Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Povodně budou častější. Už teď jich je víc než za celé 20. století

  6:55aktualizováno  6:55
Za posledních šestnáct let postihlo Česko povodní víc než za celé 20. století dohromady. A odborníci nevylučují, že brzy mohou přijít další. Třeba už za měsíc, obává se meteorolog Petr Dvořák.

V Hoříně u Mělníka přetekla protipovodňová hráz, voda v obci rychle stoupá. (4. června 2013) | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Fakta o povodních

Největší povodně za 100 let

1954 Vltava
1970 jižní Morava, 35 obětí
1985 různé řeky
1987 různé řeky
1997 Morava a Odra, 50 obětí
1998 Královéhrad. kraj, 6 obětí
2002 Čechy, 17 obětí
2006 různé řeky, 7 obětí
2009 Morava a j. Čechy, 13 obětí květen
2010 Morava a jižní Čechy, 1 oběť srpen
2010 Liberecko, 5 obětí
2013 Vltava a Labe

Prvními "moderními" záplavami byla katastrofa na Moravě a Ohři z roku 1997, kdy byla zcela zničena například ves Troubky. Od té doby zahynulo kvůli velké vodě v Česku přes sto lidí.

Velká voda, která sužuje Česko dnes, je podle odborníků výjimečná tím, že přišla už na jaře. Takto mohutné záplavy mimo letní období tu nebyly hodně dlouho.

"Srovnatelná jarní povodeň postihla například Prahu naposledy v roce 1872," připomíná Libor Elleder z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tehdy se Vltava vylila z břehů kvůli vodě v rozvodněné Berounce, v jejímž okolí zahynulo během dvou dnů přibližně 300 lidí.

Je na vině člověk, nebo klima?

Na vině velké frekvence záplav z posledních dvou dekád může být podle expertů změna klimatu. Ta se projevuje extrémními výkyvy počasí a dramatickými meteorologickými jevy, jako jsou třeba tornáda na západní polokouli.

Povodně 2013 ve fotografiích

"V příštích deseti letech budou povodně v Česku pravděpodobně ještě častější než dosud. Další velkou záplavu můžeme čekat třeba už za měsíc," tvrdí Petr Dvořák z ČHMÚ.

Experti se neshodnou, zda za nepříznivé klimatické jevy může člověk, například tím, že vypouští do vzduchu více škodlivin. "Podobná četnost povodní jako teď byla například i v 19. století," zpochybňuje tezi o lidském zavinění hydrometeorolog Elleder.

V první polovině 20. století žádná skutečně velká voda větší území Česka nepostihla. Největší pohromou minulého století byly záplavy na Vltavě v roce 1954 a na Moravě v roce 1970, další větší katastrofou byla až ta, která o sedmadvacet let později smetla Troubky.

Toky jsou o třetinu kratší

Záplavy posledních dvou dekád mají podle expertů mnohem ničivější následky, ať jde o ztráty na životech, či o materiální škody. Odborníci nemají jasno v tom, co je příčinou a jak v budoucnu obrovským škodám předejít.

Jak velká byla voda

Vltava v Praze
normální stav: 250 cm
sobota: 330 cm
neděle: 430 cm
pondělí: 530 cm

povodeň 2002: 782 cm

Blanice v Husinci
normální stav: 26 cm
sobota: 75 cm
neděle: 250 cm
pondělí: 170 cm

povodeň 2002: 466 cm

Lužnice v Bechyni
normální stav: 146 cm
sobota: 180 cm
neděle: 590 cm
pondělí: 435 cm

povodeň 2002: 640 cm

Radbuza v Plzni
normální stav: 72 cm
sobota: 230 cm
neděle: 300 cm
pondělí: 335 cm

povodeň 2002: 432 cm

Berounka v Berouně
normální stav: 122 cm
sobota: 300 cm
neděle: 450 cm
pondělí: 550 cm
odhad úterý: 600 cm

povodeň 2002: 796 cm

Labe v Ústí nad Labem
normální stav: 230 cm
sobota: 480 cm
neděle: 600 cm
pondělí: 735 cm
odhad úterý: 1 050 cm

"Předpokládám, že vláda se po povodních opět vytasí s plánem na stavbu dalších přehrad," myslí si Jan Piňos z Hnutí Duha.

Podle něj je právě proměna krajiny a změna hospodaření v ní jednou z příčin devastujících dopadů novodobých povodní. Piňos připomíná, že délka českých řek a potoků se vinou betonování jejich koryt během dvacátého století zmenšila o třetinu, takže voda rychleji a s větší silou stéká do měst a vesnic v nížinách.

Mnozí experti zpochybňují i stavbu nových vodních děl.

"Výstavba přehrad má celou řadu negativních ekologických důsledků včetně likvidace říčních údolí a niv, které přitom často představují účinnější prvek (v ochraně proti povodním) než přehradní nádrž samotná," napsala před sedmi lety dvacítka odborníků v reakci na tehdejší plány ministerstva zemědělství budovat vodní stavby na více než 180 místech v zemi.

Lesy účinnější než přehrady

Odborníci například spočítali, že poslední tři velké lužní lesy na Moravě zadržely při záplavách v roce 1997 třikrát více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady.

"Přehrad je u nás dost," přidává se i Libor Elleder z ČHMÚ. Připomíná, že Prahu třeba v roce 1954 ochránilo před zdrcující povodňovou vlnou paradoxně to, že Slapská přehrada ještě nebyla dostavěna. "Voda z Vltavy se tak naštěstí zachytila v prázdných nedostavěných nádržích. Kdyby byly plné, mohlo to být mnohem horší," říká Elleder.

Ministerstvo zemědělství však přesto nyní počítá se stavbou 65 různě velkých přehrad. "Představa, že se při povodních voda rozlije do údolí, je iluzí. Nivy i břehy kolem toků jsou pro neškodné rozlivy příliš hustě osídleny," říká mluvčí ministerstva Jan Žáček.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.