Konec konzervativního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda a příslib nové reformní vlny slavily v ulicích íránských měst tisíce lidí. Změnu si slibují od nově zvoleného prezidenta Hasana Ruháního. Ten minulý týden těsně zvítězil už v prvním kole voleb nad dalšími čtyřmi kandidáty, kteří razili spíše konzervativní proud. Své vítězství označil za "vítěství umírněnosti nad extremismem".
Ruhání slibuje lepší vztahy se zahraničím, zlepšení vnitrostátní bezpečnosti a ekonomiky. "Nejvíce vidět by měla být změna stylu politiky oproti Ahmadínežádovi, který se často prezentoval velmi nevybíravými projevy a dostal se do konfliktu s řadou duchovních i nejvyšším náboženským vůdcem Íránu, Alím Chameneím," řekl iDNES.cz specialista na Blízký východ a politolog Marek Čejka.
Přerušená tiskovkaRúhání na své první tiskové konferenci oznámil, že je proti tomu, aby Írán zastavil obohacování uranu. "Problém jaderného programu lze řešit výhradně diplomaticky. Sankce a hrozby nejsou účinné...Sankce jsou nespravedlivé, Íránci neudělali nic špatného, aby jim byli vystavováni. Naše nukleární aktivity jsou legální," prohlásil. Pokud si prý USA přejí vést s Íránem přímé rozhovory, musejí uznat jeho právo na jaderný program. "Vztahy mezi Íránem a USA jsou velmi komplikovaný problém. Je to stará rána, kterou je třeba vyléčit," prohlásil. USA s Íránem nemají diplomatické vztahy od 80. let. Vyslovil se také k občanské válce v Sýrii. "Syrskou krizi musejí vyřešit Syřané. My jsme proti terorismu, občanské válce a zahraniční intervenci...Syrská krize se vyřeší prostřednictvím voleb," řekl. Teherán přitom patří mezi největší spojence Damašku a zřejmě ho také vyzbrojuje. Tisková konference skončila náhle, když někdo z publika vykřikl jméno Mír Hosejna Músávího, reformátorského kandidáta z prezidentských voleb z roku 2009 . "Rúhání, pamatuj na to, že Mír Hosejn musí být přítomen," volal muž. Rúhání okamžitě odešel z podia a televize začala vysílat scény povolebních oslav. zdroj: ČTK |
Izrael nadšení z volby Ruháního mírnil a připomněl nebezpečí íránského jaderného programu."Mezinárodní společenství nesmí podlehnout zbožným přáním nebo pokušení a nesmí uvolnit tlak na Írán, aby zastavil svůj jaderný program," varoval podle agentury Reuters izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Podobné hlasy zazněly už v květnu od Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která ve své zprávě poukazovala na pokračující obohacování uranu a dostavbu jaderného reaktoru. Ruhání už prohlásil, že je možné udržet současný jaderný program a přesto západní mocnosti ubezpečit, že má sloužit jen mírovým účelům. To ho podle BBC staví do těžké situace.
Ekonomický rozvrat
Ekonomika v Íránu je v recesi. Inflace dosahuje 40 procent, neoficiálně se může pohybovat ještě výš. Nezaměstnanost stále roste, nyní se pohybuje kolem 12 procent.
Írán trpí sankcemi, které na něj uvalil Západ kvůli jeho jadernému programu - především embargem na dovoz íránské ropy, jejíž export tvoří pilíř íránské ekonomiky. Tu dále pochroumaly Ahmadínežádovy necitlivé zásahy.
BBC soudí, že Ruhání může ekonomickou situaci země jedině zlepšit, protože jen stěží si může počínat hůře než jeho předchůdce. Nezbytné je však ukončit sankce - čímž se opět otvírá otázka jaderných ambicí Teheránu.
Zahraniční vztahy
Během kampaně lákal Ruhání voliče příslibem zlepšení zahraničních vztahů. Jako někdejší jaderný vyjednavač má řadu diplomatických zkušeností, takže by to pro něj neměl být takový problém. Západní mocnosti navíc Ruháního vítězství přivítaly.
Mluvčí amerického prezidenta Baracka Obamy Denis McDonough označil volbu za nadějné znamení. "Jestliže má Ruhání zájem o napravení vztahů Íránu s ostatním světem, jak řekl v předvolební kampani, tak má příležitost to udělat."
Také ruský prezident Vladimir Putin dal najevo přání upevnit vztahy Moskvy s Teheránem a vyjádřil přesvědčení, že nový prezident bude budovat prosperitu v Íránu a přátelství s Ruskem.
Pozor na Chameneího
Mezinárodní odborníci ani íránská exilová opozice však toto nadšení nesdílí. Změna prezidenta prý nezmění zahraniční politiku, protože faktická moc je stále v rukou ajatolláha Chameneího, který bude pro Ruháního velkým mocenským konkurentem.
Ajatolláh není v Íránu jen duchovním vůdcem, ale i faktickou hlavou státu. "Je třeba si uvědomit, že moc prezidenta je omezena politickým systémem a ústavou islámské republiky a mnohem větší vliv má v rukou Chameneí," vysvětluje Čejka. Spory s Ruháním by mohly pramenit z konzervativního smýšlení Chameneího, který by se mohl stát brzdou liberalizace země.
Podle izraelského ministra mezinárodních vztahů a strategických záležitostí Yuvala Steinitze Chameneí stále řídí jaderný program země, tudíž volba nového prezidenta nic zásadně nemění. Britský list The Daily Telegraph také přinesl zprávy o tom, že příslušníci Íránských revolučních gard, jejichž velení podléhá přímo Chameneímu, vybudovali v Íránu síť tajných věznic. V těch by měli v případě potřeby skončit příznivci proreformního hnutí.
Dalším konfliktním bodem by se mohla stát i občanská válka v Sýrii, která dále komplikuje vztahy i vztahy Íránu s největším světovým vývozcem ropy, Saúdskou Arábií. Rijád a Teherán totiž podporují opačné strany konfliktu. "Vazba na Sýrii je silná a Chameneí se dosud vyjadřoval ve prospěch režimu Bašára Asada. Rouháního by se mohl pokusit o smířlivější přístup, ale to je zatím těžké předjímat," dodal Čejka.
