Přistání sledovaly stovky lidí, včetně premiéra Mattea Renziho. Loď doprovázená desítkou dalších plavidel k přístavu dorazila už v ranních hodinách.
Na palubu Costy Concordie po připlutí k Janovu vstoupili lodivodi, včetně tamního hlavního lodivoda Giovanniho Letticha. Ten koordinoval manévr vplutí vraku do přístavu Voltri a jeho zakotvení poblíž loděnice Sestri Ponente, v níž byla loď postavena za 450 milionů eur (asi 12,4 miliardy korun) a v roce 2005 spuštěna na vodu. Lettich byl na palubě i při tehdejší slavnosti.
Vrak výletního kolosu se na svou poslední plavbu vydal ve středu od ostrova Giglio, kde Costa Concordia před více než dvěma lety ztroskotala. Konvoj, který tvořily remorkéry a také desítka doprovodných plavidel, urazil 350 kilometrů do Janova bez větších problémů. Před přístavem se vlečné lodě od trosky plavidla oddělily a nahradilo je osm přístavních remorkérů, které potom vrak bezpečně dostaly na určené místo u doků.
„Je to jako manévrovat s nákladním autem, které má zatažené brzdy. Je třeba velké síly a opatrnosti,“ vysvětlil podle DPA Giovanni Calvelli z janovské pobřežní stráže. „Ta loď nemá žádné motory a především ji brzdí 30 plovacích nádrží, kvůli nimž je značně nepohyblivá,“ dodal. Tyto plovací nádrže naplněné vzduchem umožnily zvednout vrak v Gigliu a narovnat, aby se mohl vydat na plavbu do Janova.
Pro janovský přístav je Costa Concordia požehnáním, napsala agentura DPA. Sešrotování trosek totiž potrvá dva roky a bude na něm pracovat tisícovka dělníků. Recyklováno má být 80 procent materiálu.
Costa Concordia ztroskotala s více než 4 200 lidmi na palubě u toskánského ostrova Giglio v lednu 2012. Příliš se přiblížila ke břehu, narazila na útes a začala nabírat vodu. Při neštěstí zahynulo 32 lidí. Ve městě Grosseto nyní probíhá proces s kapitánem výletní lodi Franceskem Schettinem, který je podle prokuratury za nehodu a smrt cestujících na palubě zodpovědný. Hrozí mu až dvacetileté vězení.
Bývalý kapitán argumentuje závadou generátoru
Schettino se nicméně snaží přesvědčit soud, že za při tragickém úmrtí víc než tří desítek lidí sehrály roli i další faktory. Argumentuje například tím, že po nárazu lodi do útesu přestal pracovat záložní generátor, kvůli čemuž bezprostředně poté přestaly fungovat výtahy, mechanismus pro spouštění záchranných člunů i pumpy pro odčerpávání vody.
Kapitán lodi Francesco Schettino
Koncem února se tak někdejší kapitán výletního kolosu na palubu vrátil v doprovodu policistů při soudem nařízené inspekci záložního generátoru (podrobnosti o tom čtěte zde).
Pokud se prokáže, že měl opravdu v době nehody generátor závadu, mohl by Schettino vyváznout s nižším trestem. Schettino se hájí mimo jiné také tím, že najetím na mělčinu zabránil tomu, aby loď klesla ke dnu ve velké hloubce, kde by se mohly utopit stovky pasažérů.
Ze zveřejněné komunikace s pobřežní stráží nicméně vyplývá, že loď opustil dávno před pasažéry a ani přes výzvy záchranářů se na ni nevrátil (kompletní přepis rozhovoru Schettina s pobřežní stráží si můžete přečíst zde).
Časosběr. Jak se zvedala Costa Concordia:
23. července 2014 |
