Zákon o zvláštním statusu povstaleckých území schválili poslanci už loni v září. Nynější novela pozastavuje platnost několika klíčových článků do doby, než budou na východě Ukrajiny uspořádány nové, mimořádné komunální volby.
Krize na UkrajiněRUSKÝ TANKISTA: Všichni jsme věděli, kam jedeme DŮKAZY: Ruské zbraně na Ukrajině ZRANĚNÝ Z MAJDANU: Měl jsem pětiprocentní šanci ROK OD MASAKRU: Střelba na Majdanu stále není vyšetřená RUSOVÉ: V Donbasu bojují, vyfotit se nenechají MINSK: Státníci po 17 hodinách dohodli příměří SAVČENKOVÁ: Ukrajinská pilotka hladoví v ruské vazbě |
Mimořádné místní volby se podle novely musejí uskutečnit pod bedlivým dohledem mezinárodních pozorovatelů. V době jejich konání se na východě země nesmějí nacházet „žádné nezákonné skupiny ani jejich bojová technika, žádní ozbrojenci ani žoldnéři“.
Denis Pušilin, jeden ze separatistických vůdců, nové znění zákona považuje za „právně nesmyslné a politicky nicotné“. Novelu označil za krok, po němž není možný návrat k minským ujednáním. „Minské dohody s žádnou novelou zákona o zvláštním správním režimu nepočítají. Zákon tak pozbyl životaschopnosti,“ prohlásil.
K novele zákona se bezprostředně před jejím schválením vyslovil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Agentuře TASS řekl, že novela je ústupem od minských dohod, protože žádá volby bez účasti separatistické garnitury.
Zákon posouvá hranice, míní kritici
Ukrajinští poslanci v úterý rovněž schválili seznam povstaleckých zón, na které se zvláštní samosprávní režim bude vztahovat. Vypracování tohoto seznamu ukládá Kyjevu minská dohoda o příměří schválená v polovině února.
Dokument podle agentury Unian vymezuje vzbouřenecké oblasti na východě rusko-ukrajinskou hranicí, na jihu pobřežím Azovského moře a v ostatních zónách linií palebného dotyku, jak byla dojednána v Minsku v září loňského roku.
Podle ukrajinských médií debatu v parlamentu provázela bouřlivá diskuse, schůze byla několikrát přerušena a o výsledku hlasování nakonec rozhodla až dohoda lídrů poslaneckých frakcí.
Oponenti nového správního režimu, mezi nimi například předsedkyně strany Vlast Julija Tymošenková, argumentovali tvrzením, že zákon fakticky posouvá rusko-ukrajinskou hranici hluboko do ukrajinského území.
Poslanci si přejí mírovou misi EU a OSN
Ve zvláštním usnesení poslanci vyhlásili povstalecké oblasti za „dočasně okupovaná území“. Jejich rozsah je identický s výčtem oblastí s přiznaným zvláštním správním režimem.
Rezoluce má podle ukrajinských novinářů zdůraznit svrchovanost a nedělitelnost ukrajinského území. Pro usnesení hlasovalo 280 z 333 přítomných poslanců. I ostatní schválené dokumenty byly odhlasovány poměrně velkou většinou hlasů.
Poslanci v závěru schůze podpořili výzvu adresovanou OSN a Evropské unii k vyslání mírové mise do Doněcké a Luhanské oblasti. „Operaci na podporu míru a bezpečnosti“ poslancům doporučil ke schválení prezident Petro Porošenko. Mírotvorci mají být podle Kyjeva rozmístěni na palebné linii fronty a zároveň i v úsecích rusko-ukrajinské hranice, které Ukrajina nekontroluje.
Vyslání mírových sil OSN označují mnozí ukrajinští analytici za nepravděpodobné, protože proti takovému kroku se staví Rusko, jež má v Radě bezpečnosti OSN právo veta. K vyslání policejní mise na Donbas se zdrženlivě staví i Brusel.
