Populární šéf švédského kabinetu Olof Palme, který proslul především svým angažmá v otázkách třetího světa, si na ostrou osobní ostrahu nikdy nepotrpěl. Nikoho tak nepřekvapilo, když dal svým bodyguardům 28. února 1986 v noci volno.
S manželkou Lisbet si vyrazil do kina a když kráčeli obchodním centrem Sveavagen v centru Stockholmu domů, přistoupil k nim zezadu zákeřný vrah a vypálil několik ran z pistole. Palme krátce po převozu do nemocnice smrtelným zraněním podlehl, manželka atentát přežila.
Policie ihned zatkla feťáka, ale později musela svá obvinění stáhnout. Pravý vrah mezitím unikal a stopy spolehlivě zametal čas. Záhadná vražda se tak zanedlouho zahalila desítkami konspiračních teorií a falešných obvinění.
Krvavý vítr zadul z Balkánu
Ohavný čin se postupně sváděl na kurdského aktivistu, jihoafrické agenty, německé teroristy ze skupiny Baader-Meinhof nebo švédského extrémistu, který později emigroval do USA, kde byl sám zavražděn. S každým dalším podezřelým se švédským vyšetřovatelům dařilo rozkrývat nová tmavá zákoutí historie, ale vrah se stále potuloval na svobodě.
Nejvíce horká se zdála jugoslávská stopa. Tu teď znovu výrazně prošlápl někdejší nájemný vrah Jugoslávské tajné služby Vinko Sindičič, který byl ve Skotsku sám odsouzený na patnáct let vězení za pokus o vraždu chorvatského disidenta Nikoly Stedula.
JUGOSLÁVSKÉ SPIKNUTÍPodle vyšetřovatelů mohla být vražda Palmeho také pouze jedním z aktů širšího jugoslávského spiknutí. I pro tuto teorii existují pádné indicie. Už v roce 1971 totiž Chorvat Miro Barešič napadl jugoslávskou ambasádu ve Stockholmu a zabil ambasadora. Pak utekl do USA a na žádost Palmeho byl vydán do Švédska. Po odpykání trestu veřejně prohlašoval, že premiéra zabije. Barešič se navíc znal i s Nikolou Stedulem, kterého později Sindičič zastřelil při procházce se psy. Tajná nahrávka odhalila, že se spolu muži o vraždě Palmeho bavili. |
Sedmašedesátiletý Sindičič se spojil s německými vyšetřovateli a začal tvrdit, že ví, kdo stojí za čtvrtstoletí starou vraždou. Podle německého magazínu Focus ukázal prstem na pětašedesátiletého Iva D., který měl také svůj řádek na výplatní listině jugoslávské tajné služby.
Vražednou zbraň, pistoli Smith & Wesson, prý agenti do Švédska propašovali na lodi z USA. Ivo D. pak pár sledoval stockholmskými ulicemi, ve vhodném okamžiku zaútočil a při následném zmatku se z místa nenápadně vypařil.
Vražda měla zdiskreditovat chorvatské separatisty
Ale co současného záhřebského penzistu, který donedávna pobýval v Hamburku, k ohavnému činu vedlo? Podle britského listu The Times měla vražda vypadat jako akt chorvatského separatisty a v očích světa tak zdiskreditovat tehdejší snahu Záhřebu odtrhnout se od Jugoslávie.
Pokud by se totiž jako viník ukázal chorvatský extrémista, vlády by musely svoji podporu pro Chorvatsko přehodnotit. V době vraždy navíc stále platila politika zesnulého jugoslávského diktátora Josipa Broze Tita, který tajným službám nařídil, aby za jakoukoli cenu likvidovali jugoslávské disidenty kdekoli na světě.
Němečtí vyšetřovatelé dali na základě informací z Londýna, Edinburghu a od německých tajných služeb dohromady rozsáhlý spis, který poslali do Švédska. Případ se ale nejspíš jen tak rozřešení nedočká. Policejní šéf Stig Edquist už prohlásil, že bude velmi těžké Palmeho vraždu někdy vyřešit.
ŠÉF TAJNÉ SLUŽBY VÝPOVĚĎ ZPOCHYBNILJeden z šéfů někdejší jugoslávské tajné služby Božo Spasič zpochybnil spekulace, že za vraždou švédského premiéra stála jugoslávská státní bezpečnost (SDB). V srbském deníku Blic řekl, že pro SDB nikdy nepracoval zabiják jménem Ivo D. Naopak Sindičić skutečně spolupracovníkem SDB byl, potvrdil Spasič. Zároveň pochybuje, že vrah nyní žije v Záhřebu. Kdyby totiž objednávka vraždy skutečně vzešla z Bělehradu, žil by nyní pachatel podle něj v Srbsku, a nikoli v Chorvatsku. autor: ČTK |
