Důležitá dopravní křižovatka na západě země byla dlouhou dobu přezdívána "hlavní město revoluce". Pod kontrolou povstalců byl Homs déle než rok. Od konce června však městem postupuje Asadova armáda. A ta v sobotu zahájila masivní invazi do centra města.
V neděli se jí podařilo získat kontrolu nad převážnou částí centrální čtvrti Chaldíja včetně významné mešity. Prezidentovi vojáci tak získali kontrolu nad osmdesáti procenty strategického města.
K dobytí celého města nyní zbývá armádě vytlačit opoziční bojovníky ze staré čtvrti a několika málo dalších míst, jež opozice stále drží. "Už zbývá jen severní část čtvrti, kterou osvobodíme do čtyřiadvaceti hodin," uvedl podle britské televize BBC jeden ze syrských armádních důstojníků.
Obvody, ve kterých již boje utichly, jsou takřka neobyvatelné a z tamních domů zbyly jen trosky. Exilová opozice poslední bitvu hodnotí jako mimořádně těžkou, armáda při ní nasadila také letectvo.
Vojsko zahájilo ofenzívu proti Homsu před měsícem, aby udrželo spojení mezi Damaškem a pobřežími oblastmi Středozemního moře, kde žije větší komunita alávitů. K příslušníkům této šíitské sekty patří také prezident Bašár Asad a rovněž mnoho armádních velitelů i členů vlády.
Bojuje se o velká města i strategické dopravní uzly
Ozbrojený konflikt zuří v Sýrii už od roku 2011, kdy jej zahájily masové protivládní protesty. Obě strany sporu se soustředí zejména na důležitá strategická místa. Třeba v polovině července 2012 zaútočili povstalci na hlavní město Sýrie.
Druhá Sýrie?Vlna nepokojů hýbe už skoro měsíc i Egyptem. Co je vyvolalo, co se děje teď a co bude následovat? Server iDNES.cz přináší otázky a odpovědi. |
Zpočátku se jim v Damašku dařilo poměrně dobře, dostali se až do centra metropole a bojovali v těsné blízkosti důležitých vládních budov. Vojsko prezidenta Asada ovšem posléze zahájilo protiútok a rebelové se z centra museli stáhnout. Během bojů zahynula v ulicích metropole řada vysokých státních představitelů i civilistů.
Damaškem od té doby často otřásají výbuchy. V prosinci 2012 vláda přístup do města úplně uzavřela a bombardovala jeho předměstí. Ulicemi Damašku procházejí četné hlídky, které kontrolují podezřelé lidi. Rebelům se však stejně daří pronikat do centra s výbušninami. V únoru explodovala nálož u přísně střeženého sídla vládnoucí strany Baas.
Na přelomu května a června 2013 bránili povstalci před útokem Asadových vojsk další za svých bašt, strategické město Kusajr. To leží na důležité dopravní tepně, která spojuje Sýrii se sousedním Libanonem. A Libanon je centrem šíitské radikální skupiny Hizballáh, která v syrské občanské válce podporuje vládu strany Baas.
Syrská armáda v červnu oznámila, že získala nad Kusajrem absolutní kontrolu. Během bojů v příhraniční oblasti kolem Kusajru začalo násilí prosakovat na území Libanonu. Se stejným problémem se potýká i další sousední země, Izrael.
Obě strany konfliktu mají logicky velký zájem o nejlidnatější syrské město Aleppo. To je průmyslovým a finančním centrem celé země. Právě v Aleppu se na začátku syrských nepokojů scházely největší davy lidí nespokojených s režimem prezidenta Asada.
V červenci 2012 se ulice města proměnily v bitevní pole a na střechy domů začaly dopadat bomby. Po roce bojů je město stále rozdělené mezi povstalce a prezidentovu armádu. Po dobytí Kusajru vojáci v červnu oznámili, že během několika dní plánují zahájit operaci Severní bouře. Při ní se chystali dobýt okrajové čtvrti i samotné centrum města. Prozatím se obě strany občanské války o vládu nad městem stále dělí.
Další důležité syrské město, Hamá, leží jen necelých 50 kilometrů severně od Homsu. O třísettisícovou metropoli stejnojmenné provincie bojovali rebelové s vládními jednotkami v letech 2011 a 2012. Na Asadovu armádu tam útočili zejména sebevražední atentátníci, například v listopadu zabila zhruba padesátku Asadových vojáků nálož skrytá v autě.
Dvacetitisícové městečko Halfaja nedaleko centra provincie Hamá je jednou z hlavních bašt syrských povstalců a často se stává cílem Asadových bombardérů.
