U syrských hranic je v Jordánsku osm tisíc vojáků, zatím jen na cvičení

V Jordánsku začaly rozsáhlé dvoutýdenní vojenské manévry, do kterých se zapojí na osm tisíc vojáků z devatenácti zemí včetně Česka. Doslova na dostřel od občanskou válkou zmítané Sýrie.

Cvičení Eager Lion se koná prakticky každý rok. Pravidelně se tam setkávají například speciální síly z celého světa. Letos však mají manévry od 9. do 20. června vzhledem k pokračujícímu konfliktu v Sýrii trochu zvláštní příznak.

Cvičení Eager Lion

Blízkovýchodní média totiž s odkazem na vysoké činitele a analytiky soudí, že kromě demonstrace síly může jít o jakýsi "přípravný kemp" pro možnou zahraniční intervenci v Sýrii. Hlavní část cvičných operací totiž probíhá jen zhruba sto kilometrů od syrských hranic.

A to ve chvílích, kdy syrská armáda spolu s libanonským militantním hnutím Hizballáh minulý týden dobyla zpět pohraniční město Kusajr a teď se má připravovat na boje o největší povstaleckou baštu Aleppo.

Navíc se zdá, že některé země v čele s USA, které se manévrů účastní, uvažují o tom, že alespoň část sil včetně techniky pro případ nějaké eventuální operace proti režimu syrského režimu Bašára Asada po skončení cvičení v Jordánsku ponechají.

Konflikt v Sýrii

Podle nejčerstvější zprávy OSN si dva roky bojů v Sýrii vyžádaly na 93 tisíc lidských životů. Mezi mrtvými je i 6 500 dětí. Podle Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ze země uprchlo přes 1,6 milionu Syřanů. OSN očekává, že do konce letošního roku se jejich počet vyšplhá na 3,45 milionu. Až 10 tisíc syrských uprchlíků chtějí dočasně přijmout některé země EU.

Do cvičení se zapojí přes 4 500 amerických vojáků, tři tisíce jordánských na 500 vojáků z Británie, Saudské Arábie a dalších zemí včetně Česka. I když účast české armády je skromná. "Cvičení se účastní dva vojáci z liberecké brigády chemické, biologické a radiační ochrany," potvrdil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Stíhačky a střely možná zůstanou

"Nemá to nic co do činění s cíli týkající se toho, co se děje v Sýrii," ujistil při zahájení šéf štábu jordánské armády Avni al-Adván. Manévry mají podle něj prověřit mezinárodní schopnosti reagovat na bezpečnostní problémy, od protipovstaleckého boje, přes protivzdušnou obranu až po blízkou leteckou podporu.

Američané do Jordánska vyslali nejen pěchotu, ale také stíhačky F-16 a baterie protiraketového a protiletadlového systému Patriot. V jordánském přístavu Aqaba kotví americká výsadková loď USS Kearsarge, ze které se předtím vylodily expediční jednotky námořní pěchoty.

Pentagon také předem upozornil, že by střely Patriot a stíhačky mohly v Jordánsku zůstat i po skončení cvičení. V Jordánsku už navíc od dubna kvůli nebezpečí, že by se syrský konflikt přelil přes hranice, působí v roli poradců na 200 amerických vojáků z 1. obrněné divize z texaského Fort Bliss. Před válkou v Sýrii už za dva roky do Jordánska uprchlo asi 120 tisíc Syřanů.

Systém patriot - infografika

Americké Centrální velitelství CENTCOM v oficiální prohlášení tvrdí, že manévry reagují na současné reálné bezpečnostní výzvy a zaměří se také na protiraketovou obranu, humanitární akce a pomoc při katastrofách.

"Zvýší naši schopnost reagovat na jakoukoliv nadcházející událost," uvedl americký generál Robert G. Catalanotti, který cvičení řídí. Upozornil, že ve scénáři cvičení se počítá i s prověrkou ochrany proti chemickým zbraním.

