseda Ed Miliband v reakci na výsledky voleb odstoupil, stejně jako Nigel Farage a Nick Clegg, který dosud stál v čele Liberálních demokratů. V poměrném systému by však pravděpodobně všichni zůstali na svých postech. UKIP by namísto jediného získal rovných 82 křesel ve Westminsteru, Liberální demokraté 51 místo osmi. Polepšili by si i Zelení s 31 mandáty.
Obětí většinového systému donedávna byla i Skotská strana nezávislosti, která se nyní stala třetí nejsilnější stranou sněmovny. Kdyby platil poměrný systém, UKIP i Liberální demokraté by ji hravě předstihli. Pokud by navíc v Británii platila stejná pětiprocentní klauzule jako v České republice, SNP by se do sněmovny nedostala vůbec.
Menší strany si přejí změnu
Volební reformu, jež by většinový systém nahradila poměrným, Britové zavrhli v referendu v roce 2011. Podle průzkumu, který si nechal vypracovat Independent, je však nyní 61 % občanů Spojeného království toho názoru, že by se systém změnit měl.
Kromě konzervativců a labouristů by reformu podpořily zřejmě všechny parlamentní strany. „Získali jsme téměř stejně hlasů jako SNP, Liberální demokraté a Plaid Cymru dohromady,“ stěžoval si po volbách Nigel Farage (velšská Plaid Cymru získala tři mandáty, pozn. red.). „Do Dolní sněmovny se však vrátil jediný poslanec UKIP - to je situace, kdy většina rozumných lidí uzná, že je britský volební systém kazový.“
Změnu systému by podpořili i Liberální demokraté a Zelení, ale zřejmě i SNP, kterou ten stávající letos zvýhodnil. „Podporuji v principu proporční zastoupení, je i v našem programu a SNP by pro ni hlasovala,“ řekla ještě před volbami předsedkyně strany Nicola Sturgeonová BBC. „Průzkumy ukazují, že by se mé straně mohlo díky systému prvního v cíli dařit, ale pokud něco v principu věříte, měli byste to podporovat nehledě na to, jestli vaše strana těží ze stávajícího systému,“ dodala.
David Cameron slíbil Britům po volebním vítězství referendum o EU:
