Komplex by měl stát poblíž hranic s Egyptem a stane se největším centrem pro uprchlíky na světě. Plánovaná investice převyšující 58 milionů liber (asi 1,5 miliardy korun) poskytne přes 11 tisíc ubytovacích jednotek pro uprchlíky z afrických zemí.
"Jsme malá země. V loňském roce jsme měli více ilegálních imigrantů než těch legálních," vysvětluje pohnutky, které vedly k vybudování uprchlického centra, mluvčí vlády a dodává: "V současné době jsme jedinou demokratickou zemí v regionu, nemůžeme být ale řešením pro uprchlíky ze Somálska a Súdánu."
Komplex je jen malou částí z plánovaných změn v imigrační politice Izraele. Dále je v plánu vybudování bezpečnostních zábran podél hranice s Egyptem (více čtěte zde), zavedení agresivnějších pravidel v zaměstnanecké politice a zejména neústupnost v navracení ilegálních přistěhovalců zpět do jejich rodných zemí.
V lednu vláda schválila také kontroverzní zákon, který uvádí, že "kdo překročí jižní hranice Izraele, bude automaticky považován za infiltrátora, kterému hrozí až tři roky vězení."
V roce 2010 přiznal Izrael status uprchlíka jen třem lidem. Od roku 1949, kdy Izrael přijal úmluvu o právním postavení uprchlíků, pak tento status obdrželo pouhých 170 lidí.
Příběhů imigrantů je mnoho
Problém imigrantů dobře ilustruje příběh patnáctiletého Mubaraka. Ten se do Izraele ilegálně dostal ze Súdánu po tom, co místní milice zničila jeho domovskou vesnici. Po příjezdu do Izraele byl 22 dní držen v táboře pro uprchlé ženy a děti.
"Nevěděl jsem, co se mnou bude. Nikdo mi neřekl, kdy mě z tábora pustí. Byla to ta nejhorší zkušenost v mém životě. Když je člověk uvězněn, má hodně času na přemýšlení. Když si představím, že by byl někdo na takovém místě zavřený i více než tři roky, není mi z toho dobře, " vypráví své zážitky Mubarak
Mubarak se ale statusu uprchlíka nedočkal. Ilegálním imigrantům ze Súdánu a Eritreje je v současné době nabízena jen speciální skupinová ochrana, která jim zaručí, že nebudou vydáni zpět do jejich země, nedočkají se ale jakékoliv podpory ze strany Izraele.
Izraelský ministr obrany ve svém prohlášení uvedl, že nově vybudované zařízení pro uprchlíky bude disponovat jak množstvím prostor pro vzdělávání, tak celou řadou dalších služeb.
Vybudování komplexu problém nevyřeší
Na nátlak organizací bojujících za lidská práva došlo také ke zvětšení obytného prostoru na osobu. Ze současných 2,5 metrů čtverečných na 4,9. Stále se ale nejedná o optimum, směrnice Evropské unie uvádí jako minimum 7 metrů čtverečných.
Jeden z vysoce postavených vládních činovníků, který bude na výstavbu komplexu dohlížet, uvedl, že "vše bude velmi komfortní, nikdo ale nemůže čekat zázraky. Zabýváme se problémem uprchlíků, kteří do naší země přišli ilegálně, nikdo jim přeci nevybuduje luxusní hotel."
Zástupce jedné z organizací pro lidská práva Oded Feller ale nesouhlasí: "Nezáleží na tom, že uprchlíci budou mít k dispozici hřiště a prostory pro učení. Pořád zde totiž budou drženi násilím. Komplex za mnoho milionů tak bude jen vězením pro lidi z Afriky."
Plánovaný uprchlický komplex bude doplněn také 241 km dlouhou bariérou podél hranic s Egyptem
