Nepokoje se nevyhnuly ani turistickému letovisku Hurghada. Byl při nich zabit jeden člen islamistického Muslimského bratrstva. Podle bezpečnostních zdrojů citovaných agenturou DPA se v Hurgadě střetli členové Muslimského bratrstva s policií. Jeden z nich přišel o život a 14 bylo zraněno. Střet mezi policisty a islamisty se odehrál v centru města, tedy ne u hotelů.
Podle české diplomacie se incident stal na policejní stanici a Česko ho, podobně jako ostatní země EU, nevyhodnocuje jako dramatický, řekla mluvčí ministerstva zahraničí Johana Grohová. Nadále platí upozornění diplomacie, že turisté nemají opouštět turistické resorty a jezdit do rizikových míst.
Egyptská policie je odhodlána střílet na demonstranty, kteří budou ničit veřejný majetek. Uvádí se to v prohlášení ministerstva vnitra, které zveřejnila egyptská státní televize. Egyptské Muslimské bratrstvo uvedlo, že je odhodláno pokračovat v mírových protestech. "Nebudeme se uchylovat k násilí, budeme postupovat mírovou cestou. Zůstaneme silní a budeme odhodlaně vzdorovat," napsal na twitteru Džihad Haddád, mluvčí islamistického Muslimského bratrstva, z něhož vzešel i exprezident Mursí. "Budeme pokračovat, dokud neodstraníme vládu, která se dostala k moci vojenským převratem," dodal.
V pozdějším prohlášení pak bratrstvo svolalo pochod, který má začít odpoledne u jedné z káhirských mešit. Účastníci budou protestovat proti zabití svých spoluvěrců při středečních událostech.
Ve čtvrtek odpoledne stovky stoupenců opozice uposlechli výzvy a vyrazili do ulic Alexandrie. "Vrátíme se na památku našich mučedníků," volali lidé ve druhém největším městě Egypta. Mnozí nesli také fotografie Mursího, jehož armáda přinutila odstoupit 3. července.
Mursího stoupenci později také vtrhli do vládní budovy v Káhiře a u vchodu zapálili oheň. Státní televize oznámila, že se násilí strhlo u sídla jedné provinční správy. Soukromá stanice CBC pak vysílala záběry z napadení úřadu guvernéra Gízy.
Ozbrojenci vzali útokem koptské kostely
Policie ve středu tvrdě zakročila proti dvěma protestním táborům stoupenců Mursího v Káhiře. Podle svědků policisté zasáhli slzným plynem, buldozery a nakonec i ostrou municí. Mezi oběťmi jsou i desítky policistů a tři novináři.
Počet obětí ovšem není konečný. Televize Al-Džazíra oznámila, že v mešitě na severu Káhiry se našlo 250 mrtvých. Na jejích záběrech bylo vidět těla naskládaná do řad. Bilance ministerstva zdravotnictví je založena na součtu těl dovezených do nemocnic nebo márnic. Mluvčí ministerstva zdravotnictví řekl, když oznamoval nejnovější bilanci, že 202 lidí zemřelo při zásahu ve čtvrti Nasr u mešity Rábaa al-Advaníja, kde se rozprostíral větší z táborů a střety tam trvaly až do večera.
Dalších čtyři tisíce lidí při středečních nepokojích utrpělo zranění. Přechodný prezident a vláda následně vyhlásili v Egyptě výjimečný stav a mnohde zákaz nočního vycházení.
České ministerstvo zahraničí uvedlo, že nemá informace o mrtvých či zraněných Češích. Podle odhadů je nyní v Egyptě na pět tisíc Čechů.
Už ve středu bylo zatčeno přes 500 lidí, někteří z nich byli údajně ozbrojeni. V Suezu bylo ve čtvrtek posláno před vojenského prokurátora 84 lidí obviněných ze zabíjení a z vypalování kostelů. Právě útoky na koptské kostely byly hlášeny ve středu z několika egyptských provincií.
Ve čtvrtek ráno panoval v egyptské metropoli podle agentury AFP napjatý klid.
