Pamatujete na chvíli, kdy jste se dozvěděla o zavraždění premiéra Palmeho? Co jste zrovna dělala?
To už jsem pracovala na ministerstvu zahraničí. Palmeho jsem osobně neznala a nikdy se s ním nesetkala, ten den si však pamatuji dobře. Stalo se to hodně pozdě večer. Zrovna jsme se s manželem vraceli autem z jedné restaurace, když v rádiu hlásili, že premiéra někdo postřelil. Nejdřív neřekli, že je mrtvý. To jsme se dozvěděli asi až za hodinu
Jak jste to prožívala?
Byl to ohromný šok. Myslím, že pro každého. Nezáleželo na tom, jaký jste k premiérovi měli vztah, zda jste ho podporovali, nebo ne. Ten čin zasáhl úplně všechny.
Vražda Olofa PalmehoPředseda vlády Palme byl zastřelen 28. února 1986 v noci na ulici v centru Stockholmu, když se vracel s manželkou z kina. Devětapadesátiletý premiér s sebou neměl žádnou ochranku, protože to tehdy ve stabilní zemi s relativně nízkou kriminalitou nebylo zvykem. Okolo vraždy se během let vynořila řada konspiračních teorií. Podle některých Palmeho zabil kurdský aktivista, jiní sázejí na jihoafrické agenty či německé teroristy ze skupiny Baader-Meinhof. Policie prošetřuje i možnost, že politika zavraždili zabijáci z bývalé Jugoslávie. |
Palme chodil rád bez bodyguardů a tehdy u něj právě nebyli. Změnil se pak přístup k ochraně politiků?
Jako premiér měl samozřejmě ochranku, ale ten večer si chtěl vyrazit sám s manželkou, takže bodyguardi zůstali doma. Dlouho se pak debatovalo, jestli to byla chyba a zda tomu šlo předejít.
Podobný byl případ Anny Lindhové (někdejší šéfku diplomacie ubodal v září 2003 psychicky vyšinutý útočník v obchodním domě, pozn. red.), také šla nakupovat bez ochranky. I její zavraždění nás naprosto šokovalo.
Čím to, že k oběma vraždám došlo v tak stabilní zemi, jakou je Švédsko?
Pro nás je důležité žít ve svobodné a otevřené společnosti. Politici mají nárok na celodenní ochranu, ale chtějí také potkávat voliče, být s nimi co nejčastěji v kontaktu a neskrývat se přitom za ochrankou.
Dnes ovšem žijeme v globálním světě. Veřejní činitelé už většinou mají čtyřiadvacetihodinovou ochranu. Něco se mění k lepšímu, něco k horšímu. Strach je jiný. Stačí si vzpomenout na prosincový incident ve Stockholmu, kde se odpálil sebevražedný atentátník původem z Blízkého východu. Lidé to vnímají, vše je podezřelé. Kdo dnes vidí třeba osamocenou tašku, raději se jí vyhne obloukem. Přitom dřív by si jí ani nevšiml, nebo ji klidně otevřel.
Někdejší švédský premiér Olof Palme, kterého v roce 1986 zastřelil neznámý vrah
Proč se stále nepodařilo Palmeho kauzu vyšetřit?
No, mohu jen spekulovat jako všichni ostatní. Ten případ je zajímavý hlavně pro média, natočily se o něm i nějaké dokumenty. Vláda také před časem prosadila zákon, který umožňuje neomezené vyšetřování této kauzy. Ta zřejmě zůstane navždy otevřená, nabalilo se na ni příliš mnoho spekulací. V tom vidím trochu problém. Po určitém čase je zkrátka těžké dohledat pravdu.
Jak se ve Švédsku na Palmeho vzpomíná?
Dnes už tolik ne, teď hlavně ve spojení s výročím. Většina lidí ho vnímá jako významného politika, který se věnoval především zahraniční politice, a to zejména problematice třetího světa, Africe, válce ve Vietnamu. A také jako zastánce demokratických ideálů. Když například na konci 40. let navštívil Československo, kde byl čerstvě nastolen komunistický režim, dokonce se zde oženil, aby pomohl české studentce do zahraničí (v roce 1949 si vzal studentku medicíny Jelenu Rennerovou, která díky němu mohla vyjet do Švédska. Sehnal jí ve své vlasti byt a v roce 1952 fingovaný sňatek podle dohody ukončili, pozn. red.).
