Laxní postup Obamovy administrativy nedávno kritizoval i někdejší americký prezident Bill Clinton, Obama však takové názory odmítá. Dění v Sýrii je podle něj neustále předmětem jednání mezi americkou armádou a tajnými službami.
"Pro ty, kdo se těchto rozhovorů neúčastní, je poněkud těžké pochopit, jak komplikovaná ta situace je a že se zkrátka nemůžeme hrnout do další války na Středním východě," tvrdil americký prezident v hodinovém rozhovoru, který před odletem na summit G8 v Severním Irsku poskytl Charliemu Roseovi z televizní stanice PBS.
Spojené státy podle Obamy mohly poslat do Sýrie zbraně až ve chvíli, kdy měly bližší informace o tom, u koho zásilka skončí. Opoziční hnutí navíc během posledních dvou let údajně tvořili hlavně "tesaři, kováři a zubaři", tedy žádní profesionální bojovníci, kterým by USA mohly výzbroj poslat.
Dnes už má Washington podle Obamy "lepší informace o tom, jak vypadá takový průměrný příslušník opozice". Dokud si však prý nebyl jistý, že zbraně nepadnou do rukou extremistům, nemohl žádnou dodávku povolit.
Washington podle zdrojů CNN rebelům pošle především střelné zbraně, munici a možná protitankové zbraně (více o dodávce zbraní zde).
Syrští rebelové po americké vládě žádají zejména protitankové a protiletadlové zbraně. Obama to sice nevylučuje, krotí však přehnaná očekávání.
"Pokud si někdo myslí, že zbývá už jen poslat pár protitankových střel nebo něco proti helikoptérám, aby se boje v Sýrii překlopily ve prospěch rebelů, pak se domnívám, že to není úplně přesná analýza situace," míní prezident.
Povstalecké zbraně použijí Evropě, varuje Putin
Ruský prezident Vladimir Putin však Obamův záměr vyzbrojit syrskou opozici kritizoval a upozornil, že by tyto zbraně jednou mohly být použity v Evropě. Vyzbrojování podle něj nelze zahájit na základě nepodložených informací o použití chemických zbraní v Sýrii.
Putin nevyloučil další ruské zbrojní dodávky Damašku, které jsou podle něj legální a v souladu s morálními principy. Během pondělka se světoví představitelé na summitu G8 snažili Putina přimět k tomu, aby utlumil svou podporu Asadovu režimu.
Íránci ve volbách odmítli kleriky, soudí prezident
Spojené státy se poprvé rozhodly poskytnout pomoc přímo syrským opozičním bojovníkům už koncem února. Tehdy se však jednalo o nebojovou vojenskou techniku a humanitární pomoc v hodnotě 60 milionů dolarů (1,15 miliardy korun).
Samotná dodávka zbraní není to jediné, po čem kritici Obamovy administrativy volají. V posledních dnech se mluvilo zejména o tom, zda by nad Sýrií měla vzniknout bezletová zóna. Prezident ovšem pochybuje, že by podobný zákrok americké armády dokázal chránit životy Syřanů nebo pomoci rebelům získat v bojích převahu. Žádné jednoduché řešení podle něj neexistuje.
Kromě situace v Sýrii se Obama v rozhovoru vyjádřil i k čerstvým výsledkům prezidentských voleb v Íránu. "Íránci ve volbách odmítli kleriky a zastánce tvrdé konzervativní linie, kteří nekompromisně rozhodovali o všem, vždy a všude," konstatoval. "Je tady rozhodně poptávka po tom, aby se Írán mnohem pozitivněji zapojil do dění v mezinárodním společenství." (více o novém prezidentovi Íránu zde)
