Česká dálniční síť v současné době není podle ministra dopravy stavěná na to, aby se po ní mohlo bezpečně jezdit 150 km/h. Ministerstvo dopravy už oznámilo, že nebude vybírat žádné úseky, kde by se rychlost zvýšila až na tento limit.
Zvýšit rychlost na stopadesátku chtějí poslanci, kteří návrh novely schválili koncem dubna, na rovných přehledných úsecích dálnic. Moderní dálnice se ovšem stavějí spíše klikaté, na sebe navazující oblouky různého poloměru jsou lepší z pohledu bezpečnosti, monotónní jízda rovnou dálnicí totiž řidiče uspává.
Zvýšení povolené rychlosti na dálnicích o 20 kilometrů zvýší pravděpodobnost smrtelné nehody téměř na dvojnásobek. Je prokázán jasný vztah mezi rychlostí, kterou vozidlo jede, a pravděpodobností vzniku nehody, závažností zranění nebo úmrtím.
„Při zvýšení rychlosti o 1 kilometr v hodině se zvyšuje pravděpodobnost nehody se smrtelnými následky o 4,5 %. To říká tzv. Nilssonův zákon, který v roce 2000 představil a následně v mnoha zemích empiricky potvrdil Göran Nilsson,“ řekl Matúš Šucha, vedoucí Katedry psychologie Univerzity Palackého. Pokud řidič zvýší rychlost ze 130 na 150 kilometrů, znamená to, že riziko jeho účasti v smrtelné nehodě vzrostlo o plných 90 %.
Zvyšování povolené maximální rychlosti je také v rozporu s Vizí nula, oficiální strategií Evropské unie vedoucí k výraznému zvýšení bezpečnosti dopravního provozu. Česká republika se zavázala zvyšovat dopravní bezpečnost, a do roku 2020 snížit počet usmrcených na silnicích o 50 % (v porovnání s rokem 2010). „Zákon, který umožňuje navýšení rychlostního limitu na dálnicích na 150 kilometrů a vybraných úsecích silnic první třídy na 110 kilometrů v hodině, je v přímém rozporu s tímto cílem,“ dodala Dana Černochová z Asociace dopravních psychologů ČR.
V Evropě patří mezi dlouhodobě nejbezpečnější země Švédsko, Velká Británie a Nizozemsko. V těchto zemích je povolená rychlost na dálnicích nižší, v případě Švédska a Velké Británie 110 kilometrů, v Nizozemsku 130 kilometrů.
Naopak v zemích s výrazně nižší dopravní bezpečností, v Bulharsku nebo Polsku, je rychlost 140 kilometrů v hodině.
Často uváděný příklad Německa jako země s neomezenou rychlostí je podle dopravních expertů zavádějící. „Pouze na zhruba třetině dálnic je rychlost neomezená, dálnice i vozový park jsou v lepším technickém stavu, ale zejména jsou řidiči dlouhodobě vedeni k odpovědnosti a bezpečnému řízení. Navíc Německo z pohledu dopravní bezpečnosti nepatří k nejvyspělejším zemím,“ vysvětlil Šucha.
„Vyšší rychlost také poskytuje kratší čas ke zpracování informací a k reakci, brzdná dráha je delší a možnost vyhnout se kolizi menší. Vyšší maximální rychlost rovněž zvýší rozdíly v rychlostech jednotlivých aut,“ popisuje Šucha.
„Ve 130 km/h máte třeba na sněhu a ledu brzdnou dráhu kolem šesti set až sedmi set metrů. Pokud jedete 150 km/h, tak už je to přes kilometr,“ uvádí Petr Vomáčka z ÚAMK v rozhovoru pro lidovky.cz.
Dálnice jsou nyní nejbezpečnějšími komunikacemi v Česku. Šéf dopravní policie Tomáš Lerch uvádí, že úspora času by při zvýšení rychlosti byla naprosto minimální - více čtěte zde
„Navýšení rychlosti na konkrétním dálničním úseku vždy definuje a schvaluje ministerstvo dopravy. Podmínkou bude i souhlas ministerstva vnitra. Rozhodnutí poslanců dát do zákona možnost zvýšit rychlost na 150 km/h není ani dobrým psychologickým vzkazem pro řidiče. Nechci, aby řidiči na dálnicích závodili. Naopak si přeju, aby jezdili bezpečně a ohleduplně,“ komentuje ministr dopravy Dan Ťok. Podle návrhu by daný úsek označovala speciální značka. Jinak by zůstala stotřicítka.
Ostřeji odsoudil schválený návrh vedoucí oddělení Besip na ministerstvu dopravy Martin Farář. „Zvýšit na vybraných úsecích dálnic nejvyšší rychlost na 150 kilometrů v hodině je scestné.“
Návrh na zvýšení rychlosti vymyslel občanský demokrat Ivan Adamec a osvojil si ho šéf klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Prezident Zeman už oznámil, že bude zákon, pokud projde i Senátem, vetovat. Zvýšení rychlosti považuje za nezodpovědné - čtěte zde.
