Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

OTÁZKY A ODPOVĚDI: Proč Egypťané znovu vyšli do ulic

  17:32aktualizováno  17:32
Egypt prožívá nejkrvavější víkend od 3. července, kdy byl svržen prezident Muhammad Mursí. Jen v Káhiře zemřelo přes sedmdesát lidí. Protesty vřou už skoro měsíc a řešení je, zdá se, zatím v nedohlednu. Server iDNES.cz přináší otázky a odpovědi na současnou krizi.

"Nestřílejí, aby zranili. Střílejí, aby zabili," řekl k sobotním událostem u mešity mluvčí Muslimského bratrstva (27. července) | foto: Reuters

Dramatické dění v Egyptě sleduje celý svět. Spojené státy vyzvaly k politickému dialogu a armádu k umírněnosti, OSN zatím apeluje jen na dodržování lidských práv. Počet mrtvých při pouličních protestech se nebezpečně zvyšuje.

1.
Co vyvolalo současnou krizi v Egyptě?

Zklamání. Především těch Egypťanů, kteří nesouhlasili s vládou prvního demokraticky zvoleného egyptského prezidenta Muhammada Mursího. Podle kritiků se mu nepodařilo prosadit reformy, které by pozvedly upadající ekonomiku země. Egypt naopak zavlekl do společenského konfliktu tím, že prosadil novou, z pohledu liberálů kontroverzní ústavu země.

2.
Kdy protivládní protesty začaly?

Egyptská společnost se polarizovala již dříve, prakticky od revoluce z roku 2011. Problémy se však vyhrotily 29. a 30. června. V tuto dobu byl Mursí prezidentem jeden rok. Do ulic vyšly davy - podle střízlivých odhadů 17 až 20 milionů - nespokojených obyvatel více než osmdesátimilionové země. Protestovaly nejen proti Mursímu, ale i proti jeho vládě, v níž převládali členové jeho islamistického Muslimského bratrstva.

Armáda dala Mursímu v pondělí (tedy 1. července) 48hodinové ultimatum k "vyslyšení požadavků lidu". Prezident však nadále odmítal ustoupit a trval na tom, že je legitimním egyptským vůdcem. Varoval, že jeho odchod by zemi uvrhl do chaosu.

Nicméně, 3. července ministr obrany a šéf armády Abdal Fatah Sisi oznámil pozastavení platnosti ústavy. Mursí byl sesazen a armáda nařídila vytvoření výboru národního usmíření. Do čela země byl dosazen prozatímní prezident Adlí Mansúr, jenž má zemi dovést k předčasným volbám.

3.
Kdo je Muhammad Mursí? Kde je a co s ním bude?

Dvaapadesátiletý Mursí patří k předním členům Muslimského bratrstva, nyní umírněně islamistického hnutí, které bylo dlouhé roky v ilegalitě. A které bylo vůbec první organizací svého druhu v muslimském světě. Po revoluci v rámci tzv. arabského jara, které před dvěma a půl lety odstavilo někdejšího autoritářského vůdce Egypta Husního Mubaraka, se Mursí stal předsedou Strany Svobody a spravedlnosti (FJP). Ta byla založena a je vedena Muslimským bratrstvem, společenským hnutím, které nechce formálně vystupovat jako politický subjekt.

Mursí se v roce 2012 stal prvním demokraticky zvoleným prezidentem ve volbách, které byly považovány za svobodně a spravedlivé. Od chvíle jeho červencového svržení se oficiálně neví, kde ho armáda ukrývá. Bratři věří, že byl zadržován v kasárnách Prezidentské gardy, elitní egyptské vojenské jednotky, která sídlí v Káhiře. Podle všeho ale byl - či brzy bude - převezen do věznice Tora, kde je mimochodem vězněn i jeho předchůdce Husní Mubarak.

Egyptské ministerstvo vnitra v sobotu oznámilo, že na Mursího bude uvalena vazba. Má být zřejmě obviněn ze spolčení se zahraniční organizací. V tomto případě s palestinským radikálním hnutím Hamas, které ovládá i Pásmo Gazy. Poněkud fantaskní obvinění tvrdí, že se Muslimští bratři v roce 2011 spojili s ozbrojenci Hamasu, aby na egyptské půdě zaútočili na jednu z věznic, kde Mubarakův režim věznil islamisty. Ty se prý opravdu podařilo osvobodit.   

4.
Co se stalo od chvíle, kdy armáda převzala moc?

Protesty, protesty a zase protesty. A čím dál násilnější. Od chvíle, kdy Mursí skončil neznámo kde, den co den vyrážejí jeho příznivci do ulic a volají po návratu svého prezidenta k moci. Častým dějištěm demonstrací je okolí sídla Prezidenské gardy v Káhiře.

Egyptská města však zaplavili i kritici Mursího vlády. K protestům je v minulých dnech, poněkud paradoxně, vyzvala i armáda. Během necelých čtyř týdnů při protestech zemřelo několik desítek lidí. Jen o víkendu přišlo v Káhiře o život přes sedmdesát, možná ale i sto lidí, zraněných bylo na 800. Nepokoje nepolevují.

5.
Co se bude dít dál?

Generál Abdul Fatáh Sisi a prozatímní prezident Adlí Mansúr hodlají vést zemi "v přechodné době, dokud nebude zvolen nový prezident". Mansúr nedávno představil plány pro přechod, které počítaly s úpravou ústavy a přípravami na parlamentní volby, které se snad uskuteční zkraje příštího roku. Muslimské bratrstvo návrh odmítlo. Do jisté míry je ale kritizovaly i levicové a liberální strany.

Sisi slíbil, že z příštích voleb "nevyloučí žádného člověka, ani hnutí". Mezitím však uniformy pozatýkaly zřejmě desítky Muslimských bratří. Generál rovněž řekl, že bude dbát na to, aby "větší moc získali mladí a více se uplatnili ve státních institucích". Neřekl ovšem, jak dlouhá by měla přechodná doba trvat a ani jakou roli během ní bude hrát armáda.

6.
Jak reaguje zahraničí?

Spojené státy postupují takticky a lze říci, že nenápadně tlačí na armádu, aby se v zákrocích proti Muslimských bratřím mírnila. USA zatím neodmítly poskytnout Egyptu a jeho armádě každoroční pomoc v hodnotě 1,5 miliardy dolarů (z toho 1,3 miliardy pro vojáky), pozastavily však kupříkladu dodávku stíhaček. 

Washington sice opatrně, přesto vyzval k Mursího propuštění, což učinily i některé evropské země. Kupříkladu nynější turecká, nábožensky konzervativní vláda se pak jednoznačně postavila za Mursího nárok na prezidentství.

Tragikomické pak bylo prohlášení syrského diktátora Bašára Asada, který již více než dva roky vede válku s vlastními občany. Ten vyzval Mursího, aby odstoupil sám, neboť ztratil důvěru vlastních občanů.

7.
Je vhodný čas k návštěvě Egypta?

České ministerstvo zahraničí na pokračující demonstrace a protesty v zemi upozornilo na svých stránkách a doporučilo, aby turisté zvážili cestu do některých oblastí této severoafrické země. Bezpečnostní situace v turistických letoviscích u Rudého moře je podle Černínského paláce v současnosti "relativně klidná, je však nutné dbát zvýšené opatrnosti a vyhýbat se veřejným shromážděním" (více na stránkách české ambasády v Káhiře - zde)

27. července 2013. Ulice Káhiry se znovu zaplnily demonstranty:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.