Přestože celkově Česko zvládá povodně (v porovnání s katastrofálními záplavami z let 2002) poměrně dobře, podle mnohých lidí úřady mohly udělat více. Vlna kritiky směřuje především na vodohospodáře. A zaznívají tvrzení, že udržují napuštěné přehrady kvůli zisku z tamějších hydroelektráren.
Premiér Petr Nečas to nicméně odmítl a poukázal na celkově nízké množství vyrobené elektřiny v turbínách.
Elektřina z kaskádyČtveřice Kaplanových turbín na Orlíku má udávaný výkon 364 megawattů, trojice slapských turbín pak dohromady 144 MW. Pro porovnání, jaderná elektrárna Temelín má instalovaný výkon 2 x 1 000 MW, tedy čtyřikrát více než obě hydroelektrárny dohromady. Z hlediska zisku z vyrobené elektřiny je důležité, že vodní elektrárny nefungují soustavně, ale ve špičkách. Orlík ročně vyrobí zhruba tři procenta elektřiny v porovnání s Temelínem. |
"Je to nesmyslný argument. Čistě teoreticky, kdyby se (vltavské vodní) elektrárny odepsaly, tak to z hlediska výkonu neznamená pro energetickou síť v České republice nic, je to prakticky zanedbatelné i pro ČEZ. Je to historické dědictví, že v přehradách jsou ty turbíny zabudovány, a tak jsou provozovány," řekl.
"Nechal jsem si doložit, jaký je podíl na zisku před odečtením odpisů, daní a úroků ČEZ z hydroelektráren na vltavské kaskádě. Je to okolo jednoho procenta," vymezil se dalším číslem Nečas proti, jeho slovy, nesmyslu, že vysoké stavy vody zůstávají proto, aby hydroelektrárny vyráběly co nejvíc elektřiny.
Premiér svou argumentaci nevedl proti energii z hydroelektráren jako takové. Vodní turbíny totiž dokážou rychle najet na plný výkon a své místo v energetické soustavě mají. Nečas nicméně zdůraznil, že není nutné, aby fungovaly nonstop.
Zdůrazníme protipovodňovou roli přehrad, slíbil premiér
"Jestli dva nebo tři týdny v roce přestanou vyrábět elektrickou energii, tak to z hlediska energetické bilance neznamená nic. Nic. A z hlediska příjmů ČEZ je to naprosto zanedbatelné, když celkový roční podíl je jedno procento. Velmi prosím, aby nebyly hledány různé konspirační teorie, co údajně je důvodem toho, že se s vodou v kaskádě manipuluje tak, jak se s ní manipuluje," řekl předseda vlády.
Přeliv ministra BendlaMinistr zemědělství Petr Bendl prohlásil, že nešlo upouštět více vody z přehrad, dokud hladina na přehradách nedosáhla výšky, která umožňuje vypouštění bezpečnostními přelivy. V době před nynějšími povodněmi však hladina na Orlíku i na Slapech přesahovala tzv. kótu přelivu a přesto se příliš rychle nevypouštělo. Z dat orlické přehrady také vyplývá, že přehrada mohla vypouštět více vody spodními výpustěmi s kapacitou 2 x 185,5 m³/s. Tomu, aby do Prahy dorazila nekontrolovaná vodní masa z Vltavy a jejích přítoků, nicméně přehrady zabránily. |
Manipulační řády přehrad, jimiž se vodohospodáři při upouštění před povodněmi řídí (o tom, jak pro ně znamenají doslova mantru, čtěte zde), stejně jako schopnosti vltavské kaskády zadržet povodeň, čekají nyní podle Nečase revize a analýzy fungování. Nařídit však zákonem, aby hlavním smyslem přehrad byla protipovodňová ochrana, jak žádá starosta Kralup nad Vltavou Petr Holeček, podle premiéra nejde.
"Bylo by pěkné, kdyby zákon poručil to a to a ono se to stalo. Ale to nejde. To je jak kdybyste zákonem nařídil, že z dodávky uděláte nákladní automobil a budete v něm vozit deset tun písku. My zdůrazníme protipovodňovou roli přehrad, ale v rámci technických možností toho vodního díla, které bylo projektováno a vystavěno před desítkami let. Nečekejme od toho zázraky," zakončil premiér.
Při stavbě přehrad totiž bylo bráno v potaz z velké části právě to, aby byly řeky pod nimi - Vltava a Labe - splavné i při výkyvech hladin a období sucha.
