Generální ředitel České televize předal oznámení o své rezignaci Radě České televize na začátku středečního zasedání.
"Oznámení o tom, že k 31. srpnu se vzdá funkce generálního ředitele, předal předsedovi Rady ČT Jiřímu Baumrukovi s tím, že svůj odchod oznamuje natolik dopředu, aby měla rada dostatek času na přípravu řádné volby nového generálního ředitele," řekl iDNES.cz mluvčí České televize Ladislav Šticha.
Jiří JanečekNarodil se 24. května 1956 v Jindřichově Hradci. Absolvoval chemii na Odborném učilišti Silon Planá nad Lužnicí. Pracoval v chemickém průmyslu, poté dálkově studoval Střední průmyslovou školu chemickou v Sezimově Ústí a v Táboře. Od srpna roku 1981 do konce roku 1989 byl členem KSČ. |
Rezignační dopis předá 31. srpna. "Po zbývající dobu ve funkci připravím veškerou agendu k řádnému předání tak, aby byla zajištěna kontinuita," ujistil radu Janeček.
Spekuluje se o tom, že důvodem odchodu je vážné onemocnění. "Janeček (...) dostal totiž výsledky rozborů svého zdravotního stavu," uvedl pro Parlamentní listy zdroj s tím, že zprávy byly zřejmě velmi závažné. Mluvčí však informaci nepotvrdil. "Žádné konkrétní důvody neuvedl," dodal Šticha.
Redakce se snažila kontaktovat i Janečka, zatím ale nezvedá telefon.
Od Palcátu k digitalizaci
Janeček nenastartoval svou novinářskou kariéru optimálně. Od roku 1986 pracoval jako redaktor a později vedoucí redaktor táborského týdeníku Palcát, který vydával Okresní výbor KSČ. Na přelomu roků 2000 a 2001 byl vůdčí osobností stávky v České televizi.
Koncem loňského roku vyvrcholil Janečkův spor s umělci, kteří kritizovali poměry v České televizi. Na 150 signatářů, mezi nimiž byl i spisovatel Ludvík Vaculík, režisérka Helena Třeštíková nebo scenárista Zdeněk Svěrák, uvedlo, že se veřejnoprávní televize zcela vymkla kontrole. ČT je podle nich v hluboké morální a profesionální krizi. Vytýkali mu také vysoké odměny. Janeček odpověděl, že plat si sám nestanovuje, a na oplátku navrhl zveřejnit jejich honoráře.
Naopak chválu Janeček slyšel za přechod České televize na digitální vysílání. "Lze ocenit, že probíhala naprosto bezproblémová digitalizace ČT. A je hlavně jeho zásluha, že se ČT stala lídrem digitalizace v celé zemi," uvedl mediální expert ODS Petr Štěpánek.
Senátor za ODS Jiří Oberfalzer, který coby předseda senátní mediální komise vyzval kdysi Janečka k rezignaci, pochválil ředitele za ekonomickou stabilizaci ČT. "Po zvýšení koncesionářských poplatků bych první část jeho působení hodnotil pozitivně. Pak se mi zdá, že blahobyt, který v ČT nastal, televize pod jeho vedením plně nevyužila k rozvoji veřejné služby," řekl senátor rádiu Impuls.
"Co se za Janečkova působení určitě povedlo, to je ČT24. Ale těžko posoudit, jaký na to měl vliv. Obecně klasická média po světě procházejí útlumem, a to se nezměnilo ani v ČT, takže v tomto smyslu televizi moc nepomohl," uvedl jeden z Janečkových předchůdců ve funkci Ivo Mathé.
Po ČT pokukuje bývalý šéf Novy, Bobošíková se nevrátí
Ihned po oznámení Janečkovy rezignace se začalo spekulovat, kdo by ho mohl nahradit. Do výběrového řízení by se mohl přihlásit bývalý šéf konkurenční TV Nova Petr Dvořák, který sám v médiích tuto možnost připustil.
Dvořák kandidaturu na generálního ředitele ČT zvažuje. "V červnu mi vyprší konkurenční doložka s Novou, pak se mi otevírá volné pole působnosti do všech možných záležitostí," řekl serveru Lidovky.cz. Pokud budou v tendru rozumné podmínky, budu kandidovat, dodal.
"Je to skvělý manažer, který vedl soukromou televizi velmi dobře," okomentoval to Janeček. Ale volba je podle něj věcí rady.
Spekuluje se i o současném řediteli zpravodajství České televize a vedoucím kanceláře generálního ředitele Romanu Bradáčovi, který má zkušenosti s řízením televize či zahraničním zpravodajstvím. "Ta zpráva je strašně čerstvá, nedá se o tom takto hovořit a nebyl čas nad tím přemýšlet. Nic takového se tu nerozebíralo," uvedl pro iDNES.cz Bradáč.
Zároveň ale striktně myšlenky za ředitelský post nezavrhuje. "Vylučovat něco, o čem jsem ani nepřemýšlel, je hloupost. Je na to strašně brzo, dejme tomu čas," dodal.
Funkce naopak neláká Janu Bobošíkovou, která byla během takzvané televizní krize na přelomu let 2000 a 2001 ředitelkou zpravodajství. "V současné situaci, kdy je ČT v plné moci politických stran, pro mě nemá smysl jít do nové volby, protože bude zvolena zase jenom loutka," uvedla politička.
