Obama se nejprve sešel se svým barmským protějškem, bývalým generálem Thein Seinem, jemuž je připisována zásluha za reformy posouvající Barmu od vojenské diktatury k civilní vládě a demokracii. Šéf Bílého domu během krátké cesty nezavítal do současného hlavního města Neipyijta, ale někdejší metropole a ekonomického centra země Rangúnu.
S barmským prezidentem se setkal v budově regionálního parlamentu. Na úvod návštěvy prohlásil, že přichází "napřáhnout ruku přátelství" národu, který přechází od útlaku k míru. Po setkání s Thein Seinem novinářům řekl, že země udělala teprve prvních několik krůčků z velmi dlouhé cesty, kterou má před sebou. "Ale myslíme, že demokratické a ekonomické reformy zde v Myanmaru (Barmě), které započal prezident, mohou vést k obrovským rozvojovým možnostem," uvedl.
Barma nebo Myanmar?Barack Obama musel řešit, jak zemi nazývat. Barma je totiž tradiční název, který používali britští kolonizátoři a který stále používá barmská opozice. Na Myanmar zemi přejmenovala vládnoucí junta v roce 1989. Americký prezident nakonec použil oba výrazy. O "Myanmaru" hovořil s prezidentem Thein Seinem a o "Barmě" později s opoziční vůdkyní Su ťij, všimla si agentura AP. Použitím výrazu Myanmar potěšil vládní činitele. Poradce amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti Ben Rhodes ale později uvedl, že Obamova volba výrazu Myanmar byla diplomatickou vstřícností vůči hlavě barmského státu. "To nemění nic na skutečnosti, že vláda Spojených států dál trvá na Barmě." |
Thein Sein nato prohlásil, že obě strany se dohodly na rozvoji demokracie v Barmě a na propagování lidských práv, které by se měly v Barmě podle něj vyrovnat doslova "mezinárodním standardům".
Právě někteří ochránci lidských práv Obamovu návštěvu kritizují a tvrdí, že je možná předčasná, protože Barma nadále zadržuje stovky politických vězňů a země se stále potýká s etnicky motivovaným násilím. Vláda tak podle nich neudělala dost, aby si vysloužila osobní návštěvu amerického prezidenta.
Americký prezident už v neděli na to konto prohlásil, že jeho cesta do Barmy není posvěcením její vlády, ale uznáním dramatického pokroku, který se v zemi odehrává. Washington chce tak další reformy podpořit.
Propuštění vězni a setkání se Su Ťij
Barma zároveň při příležitosti návštěvy amerického prezidenta propustila na amnestii 44 politických vězňů, píše agentura AFP s odvoláním na opoziční zdroje. Minulý týden přitom vyšlo na svobodu několik set vězňů, skupiny na ochranu lidských práv amnestii ale kritizovaly, protože nebylo jasné, zda jsou mezi propuštěnými také nějací "vězni svědomí".
Obama přiletěl do Barmy společně s ministryní zahraničí Hillary Clintonovou, která v Barmě byla už před rokem. Po setkání s prezidentem pak oba navštívili dlouholetou barmskou bojovnicí za demokracii a nositelkou Nobelovy ceny míru Su Ťij. Setkalil se s ní v jejím domě, kde strávila léta v domácím vězení.
"Nejsložitějším okamžikem přechodu je (chvíle), kdy je úspěch na dohled," řekla během setkání Su Ťij. "Měli bychom tudíž být obezřetní a nenechat se ošálit pouhým přeludem úspěchu," dodala a poděkovala americkému prezidentovi za podporu USA vůči demokratickému hnutí v Barmě.
Po příletu amerického prezidenta v ulicích vítaly desetitisíce lidí, kteří chtěli alespoň zahlédnout konvoj, v němž rychle přejížděl z letiště do parlamentu. Mnoho z nich mávalo americkými vlajkami a pořizovalo si fotografie mobilními telefony.
Reformy začaly před dvěma roky
Do Barmy Obama zaletěl v rámci asijského turné, během nějž už navštívil Thajsko a zavítá do Kambodži. Jeho nynější cesta znamená formální návrat na světové jeviště po měsících poznamenaných vypjatou kampaní před volbami, v nich porazil svého republikánského rivala Mitta Romneyho.
Vláda Thein Seina se dostala k moci po volbách v listopadu 2010, kdy mnoho někdejších generálů junty svléklo vojenský kabát a zasedlo v nové civilní vládě. Svět proměnu sledoval nejdříve skepticky, nicméně Seinova administrativa k překvapení mnohých pak pomalu začala v Barmě zavádět reformy.
Na svobodu se dostali někteří političtí vězni, i když nutno podotknout, že zdaleka ne všichni, započaly některé ekonomické reformy a podle televize BBC polevila i cenzura. Krátce po volbách byla z domácího vězení propuštěna i Su Ťij, která poté zvítězila v doplňkových dubnových volbách.
Její prodemokratická strana obsadila několik křesel v parlamentu, nicméně nemá reálnou moc. Tu mají de facto staří představitelé vojenské junty. A i přes obavy, že opoziční poslanci mají dodat novému režimu legitimitu, mnoho západních zemí následně uvolnilo sankce proti Barmě a začalo s ní jednat.
