"Příměří na Ukrajině nabízí příležitost, ale Rusko si stále udržuje svou schopnost destabilizovat Ukrajinu. Rusko dál porušuje mezinárodní právo," prohlásil Stoltenberg na první tiskové konferenci ve funkci generálního tajemníka NATO.
Zároveň však nabídl Moskvě cestu ke smíru. Nevidí v tom podle svých slov žádný rozpor, aby Aliance směřovala ke konstruktivním vztahům s Ruskem, které budou ve prospěch NATO.
Loučení Rasmussena: Byly to nejrušnější a nejnáročnější roky NATO |
Krize na Ukrajině v důsledku ruské vojenské intervence je podle jeho slov největší hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost. "NATO se nesnaží o konfrontaci s Ruskem. Ale nemůžeme slevit ze zásad, na kterých Aliance a bezpečnost v Evropě a Severní Americe spočívá," prohlásil.
Jak dodal, spojenci budou plně podporovat nezávislou, suverénní a stabilní Ukrajinu. "Každý evropský národ musí mít možnost zvolit svou vlastní cestou. A my potřebujeme vidět jasnou změnu v ruských krocích. Změnu, která prokáže soulad s mezinárodním právem. A s mezinárodními závazky a povinnostmi Ruska," podotkl.
Od Stoltenberga se všeobecně očekává, vzhledem k relativně dobrým vztahům s ruskými představiteli z dob jeho působení v čele norské vlády, že zaujme na rozdíl od svého předchůdce Anderse Fogh Rasmussena mírnější postoj vůči Moskvě ve světle ukrajinské krize. Rasmussen v posledních měsících neváhal opakovaně ostře obvinit Rusko z vojenských akcí na ukrajinském území.
Už na jaře po Stoltenbergově zvolení se k výběru nového šéfa NATO pochvalně vyjádřil i ruský prezident Vladimir Putin. "Máme velmi dobré vztahy, včetně soukromých. Jde o velmi seriózní, zodpovědnou osobu. Uvidíme, jak se vztahy budou rozvíjet v jeho nové pozici," řekl tehdy v rozhovoru pro ruskou státní televizi.
Turecko ochráníme
Za tři své priority nový šéf označil: udržet NATO silné, udržet stabilní spolupráci s partnery a udržet vazby mezi Evropou a Severní Amerikou "pevné jako skála". Zároveň ujistil, že článek 5 Severoatlantické smlouvy, podle kterého se útok na jednoho člena NATO považuje za útok na všechny, je pro Alianci i nadále naprosto klíčový.
V této souvislosti ubezpečil, že pokud by bylo Turecko napadeno radiály Islámského státu, kteří v posledních týdnech operují i poblíž tureckých hranic, budou spojenci svého člena kolektivně bránit. "Je to základní povinnost, musí být nadmíru jasné, že Turecko budeme bránit," prohlásil. NATO podle Stoltenberga podporuje úsilí Iráku se proti radikálům Islámského státu bránit.
Podobně v tomto ohledu přislíbil, že spojenci budou nadále udržovat neustálou vojenskou přítomnost na východní hranici Aliance. Země jako Litva, Lotyšsko a Estonsko nebo také Polsko mají obavy, že by Rusko mohlo postupovat podobně jako při anexi Krymu. "Letecké hlídky NATO v Pobaltí budou pokračovat. Námořní nasazení v Baltském a Černém moři bude pokračovat. A rotace sil v celé východní Evropě a cvičení také. Tak dlouho, jak bude třeba," dodal.
Spojence vede ostřílený politik
Pětapadesátiletý Stoltenberg platí za zkušeného politika z "politické" rodiny. Jeho otec Thorvald Stoltenberg působil jako ministr zahraničních věcí. Matka Karin Stoltenbergová byla státní tajemnicí.
Samotný Jens byl předsedou nyní opoziční Norské dělnické strany. Působil jako ministr průmyslu i financí. Premiérem byl poprvé v letech 2000 až 2001 a pak znovu od roku 2005 do loňského října.
Je ženatý s diplomatkou Ingrid Schulerudovou a spolu mají dvě dospělé děti. Jeho kritici rádi zdůrazňují "hříchy z mládí", kdy se ovlivněn příznivci marxisticko-leninské skupiny Rudá mládež podílel na násilných protestech proti válce ve Vietnamu.