A jak ho vnímá dnešní mladá generace?
Považují ho za obránce demokracie, věří, že by se teď jistě věnoval současnému dění na Blízkém východě. Berou ho ovšem jako historickou postavu, která je už trochu vzdálená jejich aktuálním zájmům.
Možná jsou Češi plašší
Velvyslankyní v České republice jste se stala před pěti měsíci. Líbí se vám tady?
Česká republika se mi líbí moc, jsem tady ale zatím velmi krátce. Myslím, že ještě chvíli potrvá, než člověk zapadne do společnosti, než pozná, jak to tady chodí. Mojí nevýhodou, kterou jsem zatím nikde jinde nezažila, je, že neumím česky. Mám ale štěstí na personál zdejší ambasády. Všichni jsou Češi, ale mluví perfektně švédsky.
Působila jste již na mnoha místech: ve Slovinsku, Tanzanii, na Filipínách, v USA i Británii. Můžete předchozí destinace porovnat se současným postem?
To nejde. Všechny země mají něco do sebe, jsou něčím krásné a mají i své nevýhody. Pravda ale je, že jsem dosud nikdy nežila ve městě tak bohatém na kulturní památky. Těch máte opravdu hodně.
Inger UltvedtováŠvédská velvyslankyně v České republice předala pověřovací listiny 17. září 2010. Před Českem působila jako ambasadorka ve Slovinsku a na Filipínách. Ještě předtím vyslalo švédské ministerstvo zahraničí absolventku práv a politologie do Británie, USA, Tanzánie a Norska. Kromě švédštiny ovládá angličtinu, francouzštinu, němčinu a umí trochu rusky. Je vdaná a má dceru. |
Už jste objevila i nějaká negativa?
Upřímně, trochu mě překvapilo, že zde lidé moc neovládají angličtinu. A to ani ti mladí. Když jdu například se psem na procházku, tak moc nereagují. Možná v tom je spíš určitá plachost. Asi tady také lidé mluví spíš německy, to mě trochu překvapilo.
A opravdu mě překvapilo, že nemáte ve vládě žádné ženy. To je pro Českou republiku veliká škoda. Doufám, že to se v budoucnu změní.
Které české politiky jste již potkala a kdo z nich vám byl nejsympatičtější?
Zatím jsem se setkala s panem premiérem, s ministry obrany a vnitra a také s ministrem zahraničí. S ostatními mě čekají schůzky v nejbližší době. A kdo je nesympatičtější? To nemohu říct, to by nebylo fér. Leckdy záleží i na tématu, který máte společně probrat.
Skandinávská kultura je v Česku oblíbená. Švédské filmy se objevují takřka na každém filmovém festivalu v hojném zastoupení, dost se čtou i knihy švédských autorů. Jak vnímají Švédové českou kulturu?
My známe především vaše seriály pro děti, říká se jim "večerníčky" (vyslovuje česky), že. Ty zná každý. Ve Švédsku také funguje nakladatelství Aspekt, které se přímo specializuje na překlady českých autorů: Jáchyma Topola, Jaroslava Rudiše, Emila Hakla nebo Milana Kundery, Bohumila Hrabala či Václava Havla. Skoro všichni také znají Haškova Švejka.
Největší zásluhu na této propagaci mají jak u vás, tak u nás především skupinky překladatelů, kteří se oddaně věnují zpřístupňování kulturních hodnot. A stejně jako tady švédština, učí se na švédských univerzitách čeština.
Na závěr se nelze nezeptat na proslulý švédský řetězec IKEA...
IKEA zviditelnila Švédsko. Je to naše obchodní značka. Má dobré zákaznické služby, produkuje levné výrobky s pěkným designem. Občas tam nakupuji, tady mám štěstí, protože tu má IKEA své prodejny. Kupříkladu v Lublani ani na Filipínách nebyla.
Zajdete tam někdy?
Jistě. Znáte to, když odjedete na dlouho ciziny, cítíte se tak nějak vlastenečtější než doma.
