Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Byly to nejrušnější a nejnáročnější roky NATO, rozloučil se Rasmussen

  12:04aktualizováno  12:04
Po pěti letech odešel z čela Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen. Pro NATO to byly nejrušnější a nejnáročnější roky, řekl o svém funkčním období. Jako šéf NATO čelil několika krizím. Od Libye přes Sýrii až po tu současnou na Ukrajině. Získal přitom nálepku, že se nespokojil s rolí pouhého úředníka.

Anders Fogh Rasmussen poslední den v centrále NATO v Bruselu jako generální tajemník (26. září 2014) | foto: NATO Photos

Severoatlantická aliance má od 1. října nového generálního tajemníka. Funkce se ujímá dosavadní norský premiér Jens Stoltenberg. Na postu politického šéfa Aliance vystřídal po pěti letech a dvou měsících Anderse Fogh Rasmussena.

Zatímco Stoltenberg své plány teprve představí, odcházejícímu Rasmussenovi se podle odborníků podařilo uskutečnit takřka vše, s čím na nejvyšší post před lety do Bruselu přišel.

Předcházela ho tehdy pověst pečlivého politika, kterému záleží na přesném a důkladném plánování.

Vládnout jako premiér

Současný český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý upozornil, že Rasmussen byl první generálním tajemníkem z nejvyšších politických pater členských zemí. Do čela nastoupil jako populární "trojnásobný" dánský premiér. "A jako premiér se zprvu pokoušel řídit také Severoatlantickou radu, což nebylo vždy na místě, protože rada osmadvaceti spojenců není dánská vláda," konstatoval Šedivý.

Generální tajemník NATO

  • Je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady a odpovídá za její řízení. Pomáhá dosahovat konsensu mezi členskými zeměmi a je zároveň hlavním mluvčím Aliance. Zároveň je nejvýše postaveným civilistou v NATO, reprezentuje Alianci navenek. 
  • Nemá skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod může sloužit jako prostředník. I když nezastupuje konkrétní zemi, má v diplomacii status "hlavy státu", což mu otevírá všechny státnické dveře a umožňuje mu tak lepší výkon této funkce. 
  • Funkční období trvá obvykle čtyři roky.
  • Mandát současného šéfa Aliance Anderse Fogh Rasmussena vypršel koncem září. Členské země mu funkční období předtím prodloužily, aby mohl předsedat klíčovému summitu NATO ve Walesu.

Velmi rychle se však podle něj naučil dosáhnout konsenzu, tedy základního principu NATO, že s kroky musí souhlasit všichni členové.

Mnozí spolupracovníci i diplomaté na jeho adresu říkají, že právě v jeho případě lze anglické označení "Secretary General" (generální tajemník) klidně rozdělit na jednotlivá slova a jejich význam na Rasmussena přesně pasuje. Tedy "Secretary" - tajemník a "General" - generál či velitel.

"Nespokojoval se s tím, že by byl pouhým úředníkem a dlouho mezi tím hledal rovnováhu," uvedl bývalý český velvyslanec při Alianci Martin Povejšil, který s Rasmussenem nastupoval do bruselské centrály NATO takřka ve stejnou dobu.

V roce 2009 přišel podle obou českých diplomatů Rasmussen s velmi ambiciózními plány. Od zlepšování vztahů s Ruskem, přes zásadní reformy aliančních struktur nebo doplnění chybějících kritických vojenských schopností. "S Ruskem se to nepovedlo, ale za to nemůže NATO. U těch dalších plánů dosáhl relativně slušných výsledků v mezích možného," řekl Šedivý.

V posledním půlroce pak podle jeho slov prakticky všichni spojenci ocenili Rasmussenovu přímočarost, se kterou se postavil ruské agresi vůči Ukrajině.

Opět na mapě světa

"Prokázal schopnosti dostat Alianci více na politickou mapu světa a to i v době, kdy kolem Evropy neexistovala zásadní bezpečnostní hrozba jako třeba nyní ukrajinská krize," uvedl Povejšil s tím, že se Rasmussenovi podařilo prosadit se i ve složitém mezinárodním prostoru a vytáhnout NATO ze stínu ostatních organizací do první linie.

Sám Rasmussen při svém loučení v bruselském sídle Aliance minulý týden své pětileté funkční období popsal jako "nejrušnější a nejnáročnější roky" v historii NATO. V této souvislosti je nutné podotknout, že z titulu šéfa Aliance dohlížel na vojenské operace na třech kontinentech. Od končící mise v Afghánistánu přes Balkán až po letecké údery v Libyi či ochranu tureckého území před možnými útoky ze Sýrie.

A Aliance se za tu dobu značně proměnila. Od roku 2010, kdy spojenci v Lisabonu přijali novou strategickou koncepci na nejbližší desetiletí včetně plánů na vlastní protiraketovou obranu, přes vizi takzvané chytré obrany přijaté na summitu v Chicagu v roce 2012, která jednotlivé země nutí v obranných programech více spolupracovat a specializovat se, až po nejčerstvější posílení obrany východní hranice NATO ve světle ruského chování vůči Ukrajině před necelým měsícem ve Walesu.

"Muži a ženy v uniformách, kteří chrání naši bezpečnost a brání naše hodnoty pod hlavičkou NATO, jsou páteří naší Aliance," prohlásil Rasmussen během svého loučení v bruselské centrále.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.