V čem budete jiný než váš předchůdce ve funkci generál Vlastimil Picek? A radil vám, na co si dát pozor?
Samozřejmě mi radil, ale nechám si to pro sebe. Každý náčelník generálního štábu má svoje pro a proti, i já. V některých věcech se budu spíš snažit, abych se svému předchůdci vyrovnal. Pokud jde o to, co bych chtěl vlastního, tak v dobrém smyslu armádu oddělit, aby ji veřejnost vnímala ne jako resort, jako ministerstvo, ale jako armádu. Profilovat ji jako organizaci, která má svůj názor.
Petr PavelNarodil se 1. 11. 1961 v Plané u Mariánských Lázní. Vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska a Vojenskou akademii, absolvoval prestižní britské kurzy. Velel výsadkové četě, později rotě, roku 1992 vedl úspěšnou záchranu francouzských vojáků v Srbské Krajině. Stál v čele brigády speciálních sil. Působil v aliančních strukturách, od roku 2011 byl zástupcem náčelníka generálního štábu. Hovoří anglicky, francouzsky a rusky, rád jezdí na motocyklu. Zdroj: Armáda ČR |
Jak toho chcete dosáhnout?
Budeme k důležitým věcem důsledně vydávat vojenská doporučení - po zkušenostech z minula písemně. A samozřejmě o nich budeme veřejnost informovat. Je právem politiků rozhodnout se v rozporu s těmi doporučeními, jako armáda demokratického státu to budeme respektovat. Ale dokud bude prostor pro diskusi a vyjádření názorů, tak ho budeme využívat a názory říkat.
Abyste případně mohli říci - máme tu na papíře, že jsme to chtěli jinak?
Abychom mohli říci, že armáda má na základě vojenských, technických a jiných aspektů takový a takový názor a za tím si stojí do doby, než bude rozhodnutí přijato. Čas ukáže, zda doporučení armády stálo na správných základech. Pokud nebylo, bude potřeba se k tomu odpovědně postavit.
Vždy, když přijde nový ministr obrany, nový náčelník generálního štábu, slyšíme, že určité škrty ještě provést lze, ale "tentokrát už opravdu naposledy". A zanedlouho se škrtá ještě víc.
Na posledním jednání Bezpečnostní rady státu jsem řekl všem, že se dostáváme na hranici ohrožení obranyschopnosti země. Ministr financí Miroslav Kalousek odpověděl, že za dvacet let, co je v politice, jsem minimálně pátým náčelníkem generálního štábu, který to tvrdí. Ale že by v mé roli asi nemluvil jinak.
Co znamená ta hranice?
S množstvím osob a peněz, co máme, jsme už klesli pod schopnost zajišťovat úkoly plynoucí ze zákonů, mezinárodních závazků a dohod. K dosažení rovnováhy musíme buď zefektivnit armádu, kde už tolik možností škrtat není, přidat peníze - vláda bude proti - nebo změnit úkoly armády. Řada z nich je dána zákony a smlouvami. Kdybychom se rozhodli dramaticky snižovat naše závazky vůči NATO, je otázkou, zda naše členství v ní bereme vážně.
Oddělíme-li resort obrany a armádu, kde v ní vidíte prostor k úsporám?
Řadu neduhů má armáda společnou s celou státní správou. Dílčí případy nákupu běžných věcí či služeb jde zajistit efektivněji a my utrácíme víc jen proto, že už se to určitou dobu nějak dělá a jsme na to zvyklí.
Třeba tyhle stohy papírů na mém stole by klidně mohly být nahrazeny jedničkami a nulami. Máme počítače, ale spousta dokumentů chodí písemně, souvisí s tím kopírky, tonery... Je to i otázka změny kultury myšlení a příchodu lidí víc navyklých technice, ochotných pracovat s počítači a tablety a ne s hromadami papíru.
Co osobně uděláte proto, abyste se v očích podřízených nestal mužem, který přešel na "druhý břeh" a podílí se na ordinování škrtů?
Není mým úkolem být populárním náčelníkem generálního štábu. Krátkodobě by to prospělo lidem, kteří teď slouží, dlouhodobě to může přinést škody. Většina rozumných lidí v armádě vnímá, že se bolestivá opatření včetně redukcí udělat musí. Lépe přijmou, když se s nimi o problémech bude včas jednat a když dostanou čas se s rozhodnutími vyrovnat.
Lze tedy říci, že zde chyběla komunikace? Chcete ji zintenzivnit?
Ne, že by chyběla, ale když doba 'přitěžuje', je potřeba s lidmi více mluvit. Kvůli těm některým opravdu nepopulárním opatřením je potřeba, aby lidé věděli, co je čeká. Třeba když se vojákům zruší místo kvůli redukci útvaru, měli by mít dost času se zamyslet, do které jiné posádky se přesunout - nebo si porovnat život tak, že kontrakt s armádou skončí a odejdou do civilu. Nejhorší by bylo nechávat lidi v nejistotě, aby se dovtípili sami, nebo jim to říct na poslední chvíli.
Další zeštíhlení? To by armáda byla téměř anorektická
Plánujete kvůli úsporám další zeštíhlení armády?
