Žalobce podle agentury Reuters žádal v obnoveném procesu pro Mubaraka trest smrti. Soudce Mahmúd Kamal však při čtení verdiktu prohlásil exprezidenta Mubaraka, jeho někdejšího ministra vnitra Habíba Adlího a šest dalších někdejších členů bezpečnostních složek za „nevinné“.
Soudce Mahmúd Kamal řekl, že Mubarak, stejně jako kterýkoli jiný člověk, se občas mýlil a že by měl být vzhledem ke svému vysokému věku ušetřen trestního stíhání. Poukázal také na Mubarakovu dlouholetou službu veřejnosti jako hrdina, který řídil úspěšnou ofenzívu leteckých sil ve válce s Izraelem v roce 1973, i ve funkci viceprezidenta a poté hlavy státu. „Poté, co (Mubarak) zestárl, by měl být soud nad ním přenechán historii a Nejvyššímu soudci (Bohu), který se ho bude ptát na jeho vládu,“ prohlásil.
Politický analytik serveru al-Džazíra Marwan Bišara si myslí, že celý proces byl zpolitizován. „Je to jen arogantní pokus, aby egyptský lid litoval toho, že se vydal do ulic,“ uvedl. „Verdikt se snaží podpořit návrat starého Egypta a v podstatě ospravedlňuje třicet let diktátorského režimu. Dá se říci, že všichni, kteří byli souzeni za násilnosti nebo korupci, byli očištěni. Ve vězení mezitím zůstávají tisíce mírových bojovníků za lidská práva,“ dodal Bišara.
Mahmúd Ibrahim Alí, jehož žena zemřela při protestech, po verdiktu prohlásil, že prostě nevěří v egyptský justiční systém. Podle něj pracuje podle pokynů vlády, uvádí BBC. „Režim je tady pořád stejný. Jména se sice změnila, ale vše zůstalo při starém,“ myslí si Alí.
Osvobození ve dvojici korupčních kauz
Soud osvobodil Mubaraka i ve dvojici korupčních kauz. Jednou z nich byla kauza nevýhodného prodeje ropy a s ní souvisejících produktů do Izraele. Spolu s Mubarakem byl v této věci osvobozen i tehdejší ministr ropného průmyslu Sameh Fahmy. V dalším korupčním případu pak soudce osvobodil nejen někdejšího egyptského prezidenta, ale i jeho dva syny Aláa a Gamala.
Soudce poslal 86letého Mubaraka do vězení na doživotí už předloni za to, že nechal střílet do demonstrantů. Během lidového povstání proti Mubarakovi v rámci takzvaného arabského jara zahynulo v roce 2011 více než 800 lidí. Kvůli údajným procesním pochybením však bylo nařízeno soud zopakovat.
Nový proces začal loni v dubnu a termín pro vynesení rozsudku byl původně stanoven na letošní září. Soudce ho tehdy odložil na 29. listopad, aby získal čas na prostudování obsáhlého spisu, který měl podle zákulisních informací 160 tisíc stran.
Husní Mubarak trpí zdravotními problémy a podle egyptských sdělovacích prostředků mezi Egypťany zájem o jeho proces značně opadl. Exprezident dostal letos tříletý trest za zpronevěru a kvůli zdravotním problémům si jej neodpykává ve věznici, ale v káhirské vojenské nemocnici. Mubarak si podle soudu přivlastnil v přepočtu přes 350 milionů korun z veřejných financí určených na přestavbu prezidentského paláce (více o trestu se dočtete zde).
Mubarakův pád, protesty a Mursí před soudem
Mubarak stál v čele Egypta dlouhých 30 let. Na svůj post rezignoval v únoru 2011 po masových demonstracích. „Sám jsem učinil rozhodnutí, že odejdu. Nikdo na mě netlačil. Mohl jsem zůstat v úřadě, ale vzdal jsem se jej proto, abych zachránil lidské životy. Abych zabránil krveprolití,“ řekl loni v létě listu al-Vatan . Na otázku, jak zpětně hodnotí události z počátku roku 2011, které vedly k jeho pádu, odpověděl: „Nerad o tom mluvím. Je to pryč, stalo se.“
Z voleb vypsaných po Mubarakově odchodu vzešel jako vítěz Muhammad Mursí z řad Muslimského bratrstva, které bylo do revoluce v ilegalitě. Po roce vlády však jeho islamistický režim svrhla armáda. Nepokoje, které tyto události provázely, si opět vyžádaly stovky mrtvých (více o nepokojích se dočtete zde).
Stejně jako Mubarak i jeho nástupce Mursí byl postaven před soud. V případě prokázání viny z podněcování k násilí a zabíjení demonstrantů mu hrozí trest smrti (více o soudním procesu s Mursím se dočtete zde).
Podívejte se na zlomové okamžiky v životě Husního Mubaraka:
22. srpna 2013 |