A v této souvislosti před časem USA oznámily, že jsou v kontaktu s Českou republiku a dalšími spojenci NATO kvůli případnému zajištění chemických zbraní v Sýrii.

Tři varianty, jak to mohlo být se sarinem v Sýrii

Manévry navíc probíhají v době, kdy Francie po rozboru vzorků propašovaných novináři ze Sýrie potvrdila použití chemických zbraní.

Americký prezident Barack Obama předem varoval, že použití chemických zbraní by bylo překročením pomyslné "červené linie", která by mohla vést k vojenské intervenci do Sýrie.

Ani USA, ani NATO jako celek zatím podle prohlášení svých představitelů žádnou akci nepřipravují. I když někteří spojenci už mají pro všechny případy pohotovostní plány.

Americká námořní pěchota na vojenském cvičení Eager Lion v Jordánsku

Moskva se zlobí

Uvažované ponechání amerických střel Patriot v Jordánsku kritizuje Rusko. Moskva v tom vidí jasný záměr, že prostřednictvím "patriotů" bude chtít Západ v Sýrii vynutit bezletovou zónu. Letecké útoky syrské armády stojí za největšími ztrátami na straně syrských opozičních povstalců a ti už několikrát žádali Západ, aby bezletovou zónu "zařídil".

Asadův arzenál

Damašek spoléhá hlavně na chemické zbraně, jež mají být protiváhou jaderného arzenálu Izraele. První bojové plyny si Sýrie pořídila od Egypta už v sedmdesátých letech minulého století. Delší dobu už však má vlastní výrobní kapacity a vlastní zásoby sarinu a yperitu a podle některých zdrojů také látky VX. Spekuluje se i o projektu biologických zbraní, jenž se má zaměřovat na anthrax, botulotoxin a ricin.
Jako nosiče bojových látek slouží Sýrii rozsáhlý arzenál balistických střel. Kromě raket FROG-7, 9K72 Elbrus (Scud-B) a 9K79 Točka (SS-21 Scarab) dodaných ještě ze Sovětského svazu si Damašek pořídil také severokorejské zbraně série Hwasong (Scud-C a Scud-D) s dostřelem přes 700 kilometrů. Vypouštěcí zařízení jsou umístěna v podzemních tunelech, jež je chrání před útoky ze vzduchu

Moskva protestovala už loni, když NATO rozmístilo střely Patriot v Turecku - na obranu svého člena před nebezpečím raketového útoku ze Sýrie. Stejně tak se Rusku nelíbí, že Evropská unie zrušila zbrojní embargo na dodávky zbraní. Především Francie a Británie se netají, že chtějí vyzbrojit syrskou opozici.

Tento týden o vyzbrojení rebelů rozhoduje i Bílý dům a ministr zahraničí John Kerry kvůli tomuto jednání údajně odložil i plánovanou cestu na Blízký východ. Země EU chtějí s dodávkami zbraní vyčkat až na výsledek chystané červnové konference o Sýrii v Ženevě, která by se měla pokusit najít politické řešení občanské války v zemi.

"Lidé mají pochopitelné obavy posílat zbraně komukoliv v Sýrii. Na druhou stranu jsou v současné době lidé zabíjeni v obrovských počtech, zatímco jim svět svět upírá právo se bránit," prohlásil šéf britské diplomacie William Hague.

Moskva však také jedním dechem dodává, že bude pokračovat v prodeji zbraní syrské vládě a že chystaná dodávka ruského protileteckého systému S-300 má odradit od případné zahraniční intervence.

Složitost situace dokresluje postoj dalšího klíčového hráče - Izraele. Ten na jednu stranu pohrozil Rusku, že pokud se dodávky protileteckých střel uskuteční, může Moskva očekávat adekvátní reakci.

Na druhou stranu zase Izrael, který v minulých týdnech čelil několika raketovým útokům ze Sýrie, deklaroval, že cílem židovského státu je zůstat mimo konflikt v Sýrii. "Izrael se nezapojí do občanské války v Sýrii tak dlouho, dokud palba nebude směřovat na nás," oznámil premiér Benjamin Netanjahu.