Místem, kde stál protestní tábor islamistů u mešity Rábaa al-Adavíja ve čtvrti Nasr, již projíždí doprava. Policisté kromě tábora Rábaa al-Adavíja na severovýchodě Káhiry zlikvidovali ve středu i další tábor ve čtvrti Nahda poblíž káhirské univerzity.
Egypt ve středu také uzavřel hraniční přechod v Rafáhu s palestinským Pásmem Gazy. Podle agentury AFP to dnes oznámil egyptský bezpečnostní činitel.
USA ruší manévryUSA zrušily naplánované manévry, které armáda USA pořádá s Egypťany každé dva roky. Oznámil to americký prezident Barack Obama. Nejbližší cvičení, které předpokládalo masivní přesun vojáků a techniky, se mělo konat v září. Obama také vyzval egyptskou vládu, aby zrušila výjimečný stav. Ministerstvo zahraničí USA také vyzvalo Američany, aby Egypt opustili. Mluvčí ministerstva Jennifer Psakiová na tiskové konferenci ve Washingtonu řekla, že Spojené státy podrobí revizi programy pomoci, kterou poskytují Egyptu. |
Hraniční přechod využívají hlavně stovky palestinských pracovníků, zaměstnaných na Sinajském poloostrově.
Bude řešit situaci v Egyptě OSN?
Francie, Británie a Austrálie v reakci na situaci v Egyptě společně požádaly o naléhavé svolání Rady bezpečnosti OSN. Ještě předtím tak učinilo také Turecko. Neveřejné konzultace by se měly konat ve čtvrtek odpoledne newyorského času (v noci SELČ).
Společná žádost dvou stálých členů rady a Austrálie, která má v letošním a příštím roce mandát nestálého člena RB OSN, byla předána argentinskému zástupci v OSN. Jeho země nyní Radě bezpečnosti předsedá. Podle agentury AFP se neočekává, že by po zasedání bylo vydáno prohlášení pro tisk.
V pondělí se pak v Bruselu k diskusi o situaci v Egyptě sejdou čelní diplomaté členských států Evropské unie. Ve čtvrtek to oznámil mluvčí unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonové. Mají připravit jednání ministrů zahraničí EU, o jehož datu zatím nebylo rozhodnuto. Podle dřívějšího prohlášení italského ministerstva zahraničí by se mělo konat příští týden.
Spojené arabské emiráty ve středu večer naopak egyptský vládnoucí režim podpořily. "Spojené arabské emiráty znovu potvrzují své pochopení pro svébytná opatření přijatá egyptskou vládou poté, co projevila maximální sebeovládání," uvedl ministerstvo zahraničí SAE v prohlášení.
"Je politováníhodné, že politické extremistické skupiny trvaly na rétorice násilí, podněcování k němu a narušování veřejného zájmu," dodal úřad.
Katar, který naopak dlouhodobě podporoval Mursího vládu, středeční krveprolití odsoudil.
Dánsko ve čtvrtek oznámilo, že pozastavuje svou pomoc Egyptu. Jde o dva projekty pomoci v oblasti zaměstnanosti a financí.
Svrženému prezidentovi prodloužila prokuratura vazbu
Svrženému prezidentovi Muhammadu Mursímu ve čtvrtek odpoledne prodloužila egyptská justice vazbu na dalších 30 dní. Exprezident je od chvíle, kdy byl 3. července odstřihnut od moci, držen na neznámém místě.
Prokuratura na něj 26. července uvalila dvoutýdenní vazbu kvůli údajnému spiknutí s palestinským hnutím Hamas a kvůli možnému podílu na útocích na policejní stanice a věznice v roce 2011, v době bouřlivého převratu proti jeho předchůdci Husnímu Mubarakovi. Vazbu Mursímu prokuratura následně už jednou prodloužila, a to 12. srpna o další dva týdny.
Spolu s Mursím byli počátkem července zatčeni i další vrcholní představitelé Muslimského bratrstva, jež bylo až do převratu dominantní vládnoucí silou v zemi.
