Největší škrty od roku 2005. Armáda ruší stovky míst a dvě velitelství

Českou armádu čekají příští rok největší změny od zrušení povinné vojenské služby. Kvůli úsporám přijde o místo několik set vojáků, zejména důstojníci. Vojsko také zruší velitelství v Olomouci a Staré Boleslavi. Přestože armáda musela přehodnotit své ambice, změny prý nepovedou k poklesu kvality obrany.

Česká armáda projde zásadní restrukturalizací. Kvůli šetření se zbaví nepotřebného majetku a stovky vojáků i civilních zaměstnanců dostanou výpověď. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Důvodem rozsáhlých změn je snaha o úspory v dlouhodobě podfinancovaném sektoru obrany.

Podle tiskového mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška bude z celého resortu propuštěno asi 1 500 lidí, z toho několik set příslušníků armády. Přesný počet zaměstnanců, kteří příští rok odejdou, však zatím znám není.

Zeštíhlování armády

Od roku 1993 se česká armáda výrazně zmenšila. Před 19 lety čítala přes 130 tisíc lidí, více než 68 tisíc příslušníků ale tvořili odvedenci v povinné vojenské službě. Samotné ministerstvo obrany platilo 38 000 vojáků z povolání a dalších 25 tisíc civilních zaměstnanců.

V roce 1999 vstoupilo Česko do NATO a armáda prodělala významné strukturální změny včetně zeštíhlení. Deset let po rozpadu Československa, tedy v roce 2003, už měla armáda jen necelých 44 tisíc zaměstnanců a necelých 20 tisíc branců.

Zlomový byl v historii české armády rok 2005. Zanikla povinná vojenská služba a armáda se stala plně profesionální. Od té doby počet vojáků i civilních zaměstnanců každým rokem klesá.

"Předpokládáme, že celkově dojde ke snížení počtu vojáků z povolání a občanských zaměstnanců v rozsahu několika set osob. Další stovky rozpočtových míst, která jsou v současné době neobsazená, budou zrušeny," uvedla mluvčí generálního štábu Jana Růžičková.

V současnosti v armádě pracuje asi 21 tisíc profesionálních vojáků a 8 200 civilních zaměstnanců. Propouštění se dotkne především lidí v řídicích funkcích, tedy vysokých důstojníků a civilních zaměstnanců managementu. Počty u útvarů, které jsou nasazovány do operací a při pohotovostech, zůstanou zachovány.

Podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla se při schvalování změn v armádě muselo počítat se změnou politicko-vojenských ambic.

"Jde v podstatě o snížení našich národních ambicí. Při souběhu některých úkolů kvůli tomu nebudeme schopni poskytnout podporu na domácím teritoriu například v případě povodní, jako jsme byli schopni v roce 2002," varoval náčelník generálního štábu.

Propouštění by však nemělo vést ke snížení kvalitativních schopností české armády. Sníží se prý pouze kvantita. "Jedním ze základních předpokladů změn struktury a počtů ozbrojených sil bylo udržení stávající úrovně zajištění obranyschopnosti České republiky," uvedla Růžičková.

Agenda velitelství ve Staré Boleslavi a Olomouci se stěhuje do Prahy

Další významnou změnou plánovanou na příští rok je zrušení velitelství Společných sil v Olomouci a velitelství Sil podpory a výcviku ve Staré Boleslavi. První z nich částečně nahradí velitelství pozemních a vzdušných sil, které bude mít výrazně menší počet zaměstnanců a sídlit bude na generálním štábu v Praze. Velitelství Sil podpory bude zrušeno zcela a jeho úkoly převezmou částečně jednotlivé agentury a generální štáb.

Kromě toho bude armáda dál prodávat nadbytečné objekty a vyklízet nepotřebné sklady. To se děje i dosud. Ke zrušení nejspíš spěje i vojenské letiště v Přerově, které armádu stojí stovky milionů, možná i miliardu korun ročně (pro srovnání: je to polovina ceny ročního pronájmu 14 stíhaček Gripen).

Armáda je v minusu a její příjmy každým rokem klesají

Rozložení peněz na obranu

Po přijatých opatřeních bude 55 % prostředků tvořit výdaje na personál, 30 % na zabezpečení běžného života a 15 % na investice do výzbroje, materiálu a nemovitostí.

Pokud by armáda ponechala struktury a počty vojáků beze změn, vedlo by to při nezměněných nákladech na personál k situaci, kdy by bylo přes 70 procent rozpočtu vydáváno jen na zabezpečení běžného života personálu v kasárnách.

Propouštění a rušení velitelství je důsledkem dlouhodobého nedostatku financí v sektoru obrany. Česká republika se stejně jako další členské státy NATO zavázala, že bude ročně vydávat na obranu nejméně 2 procenta HDP. Tento závazek však naposledy splnila v roce 2005.

"Do dvou procent máme dnes hodně daleko a předpokládám, že nebude jednoduché se k tomuto závazku vrátit. Nicméně nejsme jediní. Ze všech členských zemí NATO se tento závazek daří plnit asi čtyřem nebo pěti zemím," uvedl náčelník Generálního štábu (více o názoru Petra Pavla na finance armády čtěte zde).

Od roku 2005 příjmy armády stále klesají a ani vyhlídky do budoucna nejsou lepší. Zatímco letos je rozpočet ministerstva obrany 43,5 miliardy (1,11 % HDP), v roce 2013 půjde na obranu podle výhledu o tři miliardy méně.

Úspory, které resort chystá, mají vést také k racionalizaci a zjednodušení řídících struktur, aby finance mohly být efektivněji využívány. Podle Růžičkové je cílem změn efektivně zdroje investovat tam, kde jsou nejvíce potřeba. Ušetřené prostředky se proto přesunou do dlouhodobě podfinancovaných oblastí, například na podporu výcviku.