Armáda je už tak štíhlá, že by po dalším zeštíhlení byla téměř anorektická. Je ale potřebná redukce řídících a podpůrných složek. Směřujeme k ubrání jednoho stupně velení, ke kratším a přímějším vazbám více odpovídající menší armádě, kterou máme. Předpokládáme zrušení velitelství společných sil a velitelství sil podpory, na jejichž základě vzniknou nové prvky - menší a s jinými úkoly.
Redukce by měly ušetřit celkem přes tři sta lidí hlavně ve vyšších hodnostech, návrh předložíme do konce srpna. Potom bychom sáhli do jednotek bojového zabezpečení a až nakonec, pokud to bude nutné, do jednotek bojových. Do té fáze se, věřím, nedostaneme.
Ty stovky lidí s vyššími hodnostmi z armády odejdou?
Máme částečnou nenaplněnost ve funkcích, v tabulkových počtech. Půjde-li to vzhledem k hodnosti a odbornosti, budou se tito lidé moci ucházet o nenaplněná místa. Kdo neprojde výběrovým sítem nebo se nebude chtít přesunout, bude samozřejmě muset armádu opustit.
Na plné spektrum sil chybí 20 až 30 miliard ročně
V březnu jste mi řekl, že už ve druhé polovině roku hrozí, že armáda bude zajišťovat jen nejnutnější úkoly - ochranu vzdušného prostoru a mise. Druhá polovina roku začala, jak to tedy je?
Podařilo se nám přesunout nějaké peníze z nerealizovaných investic do běžného provozu, tam, kde se nedostávalo peněz na pohonné hmoty, energie či výcvik. To neberu jako úspěch, ale spíš jako záplatování děr. Když nebudeme investovat, vytvoří to díru zase jinde a budeme to muset řešit v budoucnu.
Hodně se mluví o tom, jestli si dál udržovat tanky, děla, stíhačky a tak dále, nebo se specializovat na lehčí techniku...
Abychom si zachovali plné spektrum schopností včetně tankového vojska, obrněných transportérů na pásech, samohybných děl a dalších druhů techniky, potřebovali bychom řádově o 20 až 30 miliard ročně víc. To není cesta, kterou bychom si mohli dovolit jít.
Nejspíš nám nezbude, než se orientovat na lehčí typy výzbroje, jako jsou kolové transportéry. Naše místo v mozaice kolektivní obrany NATO pak bude ve větší manévrové schopnosti, která je použitelná v širším spektru operací než těžká bojová technika.
Nadzvukové letectvo Česká republika potřebuje?
Ochrana vzdušného prostoru je podle mě stejným znakem suverenity státu jako samotná existence ozbrojených sil. Stát, který není schopný hájit svůj vzdušný prostor, ho dává všanc, případně se spoléhá na ostatní, což také není úplně v pořádku. Pozemní prostředky nepřikryjí vzdušný prostor zdaleka tak kvalitně jako letectvo, když je nutný vizuální kontakt, žádná řízená střela vám ho nezajistí. Stíhačky navíc fungují i v kolektivní ochraně vzdušného prostoru zemí NATO.
O generálech se říkává, že se připravují na minulé války. Na jaké budoucí scénáře se armáda bude chystat?
Posledních deset let se ozbrojené síly všech států NATO hodně přizpůsobily afghánské realitě. I my jsme se zaměřovali na operace probíhající hodně daleko, v naprosto specifických podmínkách a proti hodně specifickému protivníkovi. Teď se budeme postupně stahovat a chceme se vrátit k jádru naší práce - přípravě k obraně našeho území a území spojenců. V tomto směru i zintenzivníme výcvik.
To ale platí spíš pro konvenční střet. Na tvorbě nové Obranné strategie ČR se diskutovalo i o nestabilitě, vlnách běženců, nepokojích...
U nových hrozeb se stírá hranice mezi tím, zda jsou vnitřní či vnější. Už dnes velmi úzce spolupracujeme se složkami integrovaného záchranného systému. V případě scénářů migračních vln by část vojáků spolupracovala s policií, část by v návaznosti na možné změny schengenského systému byla vyčleněna k ostraze hranic. Připravujeme se také na možnosti suplovat některé chybějící nebo poškozené schopnosti státu z armádních zdrojů.
USA nedávno přestaly počítat se dvěma většími nasazeními ve světě, akce v Libyi odkryla slabiny Británie a Francie. Lze na NATO spoléhat?
Jako voják nemůžu hodnotit celé NATO, vždy to bude záviset na politickém rozhodnutí. Ale z celé jeho historie do dneška je evidentní, že dosud ve světě není podobná životaschopnější a efektivnější organizace. Přes všechny problémy vnímám NATO jako schopné zajistit obranu svých členů. I NATO se ale bude muset snažit zvrátit omezování výdajů na obranu, protože situace ve světě není taková, abychom si mohli dovolit redukovat schopnosti ještě dál.
Při debatě o škrtech říkáte, že věříte ve schopnost národa uvědomit si, že nemůže svou armádu zcela obětovat. Vidíte pro to nějaké signály, nebo je to spíš přesvědčení a víra?
Podle většiny vyjádření v diskusích pod články nebo na platformách jako je Facebook bych to asi nemohl hodnotit tak, že máme pud sebezáchovy. Ale z rozhovorů s lidmi, jejichž názoru si vážím kvůli vzdělání a zkušenostem, vím, že se na věc dívají rozumně. Názory na způsob bránění se liší, ale většina z nich se shoduje, že nežijeme v době, kdy si můžeme dovolit armádu nemít.
