Studie pojmenovaná "Jazyky pro budoucnost" nabízí srovnání desítky nejperspektivnějších jazyků pro budoucnost (pochopitelně mimo angličtiny, vzhledem k britskému původu studie). Dříve hojně prosazované jazyky se v žebříčku sice stále drží, otěže však pomalu přebírá řeč dalekého východu.
Žebříček perspektivních jazyků1. Španělština Žebříček vzhledem k britskému původu studie neobsahuje angličtinu. Zdroj: BBC |
První místo v žebříčku si stále drží španělština. Na druhou pozici se však vyhoupla arabština a čtvrté místo pak opanuje obecná (mandarínská) čínština. Na první pohled překvapivé výsledky studie však podle ekonomů dávají smysl. Právě arabský a čínský trh jsou totiž stále častějším odbytištěm pro britské zboží a služby. A mnozí experti připomínají, že tento trend je jednoduše zobecnitelný na všechny ostatní státy.
"Problém není v tom, že bychom na školách učili špatné jazyky. Většina nejčastěji vyučovaných jazyků jako francouzština, španělština a němčina je zastoupena v našem žebříčku. Británie však potřebuje mnohem více lidí, kteří budou tyto jazyky skutečně využívat. Stejně tak je to s arabštinou, čínštinou a japonštinou," uvedl pro server independent.co.uk John Worne, strategický ředitel British Council, britské mezinárodní organizace pro vzdělání a kulturní vztahy.
Worne varuje, že pokud se budou nové potenciálně výhodné jazyky opomíjet, může Velká Británie ztrácet ekonomicky i kulturně. "Je to také problém sebeuspokojení, důvěry a naší kultury. To však mohou tvůrci zákonů, obchodníci, rodiče a všichni ostatní napravit," dodal.
Neznalost jazyků může ovlivnit ekonomiku země
Studie uvádí, že na žebříčku 50 největších exportních trhů Velké Británie je šest států, kde je oficiální řečí arabština. Hodnota vývozu jen do těchto šesti zemí přesahuje 12 miliard liber (asi 360 miliard korun), což je víc, než činí vývoz do Španělska, Číny nebo Itálie.
Druhý cizí jazyk v ČeskuNa rostoucí potřebu znalosti cizích jazyků reagovalo také české ministerstvo školství. Od nového školního roku tak dětem na základních školách do osnov přibyl další cizí jazyk. Školy musí druhý cizí jazyk do svých předmětů zařadit nejpozději v 8. ročníku s minimální časovou dotací šesti vyučovacích hodin týdně (více čtěte zde) |
Sestavení žebříčku deseti nejperspektivnějších jazyků pro budoucnost zahrnovalo analýzu mnoha oblastí trhu. Autoři studie například brali v úvahu současný objem exportu do jednotlivých zemí, priority Velké Británie v oblasti obchodu, diplomatické a bezpečnostní priority i nejčastější destinace, které si Britové vybírají pro svou dovolenou.
Studie se zabývala také tím, jak Britové ovládají jednotlivé jazyky z žebříčku. A výsledek je podle autorů alarmující. Tři čtvrtiny dotazovaných nejsou schopny plynně mluvit ani jedním z deseti jazyků. Jediným jazykem, kde se procentuální zastoupení plynně hovořících Britů přehouplo přes jednociferné číslo, je francouzština. Tu zvládá asi 15 procent Britů. Arabštinou a čínštinou pak mluví jedno procento dotazovaných.
Evropané se cizím jazykům nebrání
Podle evropského průzkumu Eurobarometr z roku 2012 považuje 98 procent Evropanů znalost cizích jazyků za užitečnou pro budoucnost jejich dětí. Podle 88 procent z nich je pak důležité, aby si cizí jazyk osvojili i oni sami.
Zajímavý je pohled na názor lidí, který cizí jazyk je podle nich nejužitečnější. Asi 67 procent z dotazovaných si podle očekávání myslí, že jedním ze dvou jazyků, které jsou pro ně nejužitečnější, je angličtina. S velkým odstupem je na druhém místě němčina (17 %), dále pak francouzština (16 %), španělština (14 %) a čínština (6 %). Arabština je na okraji zájmu.
Téměř tři čtvrtiny Evropanů podporují cíl Evropské unie, aby každý občan uměl alespoň dva cizí jazyky; 77 % je názoru, že zlepšení znalosti jazyků by mělo být jednou z priorit Unie (kompletní výsledky průzkumu v angličtině najdete zde).
