„Naše idea je být někde, kde jsou potřeby největší, ale nikdo je nepokrývá. Na místě máme tři pracovníky, kteří dělají rozsáhlý průzkum potřeb a koordinují práci s dalšími humanitárními organizacemi, agenturami OSN, vládními úředníky a samosprávou,“ popsala iDNES.cz koordinátorka programů Člověka v tísni v Iráku Marie Skálová.
Do severoirácké provincie Dahúk uteklo před samozvaným Islámským státem 500 až 850 tisíc Iráčanů. Mnozí z nich opustili domovy loni v létě za dramatických okolností jen s osobními věcmi a tím, co měli na sobě, a tak nejsou připraveni na zimu.
V současné době je přes den v iráckém Kurdistánu 10 až 15 stupňů, což jsou na přelom ledna a února nadprůměrné teploty. Nicméně v noci klesají k nule a ve vyšších polohách mrzne. Humanitární organizace si tak nyní přejí, aby se neopakoval loňský rok, kdy bylo až minus 20 stupňů.
„Vůči chladnému počasí jsou zranitelní především uprchlíci, kteří přebývají ve stanech či rozestavěných domech, které jsou často bez oken i dveří. Před vypuknutím zimy jsme se proto zaměřovali na distribuci materiálu na základní zateplení provizorních přístřešků, matrací, dek, zimního oblečení, kamen a petroleje na topení,“ řekla iDNES.cz Naďa Aliová, která na místě koordinuje pomoc Člověka v tísni.
„Nejzranitelnější lidé jako vdovy, sirotci, postižení, oběti sexuálního násilí nebo staří lidé navíc dostali finanční pomoc, za kterou nakupovali hlavně léky nebo věci pro děti,“ dodává Skálová.
Slova českých koordinátorek potvrzuje Tiril Skarstein z Norské uprchlické rady, která navýšila svůj rozpočet na pomoc z pěti milionů dolarů na pětadvacet (tedy přes 600 milionů korun). „Lidé nám říkají, že jejich děti nemohou spát kvůli počasí,“ tvrdí Skarstein.
Islámský státKOBANI: Dopadlo jako Stalingrad, říká pešmerga AFGHÁNISTÁN: Nahradí IS Taliban? REPORTÉR: Západ džihádisty podceňuje MOSUL: Uprchlík popsal měsíce pod IS KOALICE: Kdo všechno bojuje proti islamistům KURDSKÉ BOJOVNICE: Islamisté se bojí zemřít naší rukou DÁLNICE PEKLEM: Řidiči riskují život JORDÁNSKO: Země se mstí za upáleného pilota |
To česká humanitární organizace má omezenější rozpočet, na okamžitou pomoc v Kurdistánu uvolnila necelé dva miliony korun z Klubu přátel Člověka v tísni. Podala i žádost o dotaci na české ministerstvo zahraničí.
Minimální hygiena a lékařská péče
Uprchlíci se také potýkají s tím, že jejich děti již několik měsíců nechodí do škol. Často totiž hovoří jiným jazykem, než se mluví ve vesnicích, kam s rodiči uprchly.
„Ženy se starají o děti a provizorní domácnost, případně chodí žebrat. Pro uprchlíky je velmi obtížné najít si práci, přesto se muži snaží sehnat alespoň nějaký přivýdělek, aby uživili rodinu. Takřka všichni bez rozdílů čekají na to, až jim bezpečnostní situace dovolí vrátit se domů,“ popsala každodenní život Aliová.
Špatné jsou i hygienické podmínky vysídlených lidí, s nimiž Člověk v tísni pracuje. „Mnoho rodin si například stěžuje, že mají tekoucí vodu k dispozici jen hodinu denně. To v kombinaci s nedostatkem latrín způsobuje častý výskyt průjmových onemocnění. V případě zdravotních potíží uprchlíci většinou nemají na to, aby dojeli do města do nemocnice. V odlehlejších oblastech proto základní zdravotní péči zajišťují mobilní kliniky,“ uvedla Aliová.
