Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tři varianty, jak to mohlo být se sarinem v Sýrii. NATO dál vyčkává

  10:25aktualizováno  10:25
Signály o použití chemických zbraní v Sýrii znepokojují svět. Klíčovou otázkou však stále zůstává, kdo smrtící sarin použil. Syrský režim i opoziční povstalci se obviňují navzájem. Možné jsou hned tři varianty. Každá je však varováním.

Povstalecká hlídka na předměstí Damašku (březen 2012) | foto: AP

S odhalením o použití chemických zbraní v Sýrii přišly zpravodajské služby, ale jasný a přesvědčivý důkaz nedaly. Západní svět, který avizoval, že by použití takových zbraní mohlo vést k případnému vojenskému zásahu, se zastavil v pomyslném přešlapování na místě.

Sarin

Sarin patří ke klasickým bojovým plynům, které byly ve skladech armád již v době studené války a postupně se stal zbraní hromadného ničení "chudých" i v současné době. Nervově paralytický plyn zabíjí člověka po několika nadechnutí smrtící koncentrace, při nižší koncentraci vážně poškozuje nervovou soustavu člověka.  Látka označovaná jako GB působí velice rychle. Podle intenzity zasažení nastane zúžení zornic, pocit tlaku v očích, bolesti hlavy, dýchací obtíže, kašel, zvracení, pocit úzkosti a neklid. Při větším zasažení dochází ke křečím. Způsobuje obrnu dýchacích svalů a zástavu srdce. Existují domněnky, že některé bojové látky byly do Sýrie přestěhovány před spojeneckou invazí do Iráku v roce 2003.

Nic víc. Navenek se zdá, že nikdo neví, jak do dva roky se zvětšujícího syrského "vosího hnízda" píchnout. Nikdo.

Nejčerstvěji připustila použití chemických zbraní v syrském konfliktu Severoatlantická aliance, která s USA a Izraelem situaci bedlivě sleduje. "Máme důkazy, které naznačují, že někdo chemické zbraně použil. Ale nemáme potvrzené informace o tom, kdo to byl," řekl generální tajemník Anders Fogh Rasmussen.

A slova šéfa Aliance jakoby podtrhovala strategické dilema, kterému čelí Spojené státy, členové NATO a jejich spojenci. Ostře odsuzují režim syrského prezidenta Bašára Asada a přejí si jeho pád, zároveň se však obávají situace, že by se v oblasti dostali k moci islamističtí extremisté.

Zatímco americký prezident Barack Obama varoval Asadův režim, že použití chemických zbraní by bylo "překročením červené linie", členka zvláštní vyšetřovací komise OSN Carla del Ponte naznačila, že nervový plyn sarin nepoužily vládní síly, ale rebelové. Obě strany to ale odmítají. Podle expertů tak jde o historický okamžik, kdy je jasné, že chemické zbraně byly použity, avšak není vůbec jisté, kdo je použil.

Nabízejí se hned tři varianty, jak k nasazení sarinu v Sýrii mohlo dojít. A všechny jsou pro západní svět varováním. Podle bezpečnostního experta Jiřího Šedivého je první z nich, že při bojích došlo k nechtěnému zasažení některého ze skladů chemické munice a úniku otravného plynu, také zároveň tou nejméně pravděpodobnou.

"Umístění skladů je relativně dobře známé a ty, o kterých neví obě válčící strany, by pravděpodobně nebyly umístěny v prostorech, kde je velká koncentrace osob a pohyb bojových jednotek," konstatoval bývalý náčelník generálního štábu.

ANALÝZA: Chemické zbraně v Sýrii: jsou jen tři možnosti

I když takovou možnost nelze vyloučit, šlo by se o neúmyslné použití otravných látek a světové společenství může být "relativně v klidu".

Druhou možností je, že zaútočil sarinem přímo Asadův režim, i když jeho představitele včetně samotného Asada neustále ujišťují, že by nikdy zbraně proti vlastnímu obyvatelstvu nepoužili.

"To ale neznamená, že někdo z linie velení bojových jednotek armády takový rozkaz nevydal," řekl Šedivý. Podle něj navíc režim dosud neměl důvod, tak "silný kalibr" použít. "Bašár Asad ví, že použití těchto zbraní je poslední možnost, jak zvrátit nepříznivý vývoj na bojišti, za normálních okolností směřující k definitivní porážce," dodal Šedivý.

NATO vyčkává

Představitelé opakují, že Aliance jako celek žádnou intervenci do Sýrie nepřipravuje. Některé země ale pracují na pohotovostních plánech pro případ možné vojenské akce. Diskutuje se o bezletové zóně nebo zbrojním embargu. Aliance trvá na postupu, že pro takový případ musí přijít nejprve mandát v podobě rezoluce Rady bezpečnosti OSN, jasná podpora mezi státy v regionu a také souhlas celé osmadvacítky členských států NATO. Aliance už nicméně rozmístila počátkem roku u syrských hranic šest baterií střel Patriot na ochranu svého člena - Turecka.

Nejméně příznivou variantou je podle něj ta poslední. A to, že chemické zbraně použili rebelové. "Není jasné, podobně jako tomu bylo v jiných případech Arabského jara, kdo skutečně stojí v čele rebelů a kdo stanovuje konečné cíle. Více než například v Libyi je zřejmé, že síly rebelů jsou úzce propojeny na al-Káidu a další organizace radikálního islámu," obává se Šedivý.

A svět by se proto měl být napozoru. V takovém případě by totiž vůbec nebylo jasné proč a za jakým účelem byly tyto zbraně použity a kdo je vlastně ovládá.

Pokud by to byla některá z organizací, jejichž aktivity přesahují hranice Sýrie a zájem svrhnout Asada, měl by být podle Šedivého "svět připraven provést jakoukoli intervenci k zabránění nekontrolovaného přesunu tohoto druhu zbraní hromadného ničení mimo území Sýrie".

Může se totiž stát, že oběťmi syrského sarinu se klidně mohou stát cestující ranním metrem třeba v Londýně, New Yorku, Paříží nebo Praze.

Autoři: natoaktual.cz,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.