První zkušební přesídlení se bude týkat malého okruhu uprchlíků, další budou následovat v souladu s kapacitami Kambodže. Dohoda, kterou v pátek podepsali australský ministr pro migraci Scott Morrison a kambodžský ministr vnitra Sar Kheng, vyvolala ostrou kritiku skupin bojujících za lidská práva.
Kambodža podle nich není dostatečně připravena postarat se o uprchlíky. Proti uzavření ujednání protestovaly malé skupiny v metropolích obou zemí. Hnutí bojující za lidská práva Amnesty International označilo současnou dohodu Canberry a Phnompenhu za „nový nejnižší standart v australském odsouzeníhodném a nelidském zacházení s uchazeči o azyl“.
Náměstek ředitele Amnesty International pro Asii a Pacifik Rupert Abbott pro server CNN uvedl, že „dohoda upřednostnila krátkodobé politické zájmy australské vlády před ochranou jedné z nejzranitelnějších skupin lidí na světě“.
V Kambodži lidé protestovali proti dohodě místní vlády s Austrálií o přistěhovalcích:
Dohoda ohrožuje životy, míní ochránci lidských práv
Ochránci lidských práv upozorňují na fakt, že Kambodža patří k jednomu z nejzkorumpovanějších států na světě. To je však teprve začátek, potenciální uprchlíci zde totiž zcela jistě narazí také na prudce rostoucí pravděpodobnost sexuálního napadení. „Jakmile mladé dívky (z řad uprchlíků) vystoupí z letadla, budou ohroženy,“ myslí si australská senátorka a bojovnice za práva přistěhovalců Sarah Hanson-Youngová.
Úmrtí uprchlíků v AustráliiPodle nejnovější zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Austrálie eviduje v rozmezí let 2000 až 2014 téměř 1 500 úmrtí uprchlíků směřujícím k pobřeží země. Letos však počet mrtvých dramaticky klesl na několik izolovaných případů. Loni přitom za stejné období zemřelo 214 lidí. Jen pro srovnání - ve vodách Středozemního moře IOM jen za letošní rok eviduje 3072 úmrtí uprchlíků (kompletní zprávu IOM v angličtině najdete zde). |
Podle právního zástupce uprchlíků Davida Mannea dohoda obou států „porušuje právo a ohrožuje životy“. Kambodža je podle něj „zcela nevyhovujícím místem pro uprchlíky“. „Jedná se o zemi, která horko těžko dokáže splnit potřeby svých vlastních obyvatel. Realitou je, že uprchlíci budou nuceni žít na okraji společnosti,“ myslí si Manne
Austrálie se kontroverzními politickými kroky snaží zamezit přílivu uprchlíků do země. O azyl v Austrálii žádají hlavně občané Afghánistánu nebo Šrí Lanky, Iráku a Íránu. Na kontinent se uchazeči o azyl pokoušejí dostat na lodích vyplouvajících z území Indonésie, jejich cílem je pak Vánoční ostrov, australské zámořské území. Pokud uprchlíci dosáhnou jeho břehů, jsou zadrženi a přesunuti na malý ostrov Nauru nebo do Papuy-Nové Guineje, kde čekají na případné udělení azylu (více o Nauru se dočtete zde).
Nekompromisní politika a bezpilotní letouny
Australská vláda je v posledních měsících kritizována za to, že imigrační politiku tají a jednotlivé případy odmítá komentovat. Strážci hranic v rámci přísné protiimigrační politiky i na otevřeném moři aktivně vyhledávají lodě s lidmi, které podezírají ze snahy o nezákonné přistěhování do země. Příkladem může být případ z července letošního roku, kdy úřady poslaly zpět na moře loď se 41 uprchlíky ze Šrí Lanky (více o tomto incidentu se dočtete zde).
V lednu se pak Austrálie dostala do konfliktu s Indonésií, když v jejích výsostných vodách zadržela loď s uprchlíky. Australská vláda přitom tvrdí, že její imigrační politika je zaměřena na záchranu životů uprchlíků. S tím však nesouhlasí skupiny bojující za lidská práva.
Ostrou přistěhovaleckou politiku Australanů dobře ilustruje i fakt, že vláda v březnu letošního roku rozhodla o vyslání bezpilotních letounů, které mají střežit australské výsostné vody. Ostrovní stát letouny zakoupil od amerického námořnictva. Drony vydrží ve vzduchu až 33 hodin a mají větší rozpětí křídel než Boeing 737, uvádí BBC.
