Podle České televize (ČT) nejvíc předražených přístrojů nakoupila Fakultní nemocnice v Hradci Králové a Fakultní nemocnice Ostrava. Mezi nimi byly magnetické rezonance nebo počítačové tomografy.
Královéhradeckou nemocnici tehdy vedl Leoš Heger. „Audit bych v tento moment nekomentoval,“ řekl ČT bývalý ministr zdravotnictví.
FN Ostrava zase šéfoval současný ministr Svatopluk Němeček. Podle televize nemocnice nakupovala až o 45 procent dráž, než byla obvyklá cena. „Audit jsem nečetl, protože z našeho pohledu ještě není hotový,“ uvedl Němeček.
Ředitelé nemocnic audit kritizují
Redakce iDNES.cz už od čtvrtka žádá ministerstvo financí a prvního náměstka Lukáše Wagenknechta, aby uvedli, jak audity dopadly. Ministerstvo ale na dotazy dosud nijak nereagovalo. Už na konci loňského roku odeslalo závěrečnou auditní zprávu Evropské komisi.
Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že kontrolovalo celkem 28 nemocnic. Přístroje se v nich nakupovaly za evropské peníze. Nyní hrozí, že část z nich nemocnice budou muset vracet. Původní sankce dosahovaly desítek milionů korun. Ministerstvo je ale následně v některých případech snížilo.
Audit od počátku kritizují ředitelé nemocnic s tím, že výsledky byly předem zadané a že není znám princip, na základě kterého ministerstvo financí určovalo ceny obvyklé. Audity se staly také jedním z bodů sváru mezi ministry Andrejem Babišem a Svatoplukem Němečkem.
Ministerstvo zdravotnictví o systému prostředníků vědělo
Reportéři ČT v pondělí připomněli, že ministerstvo zdravotnictví v letech 2007 až 2012 z evropských fondů utratilo víc než dvě miliardy. Tyto peníze šly právě na nákup přístrojů.
Investigativní novinářky pořadu získaly výpověď Vladimíra Bičíka, bývalého experta ministerstva zdravotnictví. Ten uvedl, že systém, kdy se přístroje nakupovaly přes prostředníka, resort organizoval a nemohl o něm nevědět. V reportáži také zaznělo, že firmy nemocnicím uváděly, že mají pověření od ministerstva zdravotnictví.
Resort tehdy vedl Tomáš Julínek, jeho prvním náměstkem byl Marek Šnajdr, ředitelem odboru evropských fondů ministerstva zdravotnictví byl tehdy Michael Kuna, jeho nadřízeným vrchní ředitel pro ekonomiku Zdeněk Kabátek, který nyní vede Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. „Někde mezi nimi to bylo,“ řekl Bičík na otázku, kdo pověřoval kompletátorské firmy, aby s řediteli nemocnic jednaly.
Julínek se v reportáži odmítl vyjádřit, nekomunikoval ani Šnajdr. Zdeněk Kabátek odmítl rozhovor s tím, že nikdy nevstupoval do přímých jednání, které by cokoliv ovlivňovalo. Leoš Heger však řekl, že se jednání účastnil, protože „byl člověk, který s fakultními nemocnicemi komunikoval asi nejvíc“.
Kuna reportérkám řekl, že si nevzpomíná na to, že by konkrétní zakázky byly nedoporučované. Na otázku, proč se nevýhodné zakázky realizovaly, odpovědět podle novinářek neuměl.
Hospimed a Puro-klima
Největšími prostředníky nákupů přístrojů v té době byly firmy Hospimed a Puro-klima. Na začátku ledna antimonopolní úřad v tiskové zprávě informoval, že firmám udělil pokutu 63 milionů za to, že vytvořily kartel. Tedy, že při výběrových řízeních na vybavování nemocnic spolupracovaly (více o systému čtěte zde).
Reportéři ČT pak dodali, že tyto firmy měly provize až 300 procent. Přitom takto získané částky z firem odtékaly zatím neznámo kam.
Hospimed se v reportáži odmítl vyjádřit. „Nikdo, ani ÚOHS, neprokázal, že ta cena byla předražená,“ uvedl pro ČT Miroslav Krajsa, člen představenstva Puro-klima. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže však tvrdí opak: předražené nákupy to byly.
Tokem peněz v kauze předražovaných přístrojů se zabývá protikorupční policie. Alespoň podle MF DNES ji zajímá nákup přístrojů na kardiocentrum Krajské nemocnice Liberec. Tato nemocnice patřila k jedněm z těch, nad kterými visí podezření z předražovaných nákupů.
„Nákupy zdravotnického zařízení v Krajské nemocnici Liberec se náš útvar zabývá, věc je ve fázi prověřování,“ uvedl pro MF DNES mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej.
