Z původních prezidentských kandidátů zůstalo po pátečním zveřejnění počtu platných podpisů v boji o Hrad už jen osm. Ministerský přepočet nicméně budí pochyby - místo aby vnitro chybné hlasy v obou kontrolách zprůměrovalo, sečetlo je (více čtěte zde).
Nejvíc hlasů podle vnitra ztratil po ověření Tomio Okamura. Z původních 61 966 podpisů, které ministerstvu předložil začátkem listopadu, mu po ověření zbylo pouhých 35 751. Spolu s Janou Bobošíkovou a Vladimírem Dlouhým tak byli vyřazeni. "Pod 50 tisíc podpisů klesli tři kandidáti na úřad prezidenta, pan Dlouhý, pan Okamura a paní Bobošíková," potvrdil pak i na tiskové konferenci Václav Henych z ministerstva vnitra (více o vyřazení kandidátů čtěte zde).
Největší ránu zasadily prezidentským kandidátům podpisy, u nichž se ministerstvu nepodařilo zjistit jejich autora. Buď vůbec neexistoval, nebo uvedl nesprávné údaje. V případě Tomia Okamury z náhodně vybraných osmi a půl tisíc podporovatelů neexistovalo 1 835 lidí.
Stejný problém měl i Vladimír Dlouhý. V jím odevzdaných arších se v náhodném vzorku vyskytlo pokaždé na téměř osm set neexistujících podpisů.
Jiné podpisy ministerstvo neuznalo, protože se vyskytovaly víckrát. Nejčastěji se lidé víckrát podepsali Janě Bobošíkové. V jejím testovaném vzorku se objevil rekordní počet 337 duplicitních podpisů. Šéfka Suverenity navíc vykazovala také nejvyšší počet zesnulých "příznivců". Ovšem nebyla sama, u koho se podobný problém objevil. Úředníci škrtli z archů všechny, kteří podle databází zemřeli ještě před zahájením sběru podpisů, tedy jen před 12. březnem.
Značné nesrovnalosti našlo vnitro také na arších kandidátů, kteří nakonec do klání o Hrad postoupili. S vyřazením více než dvaceti tisíc podpisů se museli potýkat i Jan Fischer či Miloš Zeman. K obhájení svých kandidátských postů jim však pomohl výrazně vyšší počet nasbíraných podpisů - u obou přes sto tisíc.
Ministerstvo seškrtalo tisíce hlasů
Jak se škrtalo? Ministerstvo svěřilo ověřování podpisů na petičních arších najaté firmě. Ta pravdivost uvedených údajů porovnávala s informačním systémem evidence obyvatel a základním registrem obyvatel.
Z potenciálního ověření byly rovnou vyloučeny ty podpisy, u nichž nebyly správně vyplněny všechny potřebné údaje. Nejčastěji příznivci kandidátů zapomněli uvést celé své jméno a příjmení či adresu. Leckdy ale chyběl samotný podpis nebo datum narození. Podle údajů zveřejněných na stránkách ministerstva vnitra dokonce nepochopitelně chyběly v některých případech veškeré údaje.
Následně, po vyloučení těchto nekompletních "hlasů", byl u každého kandidáta, který překročil padesátitisícovou hranici, počítačem namátkou vybrán vzorek údajů. Tento vzorek čítal pokaždé náhodně vybraných osm a půl tisíce podporovatelů, kteří uvedli kompletně všechny potřebné údaje o své osobě.
Spor o sčítání
V dalším kroku systém vyhodnotil, zdali je možné osoby uvedené na petici reálně ztotožnit. V případě, že takovouto osobu neregistroval systém evidence obyvatel ani registr obyvatel, systém ji automaticky vyloučil.
Jestliže chybovost v prvním vzorku překročila tři procenta, proces ověřování se zopakoval na dalším vzorku čítajícím opět osm a půl tisíce lidí. Již "proklepnutí" lidé však byli z druhého kola vyloučeni.
Z těch, o nichž systém usoudil, že opravdu existují, poslal do užšího výběru ty, kteří splňují další potřebné náležitosti. Vyškrtáni tak byli všichni, kdo nedosáhnou věku osmnácti let alespoň druhý den prezidentské volby (12. 1. 2013), lidé bez českého státního občanství a lidé nezpůsobilí k právním úkonům.
Nakonec úředníci chybné hlasy z dvojí kontroly sečetli a škrtli je. Právě to se nelíbí Vladimíru Dlouhému. "Zdá se, že v mém případě, a nejen v mém případě, jsme našli numerickou chybu," prohlásil Dlouhý, který kvůli tomu zvažuje odvolání k soudu.
