Jindřich Feinberg se narodil 28. srpna 1923 v židovské rodině v Brně. Jeho otec Josef pracoval jako obchodní cestující, maminka Elsa byla učitelka. Jindřich měl ještě starší sestru Gertrudu.
Jindřich Feinberg po válce
Na podzim 1941 odjížděl z Brna transport s tisíci Židy - mířil do běloruského Minsku. Osmnáctiletý Jindřich s rodinou byl v něm. Nacisté sice většinou deportovali české Židy přes ghetto v Terezíně, ale tato tisícovka lidí cestovala v osobních vozech rovnou na východ.
Do míst, kde už bylo vraždění Židů na denním pořádku.
V Minsku zahynula celá rodina: Jindřichova sestra a tatínek nedlouho po příjezdu při jedné z vyhlazovacích akcí, maminku viděl naposledy na podzim 1943, kdy ho převáželi do dalšího vražedného lágru Majdanek.
Odtud se mu jako zázrakem podařilo uniknout: "Já jsem byl v řadě, která šla na smrt… Ten den bylo nádherné, modré nebe a vysoko nade mnou letěla vlaštovka. Říkal jsem si, že tady přece nemůžu skončit. A v tom okamžiku šla z tábora skupinka šesti až osmi lidí, tak jsem se 'frkl' k nim, šel jsem s nimi, a oni šli do transportu do Budína."
Díky náhodě a duchapřítomnosti či okamžitému vnuknutí Jindřich Feinberg přežil nacistické "konečné řešení" židovské otázky. V Budíně působil mimo jiné jako technický kreslíř pro německou firmu Heinckel-Werke, která stejně jako desítky dalších zneužívala vězeňskou práci - pomohla mu znalost němčiny.
Budík po otci, který zbyl panu Feinbergovi z rodinného majetku.
Pak ho deportovali do Plašova, kde po dobu dvou měsíců v roce 1944 dělal kápa - po válce se kvůli tomu ocitl před soudem. Na podzim 1944 skončil ve Flossenbürgu a v nedalekém Pockingu ho osvobodila americká armáda. Z rodinného majetku nedostal po válce zpátky nic až na budík po tatínkovi, schovaný u sousedů.
Příběhy 20. století - ohlédnutí za rokem 2011
Příběhy 20. století se na iDNES.cz prvně předvedly 2. července. Dokumentaristé ze sdružení Post Bellum se uvedli zmapováním života básníka Františka Listopada, který si životem nesl trauma muže, kvůli jehož malicherné krádeži razítka gestapo mučilo nevinného člověka.
Největší čtenářský zájem vzbudil příběh o ruských vojácích, kteří při vyhánění wehrmachtu z Československa vyrabovali mlýn u Brna, načež je pobili Němci. V závěsu pak skončil emotivní příběh Jitky Malíkové, která rok nevyšla z komunistické cely, aniž by jí při tom nezavázali zavázat oči. Zaujal vás i příběh o tankistovi, který lhal, že je letec, či zpověď Jarmily Bočánkové, které v jejím mládí komunisté odepřeli polibek i vyznání lásky.
Všechny Příběhy 20. století, které jsme publikovali na iDNES.cz, najdete pod tímto odkazem. Sestřih z těch nejzajímavějších nabídne 1. ledna Rádio Česko. Budou v něm například vzpomínky lidických dětí, mezi jinými Václava Hanfa. Němci ho při vyhlazení Lidic ukradli rodičům a odvezli do Lodže. Několik dětí dali k osvojení do německých rodin, většinu zavraždili, pravděpodobně v Chelmnu. Malý Václav žil v adoptivní rodině, ale jako "neposlušný kluk" také v několika výcvikových či spíše trestných táborech.
Příběhy 20. stoletíStřihový dokument z cyklu Příběhy 20. století, sestavený z rozhovorů a z pořadů zpracovaných v roce 2011, uslyšíte na Rádiu Česko 1. ledna 2012 v 10:10. Tvůrci ze sdružení Post Bellum připravili výběr z nejzajímavějších dokumentů uplynulého roku. Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení. Post Bellum žije především díky drobným darům. Můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přítel Paměti národa. Při příležitosti konce roku děkuje Post Bellum všem, kteří příběhy sledují, spolupracují nebo vyprávějí o svých životech. |
