Klaus přitom při obhajování článku dvě své amnestie, kterým zastavil trestní stíhání trvající přes osm let, argumentoval tím, že Evropský soud pro lidská práva (ESLP) taková trestní řízení za nepřiměřeně dlouhá považuje. Napsal to internetový deník Insider.
Další zastavená kauza: miliardové daňové podvodyMěstský soud v Praze zastavil kvůli amnestii prezidenta Václava Klause trestní stíhání tří obžalovaných z kauzy miliardového krácení daní v souvislosti s dovozem pohonných hmot ze Slovenska. Jde o bývalého jednatele firmy Tukový průmysl Martina Pechana, někdejšího jednatele firmy Venturon Investment Leopolda Klimuse a bývalého člena představenstva společnosti Bena Milana Vomelu. Státní zástupce podal proti rozhodnutí stížnost. Stát údajně v letech 1997 až 2002 při obchodech slovenské Beny a Tukového průmyslu přišel o víc než 2,6 miliardy korun. |
Podle Insideru navíc šéfku své legislativy požádal o odborné stanovisko až po vyhlášení amnestie. Klaus se v médiích odvolával na judikaturu ESLP s tím, že dobu přesahující šest let pokládá tento soud za nepřiměřenou.
"Tento časový úsek jsem si já v žádném případě nevymyslel. Zdál se mi krátký, a proto jsem do textu amnestie místo čísla šest dal svým vlastním rozhodnutím číslo osm," uvedl v MF DNES.
Římanová má ale na věc jiný právní názor. "Z řady judikovaných nálezů a usnesení Ústavního soudu však v souladu s výše uvedeným plyne, že každý případ je z tohoto hlediska (délky řízení) zapotřebí zkoumat individuálně."
"Tudíž nelze prostě a kategoricky uzavřít, že jakmile délka řízení, bez ohledu na další skutkové okolnosti (například nečinnost účastníků a/nebo jiné překážky na jejich straně), přesáhne dobu šesti let, jedná se již bez dalšího o řízení, které trvá nepřiměřeně dlouhou dobu. Praxe stěžovatelů dobu šesti let opakuje, ačkoli soudní judikatura se tomuto závěru brání," napsala podle Insideru prezidentovi v posudku, který je datován 2. ledna 2013.
Rozbor si vyžádal Klaus
Způsob, jakým se interní materiál dostal z Hradu, deník nezveřejnil. Šéfka hradní legislativy Insideru potvrdila, že si od ní prezident rozbor vyžádal. Zároveň uvedla, že se na přípravě amnestie nijak nepodílela.
Článek dvě je nejvíce kritizovanou částí prezidentské amnestie, protože zastavuje mimo jiné stíhání řady závažných hospodářských kauz s miliardovými škodami.
Skupina 29 senátorů navrhla Ústavnímu soudu, aby tuto část amnestie zrušil. Podle nich zcela pošlapala práva poškozených (více zde).
Svou žádost Ústavnímu soudu sepisuje i soudce Kamil Kydalka. Vadí mu, že mezi závažnými případy, jejichž vyšetřování amnestie ukončila, je i případ Františka Chvalovského (více zde).
