Mezi odsouzenými je i jeden z vůdců Muslimského bratrstva Muhammad Bádí. Ten si ve čtvrtek vyslechl rozsudek smrti ještě ve druhém, samostatném procesu (podrobnosti o tom se můžete dočíst zde).
Sobotní verdikt se vztahuje k incidentu z loňského srpna, kdy po svržení demokraticky zvoleného prezidenta Muhammada Mursího z řad Muslimského bratrstva desetitisíce stoupenců tohoto hnutí vyšly do ulic po celé zemi. Soud rozhodl, že odsouzení nesou vinu za násilný protest ve městě Mínja, při němž přišel o život jeden policista a jeden civilista. Podle soudu se podíleli na podněcování k násilí.
Před sobotním stáním byl navrhnut trest smrti pro celkem 683 obžalovaných. Soud nejvyšší trest potvrdil podle agentury Reuters nejméně 183 z nich včetně vůdce Bádího. Původně se hovořilo až o 197 odsouzených. Další čtyři pak soud poslal do vězení na 15 až 25 let. Zbytek obžalovaných osvobodil, informovala BBC.
Není nicméně vyloučeno, že někteří odsouzení trestu uniknou, neboť jsou souzeni v nepřítomnosti. Několik prominentních bratří uprchlo za hranice v okamžiku, kdy bylo jasné, že se moci v zemi naplno chopila armáda.
Podle právníků je navíc možné ještě verdikt, k němuž se předtím vyjadřovala nejvyšší muslimská autorita státu velký muftí, zvrátit v odvolacím řízení, uvedla stanice al-Džazíra.
Nová vláda po loňském puči likviduje Bratrstvo
Hned několik hromadných procesů se členy Muslimského bratrstva bylo zahájeno letos na jaře. Představují širší snahu zlikvidovat stoupence hnutí poté, co moc loni v létě převzala armáda a sesadila úřadující hlavu státu. Do té doby vládnoucí hnutí bylo prohlášeno teroristickou organizaci a veškerý jeho majetek byl zabaven.
Před soud byl kromě stovek stoupenců a někdejšího vůdce Bádího postaven také exprezident Muhammad Mursí. Ten na nejvyšším postu vydržel pouhý rok od chvíle, kdy v červnu 2012 nahradil letitého autoritativního vládce Husního Mubaraka. Téměř po třiceti letech v čele osmdesátimilionové země se Mubarakovi stala osudnou revoluční vlna arabského jara, která se Egyptem i dalšími zeměmi regionu prohnala. Mubarak pod nátlakem masových protestů nakonec rezignoval. Šestaosmdesátiletý exprezident je jako jeho nástupce Mursí souzen, a to hned v několika procesech.
Počátkem června byl novým egyptským vůdcem potvrzen bývalý šéf armády Abdal Fattáh Sísí, který se podílel na Mursího svržení. Devětapadesátiletý polní maršál vzešel jako vítěz z květnových prezidentských voleb. V projevu, následujícím po inauguraci označil za prioritu nadcházejícího období boj s terorismem a dosažení bezpečnosti se zřetelnou narážkou na dnes již ilegální Muslimské bratrstvo.
To se mimo zákon ostatně dostalo již poněkolikáté. Od svého vzniku v roce 1928 se však žádnému z egyptských vládců ani lídrů dalších zemí, kam Bratrstvo expandovalo, islamistické hnutí zcela vymýtit nepodařilo.
