Deset bilionů. Hodnota s dvanácti nulami, kterou si málokdo dovede představit. A přesto tolik litrů vody pojme pět přehradních nádrží vltavské kaskády před Prahou.
Vzdušnou čarou čtyřicet kilometrů, ke kterým při velké vodě vzhlíží Praha s nadějí. A vedle ní i další obce a města po proudu Vltavy a následně Labe. Systém vodních děl může ovlivňovat nástup, zdržení či průběh záplav.
Animace |
A děje se tak i v těchto dnech. Ovšem ani sebelepší vodohospodáři a obří přehrady nedokážou velkou vodu zastavit.
"Obecná představa je, že rozhodujeme o tom, kolik bude v řekách vody. Ale o tom rozhoduje příroda. My můžeme vodu jen na pár dní pozdržet," vysvětluje Karel Březina z vodohospodářského státního podniku Povodí Vltavy.
Praha se upíná zejména k Orlické přehradě
Tíha okamžiku leží zejména na Orlické přehradě, která je s objemem 720 milionů kubíků a více než 90 metrů vysokou hrází největší v Česku.
Prací Karla Březiny a jeho kolegů je zjednodušeně řečeno korigovat hladinu vody v přehradách. Když meteorologové předpovědí vydatné srážky v povodí Vltavy, začnou se přehrady upouštět, aby vznikl dostatečný rezervoár pro přitékající vodu.
Právě objem vypuštěné vody je mnohdy terčem kritiky. Stalo se to při ničivých povodních v roce 2002, kdy někteří odborníci kritizovali Povodí Vltavy za to, že nevytvořilo dostatečný prostor pro očekávanou povodňovou vlnu z jihu Čech a tím posléze zhoršilo situaci v Praze i na jiných místech. Vodohospodáři se tehdy hájili, že vydatnost několikadenních srážek nešlo předvídat.
3. června 2013 |
Podobné je to i letos, kdy situaci značně zkomplikovaly bouřky a přívalové deště ve středních Čechách a na Berounce. Nečekaně vytrvalé jarní deště způsobily, že se nejdříve vodou nasytila půda a posléze rozvodnily menší říčky.
Proto musela v pondělí večer plná Orlická přehrada začít vypouštět více kubíků vody, což způsobilo zvýšení hladiny Vltavy v Praze.
Slapská přehrada zadržela sama povodňovou vlnu
Orlická přehrada byla postavena na začátku 60. let stejně jako menší nádrž Kamýk.
Jarní povodněON-LINE: Velká voda v Čechách podrobně PŘÍMÝ PŘENOS: Na Ústí se žene stoletá voda PLNÉ PŘEHRADY: Ustojí to, věří správa povodí ANIMACE: Jak se do Prahy přihnala 50letá voda METEOROLOG: Povodně budou častější ÚSTÍ: Voda přetekla přes 10metrovou stěnu PRAŽSKÁ ZOO: Chovatelé nakrmili gorily z lodičky KRITIKA: Se stavěním hrází se začalo pozdě OBĚTI: Na manžele se zřítila chatka u Slap METRO: Které stanice jsou zavřené a co jezdí OBRAZEM: Pohled na povodně ze země i vzduchu |
O pár let dříve začala v místě někdejších Svatojánských proudů fungovat Slapská přehrada, která drží jeden zajímavý primát. Šlo o jediný případ, kdy pouze jedna součást kaskády zcela zachytila velkou vodu. V roce 1954 zarazila čerstvě dostavěná přehrada povodňovou vlnu. Stalo se to jen díky tomu, že byla tehdy poloprázdná.
Ještě o něco starší jsou dvě zbývající velká vodní díla před Prahou - ve Štěchovicích a Vraném nad Vltavou. První bylo dokončeno v roce 1945, druhé už před válkou.
Jenže ani důmyslný systém přehrad na Vltavě nemá vliv na jednu velkou hrozbu, jež výrazně ovlivňuje situaci v Praze. Je jí Berounka.
"Z hlediska historických zkušeností je Berounka nejzákeřnější. Prakticky ji nelze regulovat a dokáže být velmi rychlá. Právě odsud přišla nejtragičtější povodeň v roce 1872, která v podstatě přes noc zabila na tři stovky lidí," vypráví ředitel závodu Dolní Vltava Jiří Friedel.
Tentokrát hladina Berounky ještě v pondělí večer stoupala, zatímco na jiných řekách před Prahou to bylo naopak. I proto se stále vrací myšlenka, že by se vodní díla vybudovala i v jejím údolí. V plánu byla přehrada u Křivoklátu. Podle některých odborníků je to však nereálné. Jednak kvůli specifickému reliéfu údolí či městům na březích, jednak kvůli financím.
