Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Upouštění přehrad začalo pozdě. Pro hrázné je mantrou manipulační řád

  0:28aktualizováno  0:28
Přehrady zadržovaly dlouhou dobu mnoho vody a nezvládly zabránit povodni. Vltavská kaskáda však primárně není určena pro zadržení povodňové vlny. Změní se po letošních povodních něco? Přinášíme přehled v otázkách a odpovědích.

Vypouštění vody z přehrady Slapy | foto: Úřad vlády ČR

1.
Udělali vodohospodáři opravdu vše, aby zabránili nejhoršímu?


Nejprve je nutné upozornit na to, že ochrana před povodní není hlavním účelem přehrad, což je možná pro mnoho lidí zasažených velkou vodou překvapivé. "Prioritním účelem vltavské kaskády je vylepšování průtoku řeky pod Prahou, akumulace povrchové vody a energetika," uvedl ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Proč jsou Češi nepoučitelní. Mimořádné zpravodajství k povodním Čtěte v pátek 7. 6. 2013

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

Právě tyto hlavní účely regulace řek se promítají v takzvaném manipulačním řádu, jehož se vodohospodáři celý minulý týden úzkostlivě drželi a teď jím zdůvodňují, proč nemohli hladinu snižovat rychleji, aby zadrželi následnou přívalovou vlnu. Manipulační řád jako by byl pro správce toku mantrou. Určuje odtok, aby mohly bezproblémově fungovat hydroelektrárny, aby mohly nádrže sloužit rekreačním účelům, aby byla zajištěna splavnost řeky a podobně. Čekání na případnou velkou vodu s poloprázdnou přehradou je podle vodohospodářů nemožné.

Přesto tvrdí, že hráze na vltavské kaskádě vodu s předstihem upouštěly. Nejdůležitější nádrž Orlík, která dokáže zadržet nejvíce vody, skutečně během minulého týdne snižovala svou hladinu. Avšak kontinuálně už od půlky května, protože voda v přehradě dosahovala takzvané maximální zásobní hladiny. Jednoduše řečeno byla přehrada přeplněná a musela upouštět, i kdyby neexistovaly žádné výstrahy meteorologů.

Orlík se však během víkendu naplnil tak, že při kulminaci Vltavy v noci na úterý se voda téměř vylévala přes okraj. To by bylo pro hráz katastrofální. Dokladem toho jsou protipovodňové bariéry, které na břehu Orlíku vyrostly. Je však zřejmé, že vysoká hladina v nádrži se udržovala nepřiměřeně dlouho a přehrada pak v rozhodnou chvíli už nezvládla pojmout přívalovou vlnu.

Ostatní přehrady podle údajů Povodí Vltavy neměly prakticky žádné rezervy a začaly vypouštět až těsně před víkendem. To už bylo pozdě.

2.
Kdy se začalo z přehrad výrazně upouštět?


Ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala: "Začalo se vypouštět minulé pondělí." Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa: "Nádrže se vyprazdňovaly od středy." Šéf sekce správy Povodí Vltavy Tomáš Kendík: "Upouštět jsme začali pět dní před tím, než Praha velkou vodu pocítila."

Povodně 2013 ve fotografiích

Nezávislému pozorovateli je jasné, že vodohospodáři i politici v tom mají velký zmatek. Není nic snazšího než se podívat na konkrétní data Povodí Vltavy. Podle veřejně dostupných grafů začala všechna klíčová vodní díla na Vltavě znatelně zvyšovat odtok až ve čtvrtek, spíše v pátek.

Přitom první povodňovou výstrahu vyhlásili meteorologové už ve středu dopoledne. V tu dobu odtékalo z Lipna, Orlíku i Slap v některých intervalech dokonce jen minimum vody. Přestože se v pátek odtoky nepatrně zvýšily, vypouštěl se jen zlomek toho, co nádržemi protékalo po víkendu.

Důkazem zpoždění je průtok Vltavy v Praze. Ještě v pátek teklo hlavním městem zhruba 400 metrů krychlových za sekundu. V úterý ráno při kulminaci řeky to bylo mnohonásobně více - 3 200 m³/s. Přehrady tedy prokazatelně neupouštěly včas. Orlík sice začal v průběhu minulého týdne zvyšovat odtoky, ale jen velice nepatrně vzhledem k tomu, jakou pohromu přinesla Vltava v dalších dnech.

3.
Mohlo se začít odpouštět z přehrad dříve?


Jednoznačně mohlo. Už jen kvůli tomu, že Orlík byl v polovině května na svých maximech. Podle vodohospodářů by ale pak došlo k porušení jejich mantry, manipulačního řádu. Na postup Povodí Vltavy však doplatily obce za Prahou, které povodňová vlna smetla.

"Je otázka, proč se nádrže nevyprázdnily dříve. A když tedy tu vodu zadržovaly, proč? Aby se dal čas Praze k vybudování zábran?" ptá se rozzlobený starosta Kralup nad Vltavou Petr Holeček. Brzy chce vystoupit ve Sněmovně a přinutit zákonodárce, aby změnili hlavní účel přehrad. Ty by podle něj měly především chránit lidi před povodněmi. "Je také nutné navýšit volné kapacity v nádržích. Potřetí už bychom ničivou povodeň nevydrželi," tvrdí Holeček.

4.
A co dál? Hrozí v Česku další záplavy?


Na začátek příštího týdne hlásí meteorologové další srážky. Voda v Orlíku teprve ve čtvrtek poklesla pod maximální zásobní hladinu. "Budeme dále upouštět hladinu," uvedl Karel Březina z dispečinku Povodí Vltavy. Už v pátek by tedy mohlo být v Orlíku stejně vody jako v sobotu před přívalovou vlnou. Zdaleka tedy nedokáže zabránit dalším povodním.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.