Trianon – Maďary označovaný jako den ukřižování jejich země – je naopak slovy slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče "jedním z nejvýznamnějších pilířů budování samostatného Slovenska a stabilní střední Evropy". Ostatně už je to i v kameni vytesáno. Od včerejška.
Ozvali se i ČešiMaďarský Zákon o národní soudržnosti znepokojil i českého prezidenta Václava Klause a premiéra Jana Fischera, kteří k němu vydali společné prohlášení: "Považujeme za nepřijatelné, že zákon znevažuje Trianonskou mírovou dohodu, která je jedním ze základních prvků evropského smluvního uspořádání, jehož je i ČR součástí. Za zcela nepřípustné a nebezpečné považujeme vyslovování podpory požadavkům na vytváření různých forem regionální autonomie." |
Populista, který těsně před slovenskými parlamentními volbami balancuje na hranici zvolitelnosti, si tak nenechal ujít příležitost, aby ve světlech reflektorů (dokud svítí) udělal ještě alespoň jeden nenávistný kousek.
Dnes na den uplynulo 90 let od smlouvy, která na Pařížské mírové konferenci stanovila po první světové válce hranice budoucího Slovenska a s níž Maďarsko (nástupnická země Uherska) ztratilo velkou část svého území.
Konkrétně, jak precizně píše maďarská agentura MTI, se 283 tisíc kilometrů čtverečních smrsklo na 90 tisíc kilometrů čtverečních a počet obyvatel nástupnického Maďarska klesl z 18 milionů na 7,6.
Od té doby maďarští nacionalisté teskní po své dřívější "velikosti" a nárokují si části území všech svých okolních zemí. (Odtud slavný citát premiéra Viktora Orbána, že "Maďarsko je jedinou zemí, která sousedí sama se sebou".)
Zrušme hranice nadiktované Trianonem, volá Jobbik
Dokud se prapory s hesly o zrušení Trianonu vyskytovaly pouze v zaťatých pěstech extremistů z Maďarské gardy, bylo možné brát je jako ublíženeckou nostalgii. Jenže loni se extremistická strana Jobbik dostala do Evropského parlamentu.
"Naším hlavním cílem je zrušit hranice nadiktované Trianonem," nechal se slyšet Csanád Szegedi, nově zvolený europoslanec. A letos v dubnu se Jobbik dostal i do maďarského parlamentu. Společně s jen o trochu méně nacionalistickým Fideszem Viktora Orbána, který vyhrál drtivou většinou.
A právě tato většina před několika dny prohlásila 4. červen památným dnem "maďarské tragédie". Ten si také už dnes budou maďarští nacionalisté připomínat v maďarské části Komárna. Není proto divu, že podobně horkokrevní Slováci míří do Komárna také.
Podle listu SME tam chtějí odhalit (ačkoli na to zatím nemají povolení) podobnou děkovnou tabuli, jakou včera pověsili v Bratislavě. A protože slotovci před volbami potřebují každý hlas, budou tabulemi kolíkovat i další body hranice – napříště prý poblíž Košic. Frenetický boj o hranice (v době, kdy jsou obě země v Schengenu, kde hranice neexistují) si lze vysvětlit jen cynickým politickým kalkulem jak maďarských, tak slovenských politiků.
Když chtěl Komárno navštívit maďarský prezident László Sólyom, aby zde 21. srpna odhalil sochu maďarského patrona svatého Štěpána, Slováci jej navzdory tomu, že všichni Evropané mohou překračovat hranice, kdy chtějí a kde chtějí, vyštvali. (viz článek o cestě maďarského prezidenta do Komárna)
Dá se tak očekávat, že dnešní maďarsko-slovenská estráda bude stát za to. Ostatně účast přislíbil i premiér Robert Fico. Teď už záleží jen na tom, co bude v Komárně znít hlasitěji. Zda pláč, nebo smích.
TRIANONSKÁ SMLOUVAByla podepsána 4. června 1920 v paláci Velký Trianon v zámku Versailles u Paříže. A je jednou z pařížských mírových smluv. Stanovila hranice maďarského státu jakožto nástupce Uherska po skončené 1. světové válce. Maďarsko tak připravila o značnou část území. Signatáři ze strany vítězných mocností byly USA, Spojené království, Francie a Itálie a jejich spojenci: Rumunsko, pozdější Jugoslávie a Československo. Za Československo smlouvu podepsal ministr zahraničí Eduard Beneš a velvyslanec v Londýně Štefan Osuský. |
